Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Zapomenutá bolest

44-45.jpg
Autor článku: Vladimir Pomortzeff, Úterý, 9. prosince 2014
Autor fotografií: Vladimir Pomortzeff
Právě před sto lety, 11. 11. 1914 v 11 hodin, byla započata první světová válka. Globální konflikt, který stál život miliony vojáků, má své výrazné stopy na českém území: největší zajatecké tábory Rakousko-Uherska byly právě u nás. Jejich nedobrovolní obyvatelé umírali na nemoci i hlad. Dnes z nich zbyly už jen zajatecké hřbitovy – opouštěné a zanedbané.

Ruský zajatecký hřbitov v Jaroměři-Josefově

Největší hřbitov ruských válečných zajatců z první světové války na českém území zdobí mohutný pomník, vybudovaný v roce 1916 samotnými zajatci. Byl to zcela ojedinělý případ, kdy rakouské úřady povolily vybudovat za války na svém území pomník na památku zemřelých vojínů nepřátelské armády.

Celkem bylo za války na tomto hřbitově zajateckého tábora Josefstadt pohřbeno 1352 ruských, 466 italských a 111 srbských válečných zajatců.

Bohužel v roce 2012 prošel hřbitov necitlivou rekonstrukcí v režii zástupců ruské ambasády v Praze – přes odpor památkářů a navzdory protestům veřejnosti. Původní hroby byly zničeny buldozery a nové náhrobky postaveny na zcela náhodných místech.

Mauzoleum jugoslávských vojínů v Bezručových sadech v Olomouci
Mauzoleum jugoslávských vojínů v Bezručových sadech v Olomouci

Mauzoleum jugoslávských vojínů v Bezručových sadech v Olomouci

Mauzoleum jugoslávských vojínů bylo postaveno v letech 1926–1928 ve stylu monumentálního neoklasicismu. Myšlenkou bylo vybudovat místo důstojného odpočinku srbských válečných zajatců a slovinských i chorvatských vojáků rakousko-uherské armády, kteří sem byli převezeni ze hřbitovů z celé Moravy. Leží tu celkem 1188 jugoslávských vojáků.

Celou stavbu financovala jugoslávská vláda a jako vlastník mauzolea je dosud zapsáno už neexistující Království Jugoslávie. Po rozpadu Jugoslávie se ale nové státy nedokázaly dohodnout na financování údržby hrobů svých vojáků. Na průčelí mauzolea přitom stojí: Věrnost za věrnost, láska za lásku…

V posledních desetiletích je mauzoleum opuštěné a zanedbané. Kryptu s lidskými pozůstatky nějaký čas obývali bezdomovci. Olomoucká radnice má připravený projekt rekonstrukce, ale čeká, až soud schválí převedení mauzolea do majetku města.

Zajatecký hřbitov v Terezíně

Zajatecký hřbitov v Terezíně

Rakouský zajatecký tábor Theresienstadt, vybudovaný za první světové války v okolí pevnosti Terezín, patřil mezi největší na českém území. Pochováno je tu přes 1700 mužů, z toho minimálně 1150 Rusů. Část hřbitova leží vedle čestného pohřebiště židovských obětí terezínského ghetta z druhé světové války a je v relativně dobrém stavu. Druhá část je zcela zanedbaná. Na snímku jsou rozbité náhrobky ruských válečných zajatců židovského vyznání.

Mauzoleum obětí první světové války v Hranicích na Olomoucku

Mauzoleum obětí první světové války v Hranicích na Olomoucku

Hranické mauzoleum bylo vybudováno v roce 1937 a byly sem přemístěny ostatky 1460 vojáků zemřelých ve vojenských lazaretech v Hranicích. Je zde pochováno 503 Poláků, 371 Čechů, 230 Maďarů a 123 Němců. V mauzoleu jsou i ostatky 130 ruských, 54 rumunských a 33 italských válečných zajatců. Rekonstrukce mauzolea proběhla v roce 2006 až 2007 za finanční spoluúčasti Ministerstva obrany ČR a města Hranic. Neobvyklé betonové rakvičky měly zřejmě chránit před šířením infekce.

Pravoslavný kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze
Pravoslavný kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze

Pravoslavný kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze

Kostel byl postaven v letech 1924 až 1925. Podzemní krypta kostela slouží jako místo posledního odpočinku významných představitelů ruské emigrace. Pod podlahu krypty byly uloženy ostatky 130 ruských válečných zajatců. V bočních výklencích jsou ostatky 30 srbských válečných zajatců.

