Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Západ slunce nad Nemrut Dagš

114-000.jpg
Klára Stejskalová, Úterý, 4. září 2007
Nemrut Dagš je jedním z míst v Turecku, které je na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Někdy se o něm mluví také jako o osmém divu světa. Přitom do roku 1881 o něm nikdo neslyšel. Objevil ho až německý inženýr v osmanských službách, když vyměřoval mezi horskými štíty dopravní cesty.

Před pěti deseti lety jsem tam denně vypravoval kolem 100–130 turistů, dneska jen šest Korejců! Tak si stěžuje Kemal z turistické kanceláře v Malatyi. Malatya je vedle Kafty místem, odkud vyrážejí autobusy s turisty toužícími spatřit jednu z nejzajímavějších památek, které Turecko nabízí. V poslední době láká bohužel většinou jen cestovatele z Asie. Evropany podle Kemala možná zastrašily poslední zprávy z Turecka, hlavně ty o pohybech armády na turecko-íránské hranici.

Druhý den s partou Korejců a tří učitelek ze Španělska usedám do minibusu. Vydáváme se do pohoří Antitaurus. Jeho nádhera inspirovala v minulosti umělce, básníky, zpěváky.

To, proč jsme sem přijeli, obrovské sochy bohů tyčící se na vrcholu 2150 metrů vysoké hory, se nám ukáže až za několik hodin. Zatím minibus pomalu zdolává strmé nezpevněné cesty.

Kousek před vrcholem zastavuje a my se vydáváme po vlastních. Vše je načasováno tak, abychom sochy spatřili při západu slunce. Jsou památkou na vládu partského panovníka Antiocha I. Epifana, který kraloval v této části světa v letech 64–38 před naším letopočtem. Vzhledem ke svému slavnému původu se považoval za boha. Na vrcholu Nemrutu nařídil stavbu obřího chrámu, který měl zároveň sloužit jako pohřební síň, i když on sám se považoval za nesmrtelného. Muselo jít o naprosto výjimečnou stavbu, po které zůstaly zachovány jen základy trůnů a několik spadlých hlav. I ty však dosahují impozantní dvoumetrové výšky. Můžete tak spatřit samotného Antiocha, hlavu Dia, Apollona a dalších bohů. Při západu slunce jim sluneční paprsky dodávají zlatavý odstín.

Naopak ráno, když zvolíte dvoudenní výlet, se při jeho východu zbarví do nádherně červené. A to je pohled, který stojí i za budíček ve čtyři hodiny. Jen nesmíte zapomenout teple se vybavit – zatímco odpoledne ručička teploměru stoupá nad čtyřicet stupňů, po ránu tu bývá i v nejteplejších měsících mrazivo. Jsou to trošku tvrdé podmínky, ale zážitky z Nemrut Dagš za to rozhodně stojí.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články