Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Ženy nejen podle tradice

052-001.jpg
Irena Páleníčková, Pondělí, 4. ledna 2010
„Kdepak, ani mně, ani tady panu radovi matka manželku nevybírala, našli jsme si ji sami,“ usmál se nad mou otázkou marocký velvyslanec. „To jen staré rodinné struktury na zapadlém venkově. Jsme demokratický stát, i náš pan král má jen jednu manželku, a ta je navíc prostého původu.“

Pětadvacetiletý Omar z vesnice Merzúga na okraji Sahary má v tomto směru smůlu. Je ze starých tradičních struktur. Matka mu zemřela při porodu, otec se znovu oženil a děti od druhé ženy měly přednost. Omar se brzy naučil starat sám o sebe. To, že neměl vlastní matku, která by mu vybrala manželku, považuje tak trochu za osudovou křivdu. Svou Fátimu si musel najít sám – poznal ji na svatbě svého kamaráda. Fátima pochází z místního kmene Tuaregů a vítá nás tuarežským nápojem ze zeleného čaje, velkých kusů cukru z roztlučené homole a krystalků ze šťávy pouštní palmy.

Z nich dělá i tzv. hvězdný čaj, prý „dobrý na uši“. Večer dá krystalky do vody, přes noc nechá na střešní terase pod hvězdami a ráno se nápoj vypije. Tak nám to alespoň vysvětluje Omar, jehož žena umí jen arabsky. Protože macecha vyhnala Omara s Fátimou z domu, museli si najmout malý domek. Vchodové dveře vedou na ohrazený dvorek, hned vpravo za nimi je vchod do pokoje pro hosty.

Do této rodiny už pronikly reformy krále Muhammada, žena proti fotografování nic nenamítala.

Na zemi pár dek, koberců a polštářů, malý butanový vařič pro přípravu čaje, na hliněných stěnách několik umělých květin. Televize nefunguje, je rozbitý satelit, používá se jen přehrávač CD, ale ten je možné pustit až po desáté večer, kdy je dost proudu. O elektřinu od bohatšího souseda se dělí šest domácností, proto večer stačí jen na tři slabé žárovky pro každou z nich.

Ze dvora se vchází do dalších hliněných místností. Ložnici zabírá postel a truhla s barevnými čtyřmetrovými kusy látky, vrchním oblečením tuarežských žen. Veškerý nábytek kuchyně tvoří jedna široká police od stěny ke stěně, na ní vařič na butan, pod ní závěs. Lednici nemají. Jídlo se připravuje na zemi, při práci se sedí na bobku, jen jednadvacetiletá Fátima, která bude poprvé rodit a je teď v šestém měsíci, sedí na nizounké stoličce. Vodu nosí malá dcera sousedky z veřejného kohoutku. Použitá se vylije na dvorek. Naproti kuchyni je místnost bez střechy a v ní pec na chleba. Na koupelnu jsem se raději neptala.

Poslední otázka

Chvíli se ptá Omar, chvíli my. „Kdy jíte?“ vyzvídáme. „Když máme hlad.“ – „A kdy chodíte spát?“ – „Když se nám chce.“ Zní to jako vyprávění o svobodném ráji, ale maso mají jen o velkých svátcích – je drahé. K zubaři nechodí, nejsou peníze. Pohled do jejich ústních dutin by rozplakal i otrlého zubaře.

Z domu postupně vyšlo osm dcer.

Rodit bude Fátima doma. O vitaminech nevědí nic. Léky mají jen ty, co jim dají turisté. A Omar si povzdechne, že nemůže nabízet své služby přes internet, protože cizími jazyky není schopen psát. Mluvit se jimi naučil od turistů. Jako mnoho mladých mužů v poušti pracoval jako velbloudář, pak byl zaměstnán v hotelu a doprovázel turistické karavany na výlety do pouště. Má malou motorku, ale ne řidičský průkaz. Nezbývají mu na něj peníze, říká, že šetří na pozemek pro vlastní dům.

Opatření týkající se úprav postavení ženy v marocké společnosti se na životě Omarovy rodiny ještě příliš neprojevila. Možná právě proto se nakonec zeptá : „Jak to, že vy, Evropanky, vypadáte všechny tak mladě? U nás žena v pětapadesáti letech chodí jen o holi. Pokud tedy vůbec chodí. A pokud je ještě naživu.“

Motorizované pouštní gazely

Když současný marocký král Muhammad VI. nastoupil na trůn, vyhlásil, že Maroko nemůže diskriminovat polovinu populace a že je nutno ženám umožnit, aby se stejně jako muži podílely na rozvoji společnosti. Marocký parlament přijal a mladý král ihned podepsal v islámském světě ojedinělé pokrokové zákony upravující tradiční strukturu rodiny i postavení ženy ve společnosti. Na vesnicích začala vznikat ženská družstva, na která je marocký stát velmi hrdý. Před několika lety král podepsal zákon o monogamii. Právo na legální získání druhé manželky je od té doby třeba složitě dokazovat před soudem, a pokud první žena nesouhlasí, je muž bez šance.

Berberská domácnost, ženě v modrém je 21 let.

Přesto po návštěvě Omarovy domácnosti připadá pohled na internetové stránky informující o závodu Les Rallye Aicha des Gazelles du Maroc stejně neskutečný jako vycházka po Marsu. Zdánlivě se přitom nejedná o nic zvláštního, je to rallye pouští, jakých se koná víc a nejen v Maroku.

Akce trvá patnáct dní, z toho devět je off-road závod, a to zčásti toutéž oblastí, kde se jezdila původní rallye Paříž– Dakar. V Maroku je registrace a představení vozů v Meknesu, po absolvování tras je slavnostní ukončení a předání cen v atlantickém přístavu as-Savíra. V roce 2009 měřila trať celkem 2500 kilometrů, jelo se z Francie do Francie. Dvacátý ročník se bude konat od 13. do 27. března 2010, trať bude podobná. Je možno jet na čemkoliv, co může do volného terénu, tedy přístup mají auta s náhonem na všechna čtyři kola, terénní motorky, čtyřkolky nebo atypická vozidla. Vyhrává to, které ujede mezi kontrolními body nejmenší počet kilometrů (čas tedy není rozhodující).

Je možno mít vlastní vůz nebo ho získat od sponzora za umístění reklam, protože závodu je věnována velká mediální pozornost, popřípadě si ho za pět až šest tisíc eur pronajmout na celý závod včetně pojištění. Dvojice v terénním autě zaplatí za účast ve dvacátém ročníku 14 350 eur. Chce-li pohodičku a půjčí si auto, bude jí tato zábava stát přes půl milionu korun. Ale ani velká čísla nejsou pravým důvodem neobyčejné pozornosti.

Z mediny ve Fesu pomalu tradice mizí, i když město stále zůstává stejné.

Něco napoví motto, které stálo u zrodu závodu v roce 1990: Svoboda vybrat si svou vlastní cestu. Aicha je výjimečná tím, že se jedná o čistě ženský motoristický závod v islámské zemi. Doposud se ho zúčastnilo na dva tisíce žen od osmnácti do pětašedesáti let z 33 zemí světa. Bez zajímavosti určitě není ani to, že poslední ročník vyhrála Maročanka, která je po matce napůl českého původu. A je celkem pochopitelné, že nad akcí převzala patronát Jeho královská Výsost Muhammad VI. *

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články