Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Vítejte v Absaroce!

42.jpg
Autor článku: Eduard Freisler, Čtvrtek, 6. února 2014
Autor fotografií: Profimedia.cz
Vzniknou v USA nové státy? Rozkol mezi Američany není jen v otázce daní a pravomocí státu, proti sobě stojí i názory na míru vlivu náboženství na společnost a na držení zbraní.

Jarogniew Pawlak, hřmotný Polák s americkým občanstvím, našel ve Virginii zlatý důl. Jako obkladač by si v rodném Polsku příliš nevydělal, zde v okrese Ashburn, jednom z nejbohatších z celé Ameriky, ale patří do střední třídy s vyhlídkami na posun do vyšších pater společnosti.

Pawlak vtipkuje, že po ránu je voličem Republikánské strany, pln síly a energie uvažuje jako nezávislý, soběstačný člověk, jemuž se příčí placení vysokých daní. Zvlášť když občas pracuje ve Washingtonu, který je obklopen Virginií a Marylandem. „Spousta lidí se tam jen poflakuje a pobírá sociální dávky,“ zlobí se.

Když se ale odpoledne vrací unavený domů, je z něj spíše volič Demokratické strany. Touží po větší emancipaci střední třídy, jež se v posledních letech smršťuje, dostupném zdravotním pojištění, lepší síti veřejných škol, kde by mohli studovat jeho dva synové, po komunitě.

„Každý den mě ovlivňuje jedna i druhá strana,“ říká, zatímco si v patiu za svým dvoupatrovým rozlehlým domem dopřává pivo.

Texaská kráska se zbraní v ruce symbolizuje tradice své části Spojených států.

Z červené na modrou

Pawlak naráží na liberální a konzervativní okresy. Virginie totiž při posledních dvou volbách zmodrala (barvy demokratů), přičemž Barack Obama tu v roce 2008 vyhrál jako první demokratický prezident od roku 1964. Do některých okresů Virginie se totiž začaly stěhovat mladé rodiny, které toužily po tichých, zelených zákoutích Virginie. Svým „útěkem“ z centra Washingtonu ovšem mění politické složení státu. Tito noví přistěhovalci jsou většinou špičkově vzdělaní, sekulární lidé se sociálním cítěním.

Příkladem je dnes liberální okres Prince William, kde Pawlak nedávno obkládal kuchyň v rodině Gorkových. Zde jsem potkal Angelu, matku rodiny, která se mi netajila odporem k republikánské „válce proti ženám“. S despektem komentovala náboženské motivy řady konzervativních politiků, kteří se ostře staví proti tomu, aby stát či zdravotní pojišťovny v rámci nové zdravotní reformy jakýmkoli způsobem pokrývaly antikoncepci, či snad dokonce potraty.

„Bush nás navíc přivedl do hospodářské krize a republikáni mě dnes mají přesvědčit o tom, že mají ekonomický plán,“ řekla rozmrzele Angela.

Virginie má ale i své přísně konzervativní okresy, jako je například Lynchburg. Zde sídlí ortodoxně konzervativní Univerzita Liberty. V kampusu platí řada striktních pravidel, například kód pro střídmé společenské oblékání. Dívky tu nelze spatřit v minisukních, studenti mají zakázán alkohol, tabák a promiskuitní sex.

Tančící dívka v ulicích New Yorku představuje svobodomyslnost jeho obyvatel.

Chůva jménem Obama

Právě do Lynchburgu jednoho dne mířím s Pawlakem. V domě, kde má položit nové kachlíky do koupelny, žijí Danielsovi, kteří mají šest dětí. V neděli ráno nasedají do dvou aut a všichni odjíždějí na mši. „Obamova vláda je chůva, která se chce o všechny starat a diktovat jim tak život. Smutné je, že řada lidí na něco takového slyší,“ říká mi později odpoledne otec rodiny Patrick.

V jeho domě napočítám pět křížů, nechybí ani bible a puška zavěšená nad vchodovými dveřmi. „Nechápu, jak Obama mohl ve Virginii vyhrát dvakrát za sebou,“ běduje Patrick.

Může se stát, že by se Virginie roztříštila a vznikly by tu tak dva nové státy? Ostatně posledním státem, který se opravdu odtrhl, byla Západní Virginie, a to v roce 1863.

