Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Zima v ruském stylu

130-1.jpg
Lenka Kabrhelová, Úterý, 6. dubna 2010
„Zima bez válenek? To si nedovedu představit!“ vrtí hlavou Elvíra Garajevová, ředitelka moskevského muzea zasvěceného tradiční ruské vlněné obuvi.

Na Champs-Élysées byste se v botkách připomínajících tak trochu tuhé vlněné podkolenky asi nevydali, štíhlé kotníky v nich také nepředvedete, přesto po letech zažívají comeback. „Tady v Moskvě ještě možná zvládnete přeběhnout těch pár kroků z domu na metro v obyčejných kozačkách, ale v ruských regionech všichni dobře vědí, že v mrazech je dobré mít nohy v teple,“ dodává mladá žena stylově obutá do šedivého páru hřejivých vlněných bot.

I ruské hlavní město, kde se na eleganci hodně dbá, ale podle všeho zahazuje předsudky. Je mráz, jen to praští, teploty padají ke dvacítce pod nulou a donedávna opovrhovaná obuv přichází opět ke slovu. Spatřit ji můžete i na nohou těch, kteří touží být zásadně „in“. Z vysmívaných vesnických „buf“, v nichž se městské dámy vypravily maximálně do parku vyvenčit domácího mazlíčka, se stává výhodný obchodní artikl. Je libo fotbalové válenky, disko válenky, romantické botky pošité květinami nebo snad obuv s andělskými křídly? Za trendy boty z dílny některého z předních moskevských designérů, ozdobené originální výšivkou či avantgardním vzorem, jsou ruští zákazníci ochotni zaplatit i tisíce rublů.

Koneckonců ani za carského Ruska to nebylo samo sebou, mít teplou pohodlnou botu. Válenky začaly být podle šéfky moskevského muzea masově dostupné až počátkem 20. století, teprve když se začaly vyrábět v továrnách. Do té doby byly symbolem dostatku, dovolit si je mohli jen lépe postavení rolníci. Ti ostatní nosili i v zimě obyčejné „láptě“ spletené z lýka. Hlavní klíč k úspěchu válenek podle expertů tkví už od nepaměti v jediném – vlněné boty jsou především funkční: v zimě hřejí, v létě chladí před horkem, zároveň jsou ale prodyšné, a tím pádem i zdravé.

Však také jejich ruční výroba, s níž se ta moderní průmyslová podle odborníků nemůže měřit, není nic snadného. Celý proces trvá několik hodin: nejdřív se ovčí vlna rozčesává a válí na speciálním stroji, poté se vzniklá textilie máčí, nechá vysrážet, tvaruje a suší. Tradicionalisté si návrat válenek nemohou vynachválit. Mnozí jsou přesvědčeni o tom, že mají nejen terapeutické, ale dokonce až magické účinky. Ovčí rouno podle nich nejen stimuluje krevní oběh, posiluje imunitní systém a zmírňuje s artritidou, ale poradit si prý dokáže i s takovými problémy, jako je impotence nebo kocovina.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články