Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Zapomněl svět na Srí Lanku?

16-000.jpg
Jakub Dvořáček, Pátek, 2. února 2007
Již více než jednu generaci probíhá konflikt mezi tamilskou menšinou a sinhálskou majoritní společností. Stát Šrí Lanka, ležící na ostrově Cejlon či Taprobana, jak byl nazýván v minulosti, se tak stal synonymem nejen pro vynikající čaj, nekonečné bílé pláže, krásné hory a tisíciletou kulturu, ale také bohužel pro nekonečnou občanskou válku.

Po nekonečných pětadvaceti letech bojů ukončila válku a teror ještě ničivější katastrofa tsunami. Až zničení čtvrt milionu domů a smrt více než pětatřiceti tisíc osob se staly dostatečným důvodem k ukončení konfliktu. Obě strany přerušily útoky a rok se kromě drobných potyček zdálo, že se na mírových rozhovorech najde cesta ke společnému životu. Bezpečnostní situace se však na Šrí Lance opět zhoršila: v březnu a během dubna konflikt postupně vrcholil. Boje probíhají s různou intenzitou i dnes. Na severu Šrí Lanky v Jápané a v oblasti kolem Muturu pak přerostly jednotlivé konflikty ve skutečnou válku, kterou samozřejmě nejvíce trpí civilní obyvatelstvo. Turisté obdrželi od svých ambasád varování, aby na ostrov nejezdili, a válka se odrazila i v ekonomickém růstu země. V letošním roce už zemřelo nejméně dva a půl tisíce lidí a konečné číslo bude zřejmě ještě mnohem vyšší. Nikdo neví, kolik přesně tamilských obyvatel zahynulo, když se snažili utéct přes moře do Indie nebo když se pokoušeli přeplavit do bezpečnějších oblastí Šrí Lanky s početnou tamilskou populací.

Tábory pod útokem

Jednotky tamilské organizace LTTE (Tygři osvobození tamilského Ílamu) a vládní vojska SLA se navzájem obviňují z masakrů civilního obyvatelstva, k nimž se většinou nikdo nepřihlásí. Počet lidí, kteří museli kvůli válce opustit domovy, roste. V současnosti se odhaduje, že jde o čtvrt milionu lidí. Nejvíc uprchlíků (z naprosté většiny Tamilů) se snaží utéci do oblasti Madakalapuva (Batticaloa) na východním pobřeží.

Provincie Madakalapuva je cílové místo migrace všech tamilských uprchlíků. Žije zde početná tamilská většina – například samo město Madakalapuva a jeho okolí je z devadesáti pěti procent tamilské. LTTE zde také má menší vliv než na severu a severovýchodě. Jeho moc oslabil bývalý velitel LTTE Karuna, který se svými vojáky zběhl na stranu oficiální šrílanské vlády. Dnes kontroluje rozsáhlá území provincie, snaží se oslabit vliv LTTE a zabezpečit klid. Nelze si ho však představovat jako mírotvorce, jeho metody jsou stejně kruté jako metody LTTE a SLA.

V posledních měsících se začaly šířit útoky na uprchlické tábory. Lidé už nemají kam utéct a ve vzduchu je cítit beznaděj a zoufalství. Poslední masakr se odehrál necelých patnáct kilometrů od kanceláře České katolické charity, která zde pracuje na obnově země po tsunami. V současné době začala také distribuovat potraviny, léky, hygienické potřeby a školní potřeby pro děti. Uprchlický tábor byl omylem ostřelován dělostřeleckou palbou SLA, jejímž výsledkem bylo 59 mrtvých a také 120 raněných. LTTE zase často přepadá humanitární zásilky a krade léky, potraviny i další vybavení. Tamilští tygři unášejí nezletilé a mladistvé chlapce a nutí je bojovat ve svých jednotkách.

Hodnota lidského života se na obou stranách konfliktu postupně snižuje. Každý druhý den je tu slyšet dělostřelecká palba a střelba z ručních zbraní. Zahraniční humanitární pracovníci i místní lidé si pomalu zvykají: Co je na počátku vyhnalo z města, dnes již ani nevnímají. Válka a napětí se tu staly něčím normálním.

Svět zapomněl

Šrí Lanka je většinou příjemné místo pro život. Příroda tu lidem vydává potravu velmi štědře. Obrovský příliv uprchlíků však vyvolal několikanásobně vyšší poptávku po základních potravinách, a ukázalo se, že jich není dostatek. Obvyklým jevem začíná být podvýživa a hlad. Humanitární organizace poskytují po omezenou dobu potravinovou a psychosociální pomoc, uprchlíků je však stále více. Odhaduje se, že nyní je v provincii asi sedmdesát tisíc válečných běženců. O část z nich (asi tři tisíce osob) je postaráno i díky finanční pomoci od ministerstva zahraničí ČR, již na místě distribuuje Česká katolická charita.

Po vlně tsunami se zvedl obrovský zájem a média informovala jak o katastrofě, tak o solidaritě, kterou vyvolala. Dnes je Šrí Lanka už zase zapomenuté místo, kam není radno jezdit. Umírají sice ti samí lidé, nevinní a zoufalí, ale svět už zapomněl. Co je jinak? Proč mají lidé po celém světě při zprávách o utrpení a zkáze jednou snahu pomoci, a podruhé vlastně ani nechtějí vědět, že se něco děje?

Ojedinělé konflikty přerostly ve skutečnou válku, kterou nejvíce trpí civilní obyvatelstvo. Uprchlíků přibývá a potravin je už nedostatek.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články