Podobné, ale daleko intenzivnější nálady panují i ve státě Colorado, rovněž tradičně spíše konzervativním. I zde ale Obama v letech 2008 a 2012 vyhrál. Před ním to z demokratických prezidentů naposledy v roce 1992 dokázal Bill Clinton. I zde lze najít výhradně liberální či konzervativní okresy a města. Například kosmopolitní, univerzitní Denver tu stojí v ostrém protikladu se společensky daleko upjatějším a pietním městem Colorado Springs, jež dostalo přezdívku „Biblické město“.

V Coloradu, které jako první stát společně se státem Washington v referendu odsouhlasilo rekreační užívání marihuany, se část konzervativců bouří. Dokonce tu vznikla petice za odtržení části území, jež by bylo zcela konzervativní. Nový stát by se měl jmenovat Severní Colorado. Jakási prérijní konzervativní hráz proti demografickým změnám a urbanizaci, dvěma fenoménům, které přetvářejí zdejší politiku stejně jako kulturu.

„Lidé si myslí, že naše úsilí o odtržení je šílená myšlenka. To v žádném případě. My se tu snažíme zachovat naše dědictví a obnovit naši svobodu,“ řekl nedávno lokálním televizím Jeffrey Hare, jeden z hlavních představitelů petice za vytvoření 51. státu.

Kdo je hybnou silou společnosti? Pro někoho je to Ježíš (foto), jinde Barack Obama.

Neber mi mou zbraň!

Za snahou o odtržení stojí několik motivů. Hlavně je to přesvědčení, že zákonodárci v Denveru, kde výrazně přibylo liberálů, doslova kašlou na venkovské oblasti na severu. A navíc tito „málo nábožní“ politici svými regulacemi nadále venkov ničí. Jmenovitě lidem na severu Colorada leží v žaludku nový zákon, který přikazuje zemědělcům používat k životnímu prostředí šetrnější způsoby hnojení a omezovat chemické ostřikovače.

Pověstnou poslední kapkou je ale nový zákon, který požaduje daleko přísnější kontrolu prodeje zbraní. Zákonodárci v Denveru tak reagovali na hororový večer v kině ve městě Aurora, kde šílený střelec v červenci roku 2012 postřílel dvanáct nevinných lidí a dalších sedmdesát zranil. Nový zákon limituje počet zásobníků a přikazuje kontrolu osobních údajů každého zájemce o koupi zbraně.

Podle zastánců petice za vytvoření 51. státu je tento nový zákon nejen zásahem do soukromí jednotlivce, ale navíc se tato legislativa snaží „odzbrojit“ Američany, kteří se v případě propuknutí násilí či „příchodu tyrana ve formě federální vlády“ nebudou moci sami bránit. Sentiment, který je hluboce zakořeněn v myslích lidí v konzervativní Americe.

Zastánci odtržení severních území státu Colorado si přejí „přátelskou anexi“ sousedního, ryze konzervativního Wyomingu. Hřejí se myšlenkou, že by se tak dostali pod ochranu státu, který zvolil demokratického kandidáta za prezidenta naposledy v roce 1964. Wyoming tehdy podpořil pozdějšího prezidenta Lyndona Johnsona.

Od té doby je Wyoming tmavě červený. Mitt Romney, poražený republikánský kandidát na prezidenta, tu Baracka Obamu porazil o 41 procent! A zdejší republikánský senát legislativně zabíjí jakékoli liberální návrhy zákonů. Navíc tu platí velmi mírné zákony ohledně koupě a držení zbraní.

Kdo je hybnou silou společnosti? Pro někoho je to Ježíš, jinde Barack Obama (foto).

Nové státy na obzoru?

Podobné výzvy ke sloučení nejsou v historii USA ničím ojedinělým. Například v roce 1900 měli Texasané a lidé z Oklahomy vizi o spojení těchto dvou států a vytvoření jednoho celku s názvem Texlahoma. V roce 1939 měl rovněž podle přání části obyvatel vzniknout nový stát pod názvem Absaroka, který měl pojmout části území trojice států Jižní Dakota, Montana a Wyoming.

Vedle petice za vytvoření Severního Colorada existuje řada dalších hnutí za odtržení části území. Stačí jmenovat oblasti západního Marylandu, hornatý region jižního Oregonu, poloostrovy Michiganu nebo úsilí dvou zákonodárců zvolených z venkovských oblastí Illinois za odtržení tohoto státu od Chicaga…

Pawlak se nad podobnými snahami usmívá. Pokud by v jeho Virginii vznikly dva nové státy, na jeho profesním životě by to nic nezměnilo. „Liberál nebo konzervativec, všichni chtějí žít v pěkných domech,“ uzavírá diskusi.

Prezidentské volby
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články