Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Valašský klenot uprostřed lesů

118.jpg
Autor článku: Michaela Klevisová, Čtvrtek, 10. října 2013
Autor fotografií: Michaela Klevisová
Údolí Vsetínské Bečvy v okolí Velkých Karlovic je široké, přívětivé a prosluněné. Turistické stezky i neznačené cesty vás všemi směry zavedou do nedotčené přírody. Projděte okolní samoty, kolem kterých se prý potuluje rys, vlk nebo i medvěd – odměnou vám bude návrat do malebné obce s krásným dřevěným kostelem. Zdejší borůvkové knedlíky jsou nedostižné!

Velké Karlovice patří mezi největší obce České republiky: jejich katastr má rozlohu osmdesát dva kilometrů čtverečních. Sedmdesát čtyři procent z toho ovšem zabírají lesy! Po stráních a odlehlých údolích jsou roztroušené odlehlé osady a samoty, které určitě stojí za to prozkoumat, ať už na kole, nebo pěšky. Před dvaceti třiceti lety obyvatelé těchto chalup scházeli dolů do údolí a samoty pustly, ale v poslední době se do kopců vracejí mladí lidé, kteří se v drsných horských podmínkách rozhodli trvale zakotvit.

Zajděte na samoty

Ke krásným samotám pojmenovaným podle někdejších obyvatel U Kuřičků či U Planků vás zavede zelená turistická značka, šplhající od nádraží na kopec Bukoriška a dál vzhůru k hřebeni Javorníků. Když u rozcestníku v sedle Příschlop odbočíte doprava a budete asi kilometr a půl sledovat žlutou značku, dostanete se k okouzlující kapličce na Javorníčku a ještě o kus dál na vrchol stejnojmenného kopce. Ten sice nepatří k nejvyšším v okolí, ale pokrývají ho z větší části louky, a tak se potěšíte rozhledem do kraje buď směrem na Javorníky, nebo na Vsetínské vrchy. Žlutá trasa vás okolo dalších lesních samot zavede ostrým sešupem zpátky do Velkých Karlovic.

Krásné lesní samoty objevíte i na opačné straně údolí Vsetínské Bečvy pod vrchy Soláň a Vysoká. K těm nejromantičtějším místům patří osada Na Člověčí. Pokud se vydáte ze Soláně po červené značce směrem na Benešky, najdete kousek před rozcestníkem Pod Kotlovou krásnou samotu, kde si v zimě i v létě můžete koupit občerstvení a posedět u dřevěných stolů.

Když se z Velkého Javorníku vydáte po červené směrem na Kohútku, ocitnete se na pláních pokrytých borůvčím.

Za orchidejemi i vlky

Milovníci flóry by se měli vydat do okolí Třeštíku, Vysoké nebo do oblasti Pod Lemešnou, kde můžete na loukách vidět vzácný hořec tolitovitý. V Tísňavách zase jako na jediném místě v okrese roste hořec křížatý. Do údolí Pluskovec se dokonce koncem 90. let po delším čase vrátila hodně vzácná orchidej korálice trojklanná. I zmíněná zelená turistická značka vás zavede ke zbytkům jalovcových pastvin v okolí samot U Planků pod kopcem Koncová, kde se daří spoustě vzácných rostlin.

Nad údolím Malé Hanzlůvky poblíž pralesa Razula (který je sám o sobě pozoruhodným místem) se po cyklotrase přes sedlo Pod Lemešnou dostanete k největšímu buku v okrese Vsetín. Mohutný, tři sta padesát let starý krasavec, který doširoka rozpíná své větve uprostřed lesa, byl několikrát finalistou soutěže Strom roku.

V odlehlejších částech katastru Velkých Karlovic žije rys, pravidelně se tu už od sedmdesátých let objevují medvědi, několikrát se ukázali vlci. Velké šelmy bohužel v české přírodě nemají jednoduchý život, jejich počet redukují pytláci, a i proto zde pohyb chráněných zvířat monitorují dobrovolníci ze sdružení Hnutí Duha. V horách na stromy rozvěšují cedulky varující pytláky, že „území střeží vlčí hlídky“.

Valašský klenot uprostřed lesů

Výjimečná hřebenovka

Úžasným zážitkem je túra po červené turistické značce kopírující hřeben Javorníků mezi slovenským rekreačním střediskem Kasárne a česko-slovenským informačním centrem Kohútka-Portáš. Obec Kasárne pod hřebenem Velkého Javorníku má pestrou historii: už od 16. století se o ni dohadovala Morava s Uhrami a v 18. století o ni Morava definitivně přišla. Další spory přišly po rozdělení Československa, kdy byla uzavřena nejkratší přístupová cesta z Česka, šplhající v serpentinách z údolí Podťaté. Češi, kteří ve vesničce těsně za hranicí měli chalupy, těžce nesli, že najednou při každé cestě na víkend musí jezdit velkou objížďkou přes Makov a absolvovat na hranicích pasovou kontrolu. Od vstupu do schengenského prostoru je zase všechno při starém.

