Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Ve stínu Hippokratova platanu

66-8.jpg
Autor článku: Markéta a Michael Foktovi, Pondělí, 9. Srpen 2010
Autor fotografií: Markéta a Michael Foktovi
„Přísahám a volám Apollona lékaře a Asklepia s Hygíou a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto smlouvu a přísahu dle svých možností a dle svého svědomí dodržovat.“ Podle legend i historických pramenů tuto větu jako první pronesl muž, který má na ostrově Kós nejen svůj platan, ale i muzeum či mezinárodní letiště. Dnes po něm tuto přísahu opakují snad všichni lékaři světa.

Kós leží u tureckého pobřeží. Není proto divu, že tu najdete pestrou směsici vlivů nejrůznějších kultur. V centru hlavního města ostrova vedle sebe poklidně stojí pravoslavný kostel Agía Paraskeví, muslimská mešita Ntefterntar či přístavní pevnost Nerazia postavená za dob rytířů johanitů. Mezi nimi však vyrůstá skutečný živoucí symbol ostrova – platan, který je údajně starší než všechny tyhle památky dohromady.

Bývalý Apollónův chrám v Asklépionu poznáte podle sedmi volně stojících sloupů.

Prastarý strom je už tak vykotlaný, že ho musí podpírat masivní lešení, aby se nezhroutil vlastní vahou. Podle legend pod ním vyučoval otec moderní medicíny Hippokrates, který je také podle všeho autorem úvodních slov článku. Jako první vyslovil názor, že lidské pocity či myšlenky vycházejí z mozku, nikoli ze srdce. Jeho učení o přirozených příčinách nemocí či nutnosti popisovat jejich příznaky a důkladně studovat lidské tělo po něm převzala celá západní medicína.

Není divu, že jsou na jeho odkaz Kósané dodnes hrdí. Dvanáctimetrová koruna obrovského stromu zastiňuje skoro celé náměstí Platanu (Platía platanou), kde roste. Prý je největším platanem Evropy a dost možná i tím nejstarším. Zkazky o tom, že pod ním sedával sám Hippokrates se svými žáky, však asi přehánějí. Podle moderních výzkumů je platanu asi tak pět set let, takže ho od proslulého učence dělí ještě další dvě tisíciletí.

Na každém šprochu je však pravdy trochu. Je docela dobře možné, že nynější strom je přímým potomkem platanu, který na stejném místě stával už v Hippokratových dobách. Má hned několik neméně uctívaných potomků na různých prestižních místech světa. Obyvatelé Kósu totiž jako největší dar věnovali odnože či semena Hippokratova platanu třeba Americké lékařské knihovně, univerzitám v Glasgow či Sydney nebo nemocnici Burwood na Novém Zélandě.

Dobrý spánek půl zdraví

Apollon, Asklepius i Hygía byli doslova jedna božská rodina. Navíc se všichni věnovali lékařskému umění, takže není divu, že mívali své svatyně často ve společném chrámovém komplexu. Za antických dob se mu říkalo asklépieion a byla to skutečně úctyhodná stavba. Archeologové dodnes v Řecku i Malé Asii objevili takových svatyní na tři stovky. Ta nejstarší a také jedna z největších stojí na Kósu, odkud také Asklepiův kult údajně pochází. Lidé asklépieiony stavěli na místech, kde ze země vyvěraly posvátné prameny. Věřili, že jejich voda vyplavuje na povrch léčivé síly země. Kóský chrám stojí ve svahu nad hlavním městem. Rozkládá se na třech terasách, a jestli ho budete chtít vidět celý, připravte se na výstup po celkem sto čtrnácti schodech. Nejstarší je druhá z úrovní, kde podle sedmi stojících sloupů poznáte Apollonův chrám a podle dalších dvou Asklepiovu svatyni.

V antických dobách se sem sjížděli pacienti ze široka daleka, aby podstoupili léčebnou kúru. Tehdy to měli lékaři jednoduché – léčili hladem, vodou a spánkem. Podle tehdejší víry léčil Asklepius spící pacienty. Ve snu se jim zjevil buď sám, nebo poslal své asistenty hady. Buď nemocného rovnou vyléčil, nebo aspoň poradil léčbu. Pacienti se scházeli v takzvaném abatonu, kde se postili a pili léčivou vodu. Pak odcházeli do kójí spát. Pro své uzdravení často obětovali různá zvířata. Na druhé terase asklépieionu je dodnes patrná svažitá cesta, po které se zvířecím obětem chodilo k Asklepiovu oltáři lépe než po schodech.

Součástí léčebného pobytu v Asklepiově chrámu byly také očistné koupele. Bůh léčitel si patrně se svou dcerou Hygíou, bohyní čistoty a zdraví, dobře rozuměl. Dnes si na ostrově můžete dopřát blahodárnou koupel také – a zadarmo. Nikoli přímo v asklépieionu, ale asi o patnáct kilometrů dál na pobřeží u mysu Agios Fokas. Do moře tu vytéká horký pramen ohřívaný vulkanickou činností pod ostrovem. V malém prostoru ohrazeném kameny si proto můžete najít přesně tu teplotu vody, která vám vyhovuje. O blahodárných účincích zdejších pramenů i podobných zřídel na blízkém ostrůvku Nísyros se vědělo už za Hippokratových ča­sů..


Ticho léčí

Pojedete-li na jih ostrova směrem na Kéfalos, určitě zahněte těsně za letištěm doprava podle ukazatele s nápisem Plaka. Po necelých dvou kilometrech dojedete k borovému lesu, kterým protéká říčka. A kde je sladká voda, tam je taky život. Přímo v potoce můžete pozorovat skokany či želvy bahenní, zatímco při prohledávání okolí při troše štěstí zastihnete aspoň jednu suchozemskou želvu žlutohnědou, které se dříve říkalo řecká. Všude po lese pobíhají pávi, které sem kdysi někdo vypustil a kteří se tu teď šťastně a hojně množí. Občas si sem na poklidný piknik zajedou i místní, kteří si nad ohněm opečou maso.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články