Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Ukřižování „Krista míšence“

36-37ukrizovani.jpg
Autor článku: Jan Sochor, Pondělí, 18. května 2015
Autor fotografií: Jan Sochor
Už třicet čtyři let nese vždy o Velkém pátku Mario Valencia svůj kříž na vrchol hory. Na hlavě trnovou korunu, obklopen muži v oblecích římských vojáků, přehraje dokonale svou roli mučeného Krista. Krista s indiánskou krví.

Tisíce lidí se tlačí na úzké stezce vinoucí se po spirále na vrchol čtyři sta metrů vysokého kopce San Cristobal, přímo v srdci peruánské Limy. Vzdálený hukot aut přehlušují hněvivé výkřiky mužů v kostýmech římských vojáků, snažících se zabránit davu, aby se dostal do blízkosti muže vláčejícího kříž. Zástup se bezohledně dere nahoru. Všichni do sebe narážejí, šlapou si po nohou. Nikdo nechce propást symbolické ukřižování „Krista míšence“.

Cesta prudkou zatáčkou vyústila na vrcholovou plošinu. Mohutný dvacetimetrový kříž z plechových plátů osaměle trčí z piedestalu nad skalnatým srázem. Tady kdysi Inkové nosili dary svým slunečním bohům. Tady před pěti stoletími kázal Francisco Pizarro vztyčit symbol své víry, když jeho pět set mužů zázrakem zvítězilo nad mnohatisícovou přesilou indiánů.

Muž s dřevěným křížem na rameni se podeváté zastavil. Špičaté a dlouhé jehlice jeho trnové koruny se zaleskly v záři zapadajícího pouštního slunce, zatímco nekonečné pásy limských slumů dole pod námi zalilo měkké oranžové světlo soumraku. Vysíleně klesl na kolena. Velký pátek, ústřední den velikonočních oslav v celém hispánském světě, se nachýlil ke konci.

Mario Valencia alias Cristo Cholo, následován herci z divadelního spolku Emmanuel
Cristo Cholo během jednoho z prvních zastavení křížové cesty
Římský voják křikem odhání zvědavce z blízkosti Christa Chola.

Cristo Cholo

Mariu Valenciovi nikdo neřekne jinak než Cristo Cholo. Volně přeloženo: Kristus míšenec. Cholo je v andských zemích ten, jemuž v žilách koluje indiánská krev. Sedmapadesátiletý Mario, otec deseti dětí, se živí jako řidič kamionu. Za podpory svých přátel z divadelního spolku Emmanuel již po čtyřiatřicet let, každý rok na Velký pátek, inscenuje v centru Limy tzv. pašije – divadelní představení, jehož součástí je křížová cesta, tedy biblická legenda popisující cestu Ježíše od Pilátova soudu až po jeho ukřižování na hoře Golgotě (Kalvárii).

Mario s tradicí začal v roce 1980 a zatím, i přes ohlášený odchod do důchodu, nevynechal ani jednou. Minulý rok mu úřady poprvé zakázaly výstup na kopec. Přišlo totiž padesát tisíc lidí, včetně rodin s dětmi, a tak hrozilo riziko, že se na kopci ušlapou nebo spadnou z prudkých srázů dolů.

Téměř patnáctikilome­trovou cestu s pětimetrovým a devadesátikilovým dřevěným křížem začíná Mario před kostelem Santa Rosa. Poté skupina herců v čele s Mariem projde celé historické centrum Limy až pod kopec, odkud je čeká závěrečných pět kilometrů na vrchol.

Ďábel pokouší „Krista míšence“ během křížové cesty.
Křížovou cestu absolvuje až několik desítek tisíc obyvatel Limy.
Dotknout se „Krista míšence“ je považováno za požehnání.

Na kříži

Na Limu se snesla noc. Temný horizont přeťala světla širokých avenid, jimiž jak žílami městského těla tečou tisíce rozsvícených aut. Cristo Cholo, stísněn uprostřed davu, si pomalu svlékne propocený rubáš. Oděn pouze do hadru kolem beder se z posledních sil vyškrábe na kamenný piedestal, kde jeho lidé opřeli dřevěný kříž. Provazem ho k němu připoutali za ruce i nohy. Dav utichá. Mario zvedne hlavu a do tiše vanoucího pouštního větru pronese modlitbu: „Pane náš…“

Po symbolickém ukřižování probíhá mše pod nočním nebem.
Trnová Kristova koruna je z pravých ostrých trnů.
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Fotoreportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články