Když v obci Kasárne necháte auto, žlutá značka vás přes chráněný prales zavede na hřebenovou cestu, které se lidově přezdívá „chodník přes Javorník“. Od rozcestníku v sedle Gežov se můžete vydat po červené značce nalevo na vrchol Velkého Javorníku (1072 m), který je částečně zalesněný, a tak se z něj neotevírají nijak úchvatné výhledy. Mnohem působivější místo najdete, když se po červené vypravíte vpravo směrem na Kohútku. Pěšinu na odlesněném hřebeni lemují houštiny borůvčí, na něž v červenci pořádají obyvatelé okolních obcí doslova nájezdy. Asi po dvou kilometrech přijdete na vrchol Stratenec (1055 m) s památníkem třem československým vojákům, kteří zahynuli v květnu 1945 při osvobozování Velkých Karlovic. Od roku 1969, kdy byl pomník odhalen, se tady každoročně na výročí osvobození setkávají Slováci a Moravané z okolí.

Od památníku se vám otevře úžasný výhled jižním i severním směrem. Na moravské straně se vlní kopečky v okolí Velkých Karlovic a za nimi ční mohutné vrcholy Beskyd, jako je Lysá (1325 m), Kněhyně (1257 m) nebo Radhošť (1129 m). Na Slovensku je vidět Malá Fatra, Sulovské skály a část Strážovské hornatiny. Pokud budete po hřebeni pokračovat dál, dojdete k lyžařskému středisku Kohútka-Portáš, kde si můžete dát vynikající brynzové halušky v restauraci Portáš nebo navštívit První slovensko-české informační centrum. Tam se v letní sezoně konají různé kulturní i sportovní akce a happeningy.

František Holčák s jedním ze svých svěřenců.

Za historií a vlajícími hřívami

Za zajímavostmi nemusíte z centra Velkých Karlovic chodit daleko. Kousek od nádraží poutá pozornost nádherný dřevěný kostel z roku 1753, postavený na půdorysu rovnoramenného kříže. V Moravském zemském archivu v Brně je dochován popis kostela z roku 1806: „Byl postaven bez jediného kovového prvku – na spoje a upevnění byly použity dřevěné klínky… Kostel je bez vší ozdoby. Je dlážděn velkými nestejnými kameny. Strop je přepažen prkny. Střecha je šindelová, stejně jako stěny jsou kol dokola pobity šindeli.“

Další honosnou stavbou je karlovské fojtství – dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou na začátku údolí Bzové. Kdysi tu úřadoval fojt, zástupce vrchnosti v obci a velmi privilegovaný občan. Dědičný úřad fojta byl sice v polovině 19. století zrušen, ale rodině Borákově, která ve dvorci hospodaří od roku 1876, se dodnes přezdívá fojti. V romantickém prostředí hezky zachovalého dvora se točil například film Františka Vláčila Stíny horkého léta.

Když si ráno přivstanete a sednete si na lavičku u dráhy vedle hlavní silnice, můžete se stát svědky tréninku dostihových koní. Ve Velkých Karlovicích totiž působí jeden z nejlepších českých dostihových trenérů František Holčák, muž s vyhlášeným citem pro koně, jehož svěřenci pětkrát vyhráli Velkou pardubickou a šestkrát (naposledy loni) kralovali našemu nejdůležitějšímu rovinovému dostihu, Českému derby. Koňské šampiony můžete zahlédnout i o několik kilometrů výš proti proudu Vsetínské Bečvy, v místě zvaném Na Sihle, kde má stáje syn pana Holčáka Radek.

Byla by škoda odjíždět z Velkých Karlovic dřív, než se zastavíte v Karlovském muzeu. Dozvíte se tu spoustu zajímavostí o zpracování vlny a lnu, výrobě ovčího sýra, řezbářství, výrobě šindelů, zaniklých sklárnách a také o historii obce, v níž se po několika dnech dovolené budete nejspíš cítit jako doma. Velký podíl na tom mají přívětiví, laskaví a skromní místní lidé. Až si budete před odjezdem domů dávat poslední oběd v útulné hospůdce U Muzea v těsném sousedství muzea a kostela, nejspíš se přistihnete, jak v duchu plánujete, kdy se do Velkých Karlovic vypravíte příště.


VELKÉ KARLOVICE

  • Turistické informační středisko najdete mezi muzeem a kostelem (9.00–17.00, icentrum@velkekarlovice.cz)
  • Informace o Velkých Karlovicích a okolí na www.velkekarlovice.cz
  • Společné První slovensko­české informační centrum Kohútka v rekreačním areálu Kohútka na hřebeni Javorníků má webové stránky www.kohutka.cz

Ubytování

  • Stylové roubenky v areálu Valašské chalupy s vlastní saunou (www.valasske­-chalupy.cz) v malebném údolí Pluskovec (odtud můžete po žluté turistické značce na kopec Javorníček a dál až na trasu po hřebeni Javorníků)
  • Pokoje nebo apartmány za nízké ceny v penzionu Pepicentrum v srdci obce (www.pepicentrum.cz)
  • Wellness hotelu Horal s termálními bazény (www.valachy.cz)

Stravování

  • Hospůdka U Muzea naproti Karlovskému muzeu (možné se i ubytovat)
  • Hospoda Kyčerka v údolí Pluskovec – valašské speciality jako „karlovské střapačky se zelím“ nebo „kynuté borůvkové knedlíky přelité sladkú smetanú“ (www.hospodakycerka.cz)
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články