Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Za vůní modrého zlata

92-93.jpg
Autor článku: Pavla Kurková, Úterý, 17. září 2013
Autor fotografií: Profimedia.cz
Pro mnohé je symbolem prázdnin, léta a absolutní relaxace. Její skvělá vína objevili už Římané, kteří jí dali jméno a zanechali po sobě pompézní amfiteátry. Pozdější obyvatelé založili tradici skvělé gastronomie, vystavěli malebné vesničky a především – začali pěstovat levanduli. Vítejte v kraji modrofialových lánů, v Provence.

St-Rémy je jedno z nejlepších gastronomických center Provence. Ke zdejším odborníkům patří třeba „maitre chocolatier“ Joël Durand, který z čokolády vyrábí doslova umělecká díla. Zdobí je růžovými okvětními plátky, levandulí, fialkami a tymiánem. V městečku můžete jeho výtvory ochutnat na každém kroku.

Až se dostatečně posilníte, můžete se malebnými uličkami města vypravit k rodnému domu muže, jehož proroctví jsou stále v kurzu. Renesanční dům nám odkrývá všechny podoby lékaře Michela de Nostredame zvaného Nostradamus. V 16. století, kdy infekce nemilosrdně kosila jednoho obyvatele Provensálska za druhým, nařídil tento vzdělanec udržovat nemocné v čistotě. Za pomoci octa, vyvařených prostěradel a vlastnoručně zhotovených léků z kosatce, cypřiše a červené růže se mu úspěšně dařilo bojovat proti morové epidemii. I jeho další zájem, astrologie, se odráží v dobově zařízených místnostech muzea.

Do blázince člověk dobrovolně nechodí, avšak do zdejší nemocnice St-Paul-de-Mausole vstupuji z vlastní vůle. Stejně jako v roce 1889 Vincent van Gogh, který se sem uchýlil poté, co si uřízl ucho. Ve zdejší léčebně pobyl přes rok a múzy ho inspirovaly k tvorbě proslulých obrazů Hvězdná noc či Pole s cypřiši.

Dodnes zde funguje psychiatrická klinika. Návštěvníkům tu ukazují van Goghův pokoj se skromným vybavením: kovová postel, nad níž visí malířův portrét s obvazem na uchu, malý dřevěný stolek, židličky. Pak se vydejte na procházkovou trasu kolem kláštera, mapující místa, kde van Gogh tvořil. Cesta kolem rudých vlčích máků a modrých kosatců nás přivádí až k bývalému antickému městu Glanum (dva kilometry jižně od centra). Ve společnosti cypřišů tu čekají zbytky římských budov.

Dvůr nemocnice St-Paul-de-Mausole, kde pobýval a tvořil Vincent van Gogh poté, co si uřízl ucho.

Město mýdla

Ve městě Salon-de-Provence strávil Nostradamus poslední část svého života. V postranní kapli kostela Collégiale St-Laurent vidím na zdi mramorový náhrobek. Skromný, jednoduchý, bez jakýchkoli poct. Vracíme se do centra, kde život pulzuje u obří fontány Fontaine Moussue. Voda sehrála v historii města významnou roli. Díky Adamovi de Craponne vznikla v 16. století vodní cesta, která přinesla městu ekonomickou prosperitu. Průplavem se na lodích přepravovalo různé zboží. Mimo jiné i suroviny pro výrobu marseilleského mý­dla.

