Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Talíř plný symbolů

106talir.jpg
Autor článku: Pavla Apostolaki, Středa, 13. dubna 2016
Autor fotografií: Profimedia.cz
Návrat jara oslavují snad všechny kultury, národnosti a náboženství. Stejně tak i Židé, jejichž osmidenní svátek Pesach je spojen se zvláštní hostinou zvanou seder.

Příprava na jeden z nejstarších svátků semitského národa probíhá už měsíc předem. Lidé začnou uklízet příbytky a konzumovat doma vše, co je během oslavy probuzení půdy a země zakázáno jíst. Tedy jakékoli kynuté pokrmy a potraviny obsahující mouku. Pokud to nestihnou, musí zbytek prodat nebo zničit. Jakmile hebrejský kalendář ukáže 15. nisan (letos 23. dubna), sejdou se večer synové a dcery Izraele na náboženský obřad.

Jeho součástí je právě slavnostní večeře seder v prvních dvou dnech (v Izraeli jen první den) Pesachu. Aby vše proběhlo podle stanového řádu, řídí se Židé scénářem zapsaným v knize hagada. Samotný večer pak začíná zapálením svíček a požehnáním svátečního dne nad pohárem vína. Čte se hagada a nejmladší účastník u stolu vznáší na svého otce předepsané otázky.

Postupně si tak všichni povypráví příběh o vyvedení Židů z egyptského otroctví a vzpomenou na historické události. Na znamení svobody se spolustolovníci naklání na levou stranu a opírají se o opěradla nebo polštáře.

Připomínka utrpení

Sederové talíře byly dříve dřevěné, keramické nebo cínové, zdobené nápisy a rytinami. Moderní nádobí se dnes vyrábí z mědi, mosazi či skla. Má zvláštní prohlubně na pokrmy, které předepisuje rituál nebo malé misky, do nichž se jídlo vkládá. Menu na sederové míse je přísně dané, podle židovských tradic. Většinou jej tvoří hutné masité jídlo. V Polsku například dostanete „gefilte fiš“ (plněná ryba), v jemenské nebo marocké domácnosti vás nejčastěji uctí kuřecím či jehněčím masem. Na talíři pak najdete zeleninu (bramboru, ředkvičku, cibuli, petržel) upozorňující na jarní svátek. Takzvaný karpas namáčí stolovníci do slané vody, jež jim připomíná slzy a pot otroků v Egyptě.

Další součást tvoří „maror“, tedy hořké byliny (křen, římský salát). Při jejich konzumaci vzpomínají Židé na trpké područí. Vejce uvařené natvrdo značí pevnost semitského národa a „charost“, sladká směs z jablek, oříšků, datlí, skořice a červeného vína, symbolizuje maltu, se kterou byli porobení Izraelité nuceni pracovat. Vše se zajídá macesem, tedy nekvašeným chlebem. Slavnostní tabuli pak zdobí „roa“, opečená beránčí kost (někdy nahrazená opečeným kuřecím křídlem nebo krkem), která symbolizuje obětního beránka. Celou hostinu si Hebrejci užívají čtyři až pět hodin a doprovázejí ji i zpěvem písní.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články