Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Tibet v izolaci

025-1.jpg
Autor článku: Tomáš Beránek, Pátek, 15. června 2012
Autor fotografií: Profimedia.cz
Od počátku roku došlo v Tibetu k několika případům sebeupálení. Buddhističtí mniši tak protestují proti čínské okupaci své země. Mohou mít jejich činy významný efekt, když svět mocnou Čínu a její levné výrobky potřebuje?

Tibet byl od nepaměti svobodnou zemí, i když musel v celé své historii čelit nejrůznějším uchvatitelům. Poslední z nich, Číňané, zahájili 7. října 1950 útok na Tibetskou plošinu a čínská armáda postupně obsadila celé území nezávislého státu pod záminkou osvobození. Tibetští představitelé byli donuceni podepsat sedmnáctičlánkovou Dohodu o opatřeních k mírovému osvobození Tibetu. „Osvobození od čeho?“ ptali se Tibeťané. „Naše země žila šťastně, měla úspěšnou vládu a spokojený lid.“

Více než šedesát let čínské okupace nepřineslo zemi na střeše světa nic dobrého. Mohutná propaganda komunistické Číny, oslavující budovatelské úspěchy vedoucí ke zlepšení života Tibeťanů, pronikla i do e-mailů českých občanů v podobě prezentace velebící „vysoce ekologickou“ železnici do Tibetu, který „již od 13. století patří Číně“. Avšak výsledkem čínského „osvobození“ je ekonomická devastace Tibetské plošiny, dle odhadů přes milion mrtvých Tibeťanů a stále se zesilující represe mírumilovného národa.

Na protest proti tomuto útlaku, který se rok od roku zvyšuje, se v Tibetu od loňského jara pokusilo upálit více než dvacet mnichů, jeptišek i laických Tibeťanů. Většina z nich svým zraněním podlehla. Svými činy vyjadřují nesouhlas s přítomností čínských bezpečnostních agentů v klášterech i s přísnou kontrolou čínských orgánů nad vším, co se v jejich zemi kde šustne. Napětí v oblastech obývaných Tibeťany se stále stupňuje. Od počátku roku přibývá veřejných protestů a při demonstracích čínská policie střelbou do tisícových davů zabila několik lidí a desítky dalších byly zraněny.

Uzavření Tibetu

Přestože místní policie většinu případů zapřela a pročínská média je nepotvrdila, čínská vláda sebeupalování Tibeťanů odsuzuje a tvrdí, že ho podporují zahraniční síly, které žádají odtržení Tibetu od Číny. Za strůjce nepokojů pak Peking označuje dalajlamu a též tvrdí, že nejvyšší tibetský duchovní vůdce Tibeťany k sebevraždám navádí. Čínští komunisté si odsouhlasili další boj proti Jeho Svatosti. Postoj čínské centrální vlády k dalajlamovi a jeho spolupracovníkům zůstává beze změny: musí se proti nim postupovat přísně a efektivně a je nutné rozdrtit jakýkoli plán, který by ohrozil stabilitu Tibetu a národní jednotu.

Komunistická vláda v Pekingu se za každou cenu snaží, aby se protesty nerozšířily do Tibetské autonomní oblasti, a především do metropole Lhasy. Skutečný Tibet totiž daleko přesahuje hranice autonomní oblasti vytvořené čínskými komunisty a zabírá značnou část okolních provincií.

V současné době nejvíce protestů probíhá na území provincie S‘-čchuan, kam zasahuje východní část Tibetu. Čínské úřady proto v oblasti zpřísnily bezpečnostní opatření a zvyšují pohotovost. Regionální vlády rovněž zvyšují tlak na své úředníky, aby dbali na kontrolu bezpečnosti.

V případě nezvládnutí situace zaměstnance propouští a hrozí jim i soudy. O místo již přišlo několik úředníků, kteří podle vedení údajně nezvládli situaci a v kraji neudrželi stabilitu.

Exilová tibetská vláda oznámila, že Peking vyslal do himálajského regionu stovky vojáků vyzbrojených těžkými zbraněmi. Armáda hlídá většinu klášterů, jsou hlášeny i násilné vstupy vojáků do tibetských domů.

Čínské úřady kvůli tomu uzavřely Tibet cizincům, nepřístupné jsou i oblasti v sousedních provinciích, kde etničtí Tibeťané žijí. Nyní jsou prakticky oddělené od okolního světa. Číňané neprodyšným uzavřením jak před turisty, tak před novináři brání šíření informací, aby se světová veřejnost nedozvěděla o jejich praktikách. Omezení pohybu platí dokonce i pro samotné Tibeťany, kteří mají bez osobních dokladů do Tibetské autonomní oblasti vstup zakázán. Proto zjistit, co přesně se teď v oblastech obývaných Tibeťany děje, je velký problém.

Dalším důvodem uzavření Tibetu bylo čtvrté výročí protivládních nepokojů ve Lhase, které si podle exilové tibetské vlády vyžádaly v březnu 2008 přes stovku mrtvých, i když čínské zdroje uvádějí pouze osmnáct obětí. Přes padesát tibetských duchovních policie zatkla. Jejich přesný počet ani osud není ale znám.

Ústupky Číně

Ozývají se hlasy představitelů tibetské exilové vlády volající po mezinárodní intervenci. Přestože takový zásah je utopií, každý další mrtvý Tibeťan znamená kritiku ze zahraničí a upoutává rostoucí pozornost médií i politiků. Tibetská exilová vláda v indické Dharamsale vyzvala mezinárodní společenství, aby přijalo opatření k zastavení násilí v západní Číně. Premiér tibetské vlády Lobsang Sangay prohlásil, že je potřeba v Číně rychle zasáhnout, aby se zabránilo dalšímu krveprolití. Znepokojení nad situací v čínských oblastech obývaných Tibeťany už vyjádřily i Spojené státy.

Ovšem nic jiného než slovní kritika vůči čínské vládě a úřadům není možné, pokud Čína bude prosperovat díky prodeji strategických surovin, z nichž velká část byla vytěžena právě v Tibetu, i díky značné poptávce po levném zboží s označením „Made in China“, které zaplavilo celosvětové trhy. Kalkulace je jednoduchá: svět Čínu potřebuje, a proto musí ledacos překousnout. I porušování základních lidských práv.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články