Na otázku „co si dnes uvaříme“ členové rodiny Rampalů většinou odpovídají „marseilleské mýdlo“. Od roku 1828 totiž v Salon-de-Provence vaří tento zvláštní typ mýdla v ohromných kotlích, které pojmou deset až dvacet tun základních ingrediencí. Tedy kopry (olej z kokosovníku ořechoplodého), palmového nebo olivového oleje (podle nich se odvíjí zbarvení mýdla, a to od zelené až po béžovou), soli z Camargue a sody. „Maitre savonnier“ Rampal, tedy mistr mydlář, nám popisuje celý proces: „Vše klokotá mírným varem deset dnů při teplotě 120 stupňů, dokud nevznikne tekutá pasta. Tu omyjeme, ponecháme dva dny v klidu a znovu omyjeme. Pak můžeme mýdlo oficiálně označit jako,extra pur‘. Potom tekutou pastu stočíme do obdélníkových kontejnerů a necháme usušit. Nakonec hmotu rozkrájíme na,pains‘, vážící těsně pod 36 kg,,barres‘ po 2,5 kg a,cubes‘ po 200, 400, 500 nebo 600 gramech. Kouskům dáme razítka podle místa původu a vyšleme je na cestu. Celý proces od velkého kotle až na prodejní místo tak zabere zhruba měsíc.“

Pravé marseilleské mýdlo má vždy na jedné straně nápis „Extra Pur 72 % d´huile“ a na druhé netto váhu krychličky v gramech. Další strany nesou jméno výrobce a samozřejmě i větu, že se jedná o skutečné marseilleské mýdlo.

V továrně, kde se zastavil čas v devatenáctém století, vznáším otázku, co je na krychličce z jihu Francie vlastně tak zvláštního? „Můžete ho použít jako zubní pastu, šampon na vlasy, vyčistit s ním drobné ranky, dát ho do postele proti křečím či revmatismu nebo s ním skvěle vyprat prádlo,“ radí mi mistr mydlář.

V sedmnáctém století se Marseille stala hlavním producentem mýdel ve Francii. K renomé marseilleských mýdel přispěl i takzvaný Colbertův edikt podepsaný samotným panovníkem Ludvíkem XIV. Ten stanovil podmínky výroby, mimo jiné i to, že mýdlo musí obsahovat 72 procent tuku z olivového nebo palmového oleje a nesmí v něm být tuk živočišný. Pokud někdo porušil daná nařízení výroby, riskoval vyhoštění z Provence.

Pravým marseillským mýdlem můžete vyprat prádlo, čistit si zuby, umýt si pokožku i vlasy, ale také jím čistit drobné rány.

Vůně modrého zlata

Na modrofialových polích u Coustellet právě nastává čas sklizně. Za teplých suchých dnů vyjíždí od půlky června do půlky srpna na pole kombajny, aby sklidily voňavou krásu v plném květu. Tytam jsou doby, kdy jste mohli potkat česáče levandule se srpy, s bílou plachtou na zádech, kam ukládali sklizeň. Na polích už také nejezdí pojízdné destilerie, které čerstvě sklizenou levanduli ihned proměňovaly na éterický olej. A tak snad jen na „fete de la lavande“, každoročních slavnostech levandule, si můžete připomenout tradiční sklizeň – vzít si do ruky srp a ručně sbírat „modré zlato“.

Pravá levandule (Lavandula angustifolia) roste ve výšce 800 metrů nad mořem. Když otevřeme malou lahvičku, možná si ani neuvědomíme, že na jeden litr silice je potřeba 130 kg čerstvých rostlin.

Muzeum levandule v Coustellet

Zájem o levandulového bastarda

Původní levandulové plantáže se však již pomalu vytrácejí. Přibližně osmdesát procent ze čtyř set provensálských farem dnes produkuje lavandin (Lavandula hybrida), křížence levandule úzkolisté a širokolisté. „Levandulový bastard“ se sytě fialovou barvou totiž produkuje pětkrát více silice než pravá levandule. Lavandin od zemědělců vykupují hlavně parfumérské a kosmetické firmy k provonění svých produktů. O pravou levanduli jeví zájem pro její léčebné účinky aromaterapeuti a fytoterapeuti.

Směřujeme za nákladními auty, která odvážejí levanduli do destilerie. Čerstvě nařezané rostliny se tu pěchují do obrovského kotle. Aby pořádně „sedly“, zatíží je obří pneumatika z traktoru. Teprve pak přijde na řadu poklice. „Teď to chvíli potrvá,“ informuje nás Pierre, majitel destilerie. A tak usrkávám v misce café au lait a po očku sleduji, kdy začnou vytékat první kapky éterického oleje. Po devadesáti minutách se raduji a čichám k lahvičce se vzácnou tekutinou. Proroctví, že někdy navštívím Provensálsko, se tedy zcela vyplnilo.


