Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Zpráva o ostrově Rab

00ostrovrab.jpg
Autor článku: Irena Páleníčková, Úterý, 11. října 2016
Autor fotografií: Jiří Páleníček
Mezi dvěma světovými válkami pracovalo v Chorvatsku na pobřeží mnoho českých hoteliérů. I můj tchán tam do českého hotelu několikrát zajel a rodiče zde byli na svatební cestě. Vydala jsem se v jejich stopách – jaký je ostrov Rab dnes?

Táta byl tenkrát, pár let po válce, černovlasý opálený elegán, máma kráska s dlouhými loknami. Opatrně pózovala vedle květu agáve u poněkud rozpadlých městských hradeb. Vrásčitý rybář pomalu pádloval k malému ostrůvku. O šedesát šest let později jsem se na 93 kilometrů čtverečních Rabu vypravila i já a byla jsem zvědavá, zdali na něm najdu něco z fotografií, které už mám jen ve své hlavě. Pod hradbami se stále najde potomek onoho květu agáve, ale hradby starého města jsou dokonale zrestaurované. Ostrůvek jsem nedokázala vytipovat, ale loďka by mě určitě ochotně odvezla kamkoli.

Je však otázka, jestli bych na oné malé romantické kamenité plážičce, kde se maminka opalovala nahá, byla sama. Naturismus má totiž na Rabu překvapivě dlouhou tradici, jedním z jeho prvních známých protagonistů byl anglický král Edvard VIII. a jeho budoucí manželka, kterým místní úřady umožnily vykoupat se v tomto duchu v místní zátoce Kandarola. O avantgardnosti tohoto činu svědčí letopočet – psal se srpen 1936.

Jižní promenáda města Rab, díky upravenosti přirovnávají mnozí návštěvníci tuto část Rabu ke Švýcarsku.

Tehdy a dnes

Rab vítá turisty převážně ze zemí bývalého Rakousko-Uherska už přes 120 let. Při procházce starým městem najdete na mnoha místech informační tabule se starými fotografiemi. Na jedné z nich si můžete přečíst, že na přelomu 19. a 20. století, kdy kvůli rozvoji turistiky byla zbourána část starých hradeb u přístavu, vyrostl v Rabu i hotel Praha.

Už tehdy se určitě na trhu kupily haldy směšně levných velkých melounů. Zemědělství se na převážně skalnatém ostrově ale věnovalo jen málo lidí, hlavním zaměstnáním obyvatel ostrova byl rybolov. Dnes při šnorchlování není pod vodou vidět ani jedna větší ryba, melouny se prodávají za české ceny a ostrov s devět a půl tisíci stálými obyvateli v létě praská ve švech.

Ve vrcholné sezoně v druhé polovině července zde pobývá na čtyřicet až padesát tisíc lidí, i když hotelových lůžek jsou jen dva a půl tisíce. Převládá sympatičtější ubytování v soukromí. Příroda a stari grad (staré město) naštěstí zůstaly. Neměnná jsou i další dvě velká plus: z Česka je sem blízko (na Rab z Prahy 840 km) a není třeba ovládat žádný cizí jazyk, aby se Čech domluvil.

Hydroplán před tehdejším hotelem Bristol z roku 1924, který patřil k nejelegantnějším ve městě (dnes hotel Arbiana, jeho vzhled se téměř nezměnil).

Vše korunuje zvláštně modré průzračné moře, které okouzlovalo od nepaměti. Muselo zaujmout i prince Aloise von Liechtenstein, který zde pobýval v roce 1910 a daroval městu peníze na vybudování přímořské promenády pod starými hradbami.

Staré město po rabsku

Ve Středomoří je mnoho měst se základy z doby antické (v případě Rabu poslední dekáda 1. století př. n. l.), najdete v nich mnoho starobylých kostelů (ty na Rabu svědčí o existenci křesťanství již ve 4.–5. století), málo z nich je ale podle pověsti rodištěm takových osob, jako byl svatý Marin, zakladatel republiky San Marino (v roce 301 n. l.). A troufám si tvrdit, že je jediným městem na středomořském ostrově, kde se dvoukilometrová městská promenáda v létě změní na jednu velkou plovárnu.

Přes metr široký betonový chodník se kroutí pod jižními hradbami starého města Rab, které obsadilo poloostrov, jehož severní břehy od starověku lemuje přístav v dokonale chráněné zátoce. Od června do září od rána do večera zužují průchodnost promenády ručníky, deky, karimatky a opalující se téměř naháči. Na lavičkách je rozložena další várka rekreantů s knihami, chladicími boxy s jídlem, kartami a šachy. Z betonu vedou do vody schůdky, za zaznamenání stojí dokonale čisté veřejné WC, o kus dál je přístaviště lodí rozvážejících zájemce dál po ostrově a letní provoz ještě zvyšují cyklisté.