Zprava je vidět hrob prvního předsedy vlády Československa Karla Kramáře, který se se svou ruskou manželkou významně podílel na stavbě kostela. Na protější straně je pochován inženýr Nikolaj Ipaťjev, majitel nechvalně známého domu v ruském Jekatěrinburgu, kde byl v roce 1918 bolševiky zavražděn poslední ruský car Mikuláš II. s celou rodinou. Nádrže uprostřed krypty jsou naplněné svěcenou vodou.

Zajatecký hřbitov v lese mezi Rotavou a Jindřichovicemi na Sokolovsku

Zajatecký hřbitov v lese mezi Rotavou a Jindřichovicemi na Sokolovsku

Zajatecký tábor Heinrichsgrün byl za první světové války největším táborem pro válečné zajatce na území tehdejšího Rakousko-Uherska. Na ploše 60 ha se v přeplněných barácích tísnilo až 28 000 zajatců, převážně Rusů, Srbů a Italů. Na nelidské podmínky a nemoci denně umřelo až 40 mužů, proto i táborový hřbitov v nedalekém lese patřil mezi největší. Místo svého posledního odpočinku zde našlo skoro 4000 zajatců.

Po roce 1925 začala jugoslávská vláda s exhumací a přemístěním pozůstatků zajatců srbské národnosti do mauzolea v Jindřichovicích. Nastal ale nečekaný problém. Standardní malé dřevěné rakvičky pro uložení exhumovaných ostatků stačily jen pro lebku a zbytek kostry. Část hřbitova se nachází na blatech, a tak se některá těla nestačila rozložit, zůstala jakoby mumifikovaná. Bylo rozhodnuto, že mumifikované pozůstatky zůstanou na původním místě. Navíc italská vláda zakázala sahat do její části hřbitova.

Po osmi letech práce bylo exhumováno a převezeno do mauzolea zhruba 2300 těl srbských zajatců. Na původním táborovém hřbitově však zůstalo ještě přibližně tisíc zajatců, z toho asi 500 Rusů. Dnes jsou jejich hroby zcela zanedbané. Před kulatým výročím vypuknutí první světové války se nedočkal tento hřbitov ani základních úprav.

Vojenský hřbitov Ostašov u Liberce

Vojenský hřbitov Ostašov u Liberce

Zajatecký tábor Reichenberg se nacházel v místech dnešního libereckého letiště Růžodol a měl kapacitu 55 000 osob. Byli zde internováni převážně zajatí vojáci z Ruska a Itálie. Hřbitov bývalého tábora dnes vypadá jako háj uprostřed polí. Je zde 678 hrobů. Jsou již delší dobu neoznačené a národnost vojáků se dá určit podle druhu stromu: ruské jsou osázené břízami, italské zase smrky.

Ostašovský hřbitov je vzácným příkladem slušných oprav zajateckých hrobů z první světové války. Proběhly v několika etapách v letech 2002 až 2009 s finanční podporou města Liberec. Areál hřbitova byl vyčištěn a oplocen, hroby byly osazené novými stromky, byla přidána informační tabule.

Mauzoleum srbských a ruských válečných zajatců v Jindřichovicích na Sokolovsku

Mauzoleum srbských a ruských válečných zajatců v Jindřichovicích na Sokolovsku

Stavba mauzolea v místech bývalého rakouského zajateckého tábora Heinrichsgrün u obci Jindřichovice na Sokolovsku začala v roce 1925 dle návrhu ruského architekta Vladimira Brandta. V následujících osmi letech bylo z různých zajateckých hřbitovů v Česku exhumováno a do Jindřichovic převezeno až 7100 těl srbských válečných zajatců. Následovaly ještě další rakvičky s ostatky 189 ruských zajatců, neboť za války byli zajatci pohřbíváni podle vyznání, nikoli podle národnosti.

Ještě po okupaci této části Sudet nacistickým Německem v roce 1938 sem bylo uloženo 89 plechových rakviček s ostatky srbských válečných zajatců z první světové války exhumovaných z několika hřbitovů v Nizozemsku. Celkový počet pochovaných zde tak vyšplhal až na 7378 válečných obětí. Jedná se tak o největší pohřebiště z první světové války na českém území.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Fotoreportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články