…a navíc

CO MUSÍTE OCHUTNAT V PROVENSÁLSKU

  • pistou: zeleninová polévka s fazolemi, s pestem a bazalkou
  • cassoulet: bílé fazole, česneková klobása a rozvařené maso na husím sádle
  • ratatouille: směs dušené cukety, rajčat, papriky, lilku, česneku, cibule a provensálského koření na olivovém oleji
  • tapenáda: pyré z černých oliv, česneku, sardelek, kaparů, olivového oleje
  • fougasse: rozpláclý chléb s otvory, ochucený černými olivami, ančovičkami, cibulí a kořením (ochutnejte i sladkou variantu s mandlemi)
  • tarte au citron: sladký koláč s krémovou citronovou náplní
  • calissons: mandlové sušenky
  • miel de lavande: levandulový med

Skvělá místa v Provence

Castellane a Verdonská soutěska

Castellane a Verdonská soutěska

Chcete-li v Provensálsku zažít outdoorový ráj, zamiřte do Verdonské soutěsky, 700 metrů hlubokého kaňonu s tyrkysovou vodou. Až vám po turistice, raftingu, horolezectví, paraglidingu nebo canyoningu vyhládne, doplňte zdroje sacharidů v městečku na skále, v Castellane, v pekárně a „sušenkárně“ Le Moulin de Soleils.

Papežský palác v Avignonu

Papežský palác v Avignonu

Na patnácti tisících metrech čtverečních se rozkládá jedna z nejstřeženějších francouzských památek. Během pompézní podívané běžte i po „české stopě“. Avignonský papež Klement VI. byl totiž velmi blízkým přítelem Karla IV., jehož sochu objevíte v jednom ze sálů. Monstrózní areál je také místem voňavého veletrhu růží Altera Rosa. Během věhlasného divadelního festivalu se duchovní stánek promění i na sídlo múz.

Avignonský most

Avignonský most

Jako ukrojený kus rolády dnes vypadá slavný Avignonský most. Z původní gotické stavby s dvaadvaceti oblouky (zhroutily se při velkých povodních) zbyly jen čtyři a malá kaplička.

Vinné sklepy Châteauneuf-du-Pape

Vinné sklepy Chateauneuf-du-Pape

Vinná réva zde roste na třech různých druzích půdy obohacené „galets roulés“ (oblázky) a „chytá bronz“ přibližně 230 dní v roce. Kulaté kameny přes den akumulují sluneční energii, aby pak v noci vinicím zatopily. Když Jan XXII. dosedl v roce 1316 na papežský stolec, nechal si v Chateauneuf-du-Pape postavit hrad a „rozjel“ vinařství naplno. Skvělý marketingový tah podpořil i značkou „Vin du Pape“ – Papežovo víno. Návštěvu sklepů si raději domluvte předem. V Avignonu najdete spoustu cestovních kanceláří nebo agentur, jež vás dovezou přímo na místo s průvodcem. Zvolíte-li individuální cestu a přijmete pozvání od pěstitele vína, patří ke slušnosti si od něj aspoň zakoupit tři tmavé láhve s papežskou pečetí.

Barevný Roussillon

Barevný Roussillon

Vesnice Roussillon se pyšní nedalekými okrovými doly – díky nim jsou její domy zbarveny všemi odstíny červené, oranžové i béžové. Kdysi se zde těžilo sedmnáct barevných odstínů okru – fialový, červený, oranžový, žlutý a mnoho dalších. Historie tohoto naleziště sahá až do doby před 230 miliony let, kdy byla ještě celá Provence zalitá mořem. Písek na dně obsahoval železo, které později oxidovalo, a tak vznikl okr.

