Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Za vůní kaštanů na Slovensko

kaštany.jpg
Autor článku: Jiří Sladký, Neděle, 25. září 2016
Autor fotografií: Jiří Sladký
Za jedlými kaštany se vypravte do slovenských Malých Karpat, kde jich roste možná nejvíc v celé střední Evropě.

Zatímco u nás kaštany podle zažitého názvu nerozlišíme a často si je také pleteme, Slováci to mají jednodušší. Běžný kaštan se svícemi květů (pro botaniky a lesníky jírovec) je pagaštan a jedlý kaštan zkrátka gaštan. Gaštanica je celý háj či les kaštanovníků a takových je na Slovensku hned několik.

Dědictví po Římanech

Pozoruhodné stromy se zvláštní, na první pohled orientální siluetou a jemnými protáhlými listy lemují z obou stran malokarpatské pohoří. Rostou jich tu tisíce. Největší a možná i nejstarší jedlý kaštan najdeme v Časté nedaleko města Modry. Kmen starý šest století čtyři lidé neobejmou, musí vás být nejméně pět.

Tradice pěstování a konzumování kaštanů je tady mnohem starší než jinde na Slovensku (a také u nás), kam se stromy rozšířily převážně až za tureckých válek anebo ještě později z Itálie. Kaštanovníky sem přinesli před téměř dvěma tisíci lety Římané, tak jako několik dalších užitkových i divokých rostlin. Výrazná stopa antického světa, který se kdysi rozkládal nad Dunajem, spojuje kaštany s vinnou révou a vinařskou kulturou.

O rozšíření v západní části Malých Karpat se postarali majitelé panství, maďarští grófi z rodu Pálfy. Kaštanové stromy se tu tyčí obvykle na konci vesnic, často v alejích. Na opačné straně hor se zachovaly ve starých vinohradech, ale mnohde rostou roztroušené v lesích a v samostatných gaštanicích. Za zřejmě nejstarší a taky největší slovenskou gaštanicí bychom museli o kus dál na východ, do podhůří Tríbeče. Jelenecká gaštanica je jediným místem na Slovensku, kde kaštanovník přirozeně zmlazuje, chová se, jako by byl přirozeným druhem.

Jak na kaštany

Prosvětlená koruna kaštanovníku převyšuje okolní stromy o dvě hlavy. Je to radost sbírat pod ním pichlavé koule. Bodlinaté obaly skrývají uvnitř plod aristokratického vzhledu. Na pohled skoro polodrahokam v zářivé barvě starožitného nábytku a se strukturou vzácného dřeva. Dozrávající kaštany nejdou snadno vydobýt. Hned tak nás k sobě nepustí a je třeba počkat, až se samy otevřou.

Před necelým půlstoletím, v 60. a 70. letech, prodávali pražené kaštany snad jen v Bratislavě, zvláštně vonící kornout za pětikorunu. Dnes najdeme v supermarketech kaštany italské za závratné ceny. Kdo to jednou zkusil, ví, že nejlépe chutnají ty, které si sami nasbíráte, vyloupnete z bodlinaté schránky a sami taky upražíte. Způsobů, které se nabízejí, je několik, jednoduché i složitější.

Kaštany jsou lahodnou delikatesou vzdáleně připomínající trochu sladké, ale delikátnější a plnější brambory. Můžete si udělat vlastní středomořské bakchanálie a omámeni vůní kaštanů a vhodným lehkým vínem si představit, jak to chodí daleko na jihu. Třeba v italské Bazilicatě, pověstné svými kaštanovými slavnostmi, při nichž se na podzim celá města rozvoní praženými kaštany.

Voňavý rituál

Kaštany se na uhlících nesmějí spálit, pečeme je ve zvláštních drátěných koších. Pražení a vstřebávání vůně je malým obřadem. Důležité je protřepávat a míchat a zase protřepávat. Uhlíky vydatně dmýchat a lahodná vůně se zaručeně dostaví. Ale nezapomenout na to hlavní, ale také nejnáročnější: tvrdé kaštany předem naříznout, od štětinaté chocholky dolů do kříže. Jinak by se nerozevřely, ale explodovaly by.

Na pánvi to sice není stylové, zato přece jen snazší, raději je ale o trochu víc nařízněte. Za pětadvacet minut, o pár minut déle než na uhlících, jde lehce sloupnout nejen vnější tmavá, ale také vnitřní nažloutlá slupka. Tedy dobrou chuť! Nejchutnější jsou horké, takže oloupeme vždy jen několik. Ale pozor, při jídle neotálet – po vychladnutí slupka opět ztvrdne – anebo horké kaštany rovnou všechny sloupnout. Vařit kaštany není ono, lehce se rozvaří a nezaměnitelná chuť a hlavně vůně je pryč. Kaštany můžete připravit i na jiný způsob jako součást dalších pokrmů. Někde připravují kaštanovou polévku s masem a smetanou, jinde rozmixují měkké plody a plní kaší palačinky.

TIP AUTORA

Na kaštany se vypravte v říjnu. Přibalte rukavice, bez nich to budou muka. Sbírat má smysl jen větší plody, ale ne každý strom dává právě takové. Najdete-li si „svůj“ strom, dejte pozor, aby nebyl napaden houbovou chorobou. V Malých Karpatech kvůli rakovině kůry odcházejí stovky stromů.

Jiří Sladký, publicista

KAŠTANY PRO ZDRAVÍ

Jedlé kaštany byly v minulosti známé jako „chléb chudých“. Zasytily a obohatily celou řadou vitaminů: C, E a vitaminů skupiny B. Jsou zdrojem minerálů (draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo). Nejen plody, ale také slupky, listy a kůra obsahují léčivé látky. V léčitelství je známý výluh z listů a kůry proti kašli.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články