Nábřeží je kromě městského koupaliště i geologickou naučnou stezkou s několika vysvětlujícími tabulkami u zajímavých skal.

Stín poskytují rozložité borovice. Směrem do vnitrozemí na staré město totiž navazuje další rabské středomořské unikum: městský lesní park Komrčar, kde najdete borovice opravdu úctyhodných obvodů kmene. Park byl vytvořen v letech 1890 až 1905 zalesněním suchých pastvin na kopci u městských hradeb. Nejkrásnější je zjara, když rozkvetou jasně žluté janovce a stálezelené cesmínovité duby rozpustí hrozínky hojných květů. Pro základ parku vybral jeho zakladatel, lesník Pravdoje Belia, strom nejvhodnější – borovici halepskou. Najdete tu až třicetimetrové kme­ny.

Město čtyř věží

Ovšem z města se do parku návštěvník příliš rychle nedostane, mezi hradbami je dost věcí, které svádějí pozornost. Především to jsou čtyři věže tvořící nezaměnitelný horizont starého Rabu. Nejstarší zvonice z roku 1181 patří ženskému benediktinskému klášteru svatého Ondřeje (Andreje), založenému v roce 1018. Druhá, mladší, dvacetišestime­trová, náleží katedrále Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie, od devátého století mnohokrát přestavované. Kostel svatého Ivana Evangelisty má svou dvacetimetrovou zvonici přístupnou veřejnosti a čtveřici doplňuje věž kostela svatého Kříže.

Barvy jako z kalendáře: zeleň poloostrova Kalifront a smaragdové vody Jadranu

Tím výčet památek nekončí, ale nesmíme zapomenout na to, že kromě svého starého města má Rab ještě další zvláštnost: je druhým nejzelenějším ostrovem bývalé Jugoslávie (po Mljetu). Jeho poloostrov Kalifront pokrývá 106 hektarů chráněného přírodního lesa Dundo (rezervace od roku 1949), jehož část je zároveň státním, ale naštěstí volně přístupným honebním revírem z dob prezidenta Tita.

Přes les na pláž

Auta mají do lesní rezervace zákaz vjezdu a půjčení jízdního kola je dost drahé, a tak většina turistů zahlédne zeleň kalifrontského lesa jen z okna hotelu. Úzké asfaltky, po kterých se kdysi řítila k posedům auta s politiky, zůstávají dnes opuštěné pro ty, kteří si na Rab přivezou svoje kolo nebo se vydají přes les pěšky k některé malé pláži, což je celodenní výlet.

Stromy jsou tak vysoké, že cesty bývají většinou stíněné. Převažují dub cesmínovitý, jasan mannový, erika stromová, keřovitý lentišek, planika obecná, u silnice jsme objevili i velkou pinii a pár borovic halepských. Kdo navštívil odlesněné řecké ostrovy, může se jen divit, jak je možné, že les Dundo, místy připomínající prales, nezničila žádná katastrofa. A doufejme, že ostrovu vydrží hodně, hodně dlouho.

Barvy jako z kalendáře: zeleň poloostrova Kalifront a smaragdové vody Jadranu

TIP AUTORKY

V turistické informační kanceláři ostrova na hlavním náměstí u přístavu Rab jsou k dispozici i brožury v českém jazyce. Zdarma je i vynikající podrobná mapa v měřítku 1 : 25 000.

  • Na ostrově není letiště, jen plocha pro přistání vrtulníku. Trajektový přístav je na východě ostrova, plavba na pevninu trvá 18 minut, loď jezdí mnohokrát denně.
  • Ostrov je doslova protkán sítí cyklistických, geologických naučných a pěších stezek. Jedna z nich vede i na nejvyšší horu ostrova Kamenjak (409 m), kam se dá dojet i autem. Stezky jsou dobře značené. Zajímavá pěší trasa s výhledy vede po hřebeni, který prochází celým severem ostrova od západu na východ. Krajina je zde poměrně pustá díky chladnému silnému větru bóra, přicházejícímu od pevniny, který čas od času sužuje sever ostrova, kde proto téměř nikdo nežije.
  • Nejtypičtějším suvenýrem je místní šalvějový med a vinná pálenka raki.

Irena Páleníčková, cestovatelka a novinářka

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články