Mont Ventoux

Celkem 1912 metrů vysoká hora v provensálských Alpách (přibližně dvacet kilometrů severovýchodně od města Carpentras) nabízí úchvatné panoráma. Zejména milovníci cyklistiky by si neměli nechat ujít tento pohled, neboť náročný výjezd na vrchol je zařazován do programu Tour de France.

Odpočinek na L´île de la Barthelasse

Říční ostrov mezi Grand Rhônou a Petit Rhônou tvoří oázu uprostřed města. Na ostrově se můžete ubytovat v kempu, zchladit na koupališti, zaběhat si nebo uspořádat piknik na trávě. Ochutnejte i skvělý mátový sirup s čerstvou vodou v některé z místních restaurací. Doveze vás sem přívoz od Avignonského mostu.

Muzeum vůní v Graveson

Muzeum vůní v Graveson

Na cestě z Avignonu do Arles se zastavte v Muzeu aromaterapie a parfémů. Bílá oblaka motýlů vás zavedou do zahrady plné voňavé mateřídoušky, saturejky a levandule. Uvidíte, jak se rostliny mění v destilačním kotli na kapky vzácných éterických olejů, a poznáte aromaterapii v „přímém přenosu“.

Opatství Notre-Dame de Sénanque

Opatství Notre-Dame de Sénanque

Čtyři kilometry severně od Gordes leží uprostřed levandulových polí středověký klášter. Skupinka cisterciáckých mnichů se tu živí pěstováním a destilací levandule a výrobou vyhlášeného medu. Po prohlídce můžete bratry podpořit zakoupením produktů v místním krámečku.

Býčí zápasy v Arles

Býčí zápasy v Arles

Za koridou nemusíte až do Španělska. Tu provensálskou zažijete v římské aréně v Arles. Jestliže i po tomto představení bude hladina vašeho adrenalinu stále nízká, proběhněte se s býky přímo na ulici. Uměnímilovné typy určitě víc přitáhne Espace Van Gogh, bývalá nemocnice se slavným pacientem. Dnes se můžete kochat nádhernou květinovou zahradou ve dvoře a malými obchůdky v ambitech nabízejícími reprodukce výtvarných děl. Najdete tu i proslulé Le Café de nuit, většinou ho však okupují japonští turisté. Proto zavítejte do některé z restaurací a zažeňte hlad skvělou rýží z Camargue a býčím masem.

Antické divadlo v Orange

Antické divadlo v Orange

Impozantní římské divadlo vám svojí krásou i velikostí vyrazí dech. Každoroční letní festival hudby, opery a divadla vám zprostředkuje nádherný zážitek.

Podzemní život v Gordes

Podzemní život v Gordes

Jedna z nejkrásnějších vesnic ve Francii s nádherným výhledem. Natáčely se tu filmy Dobrý ročník nebo Parfém – příběh vraha. Až se budete chtít zchladit, zavrtejte se pod zem, a to doslova. Podzemní prostory domu Palais Saint Firmin mají sedm pater, kde během sedmi století probíhal život během válek. Dílny, lékárny, pekařské pece, mlýny na olivy, vodní nádrže jsou propojeny schodišti.


Pavla Kurková, fytoterapeutka a publicistka

Očima autorky

Pavla Kurková, fytoterapeutka a publicistka

V Provensálsku s levandulí vstáváte, žijete a usínáte. Levandulový med natíráte ráno k snídani na křupavou bagetu. Přes den projíždíte rozkvetlými kruhovými objezdy, mlsáte voňavou zmrzlinu a nakonec večer relaxujete se sklenkou rosé na vzduchu prosyceném nádhernou vůní. Možná také na trhu uvidíte podivné palice, které se podobají gymnastickým kuželům. Takto se tradičně váže v Provensálsku levandule. Do jejich stonků ženy vplétají mašle a z kytic vytvářejí ozdobné palice. Ty můžete dát přímo do skříní a prádelníků, protože kvítka zůstávají uvnitř a nevypadávají ven.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články