Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Světlo pro srdce temnoty

016-000.jpg
Tomáš Lindner, Úterý, 29. Srpen 2006
Konžský pouliční malíř Tshibumba Kanda na žádost belgického antropologa Johannese Fabiana v sedmdesátých letech nakreslil 107 obrazů o nešťastných dějinách své země. Harmonicky vylíčený život původních kmenů na plakátech střídá bičování černochů pod dohledem bílého muže a nelidská dřina v dolech. Pozoruhodná série obrazů, která putuje po výstavách na celém světě, končí sny o růžovější budoucnosti tehdejšího Zairu.

Malíř se již nedožil toho, jak v dalších třiceti letech smutné dějiny Konga pokračovaly -zruinováním ekonomiky kleptokratickým diktátorem Mobutem a ničivou „první africkou světovou válkou“, která si v letech 1998 až 2003 vyžádala odhadem 3,8 milionu mrtvých, tedy více než kterákoli jiná válka po roce 1945.

„Nejslibnější moment v dějinách Konga od dosažení nezávislosti,“ těmito optimistickými slovy hodnotila význam červencových prezidentských a parlamentních voleb uznávaná organizace International Crisis Group. Letošní série voleb znamená pro Konžany i při skeptičtějším pohledu šanci konečně vybřednout zk oloběhu potíží, které zemi svírají od dob krutého belgického kolonialismu. Rizikem budoucího vývoje však zůstávají nezahojené jizvy mnoholetých bojů – o křeslo prezidenta „bojovali“ dva bývalí válečníci, v některých částech země nadále působí ozbrojené bojůvky šířící strach. A potom je tu ještě jeden podstatný element, který stojí za rozpoutáním konfliktů – nerostné bohatství. Oxfordský profesor Paul Collier spočítal pravděpodobnost vzniku občanských válek v různých státech. Riziko konfliktu v zemích s nedostatkem surovin dosáhlo půl procenta, zatímco ve společnostech závislých převážně na přírodním bohatství stouplo na 23 procent. Suroviny Collierovi vyšly coby hlavní rizikový faktor mírového soužití.

Třetina světových zásob kobaltu, necelá třetina diamantových ložisek, dvě třetiny známých nalezišť coltanu, významné zásoby cínu, mědi, uranu či zlata. Suchý výčet naznačuje, že Kongo patří k nejbohatším zemím světa, ačkoli se jeho obyvatelé řadí k nejchudším.

Poklady tamní půdy pomáhaly budovat západní pokrok – konžský kaučuk živil boom gumárenského průmyslu konce 19. století, atomová bomba shozená na Hirošimu obsahovala konžský uran a mobilní telefony a notebooky přelomu 20. a 21. století závisely i na dodávkách coltanu, jež kromě Austrálie pocházely především z Konga. Podle regionálních analytiků i expertní komise OSN coltan živil válku na východě země, kde jeho těžbu a obchod kontrolovali různí „warlordi“ dopřávající si z výnosů luxus i válečné vybavení. „Africká světová válka“ nebyla etnickým konfliktem, ale typickým příkladem tzv. válečné ekonomie, kdy se střety mění ve způsob podnikání a jejich bezohledným a racionálně myslícím protagonistům umělé protahování boje vyhovuje. Dva favorité červencových voleb, dosavadní prezident Joseph Kabila a viceprezident Jean-Pierre Bemba, kteří se podle prvních zveřejněných výsledků utkají v podzimním druhém kole, si již prošli kariérou „podnikatelů s válkou“. Oba v plundrování Konga pokračovali během působení v přechodné vládě a ze státní kasy či od převážně zahraničních těžebních společností získali prostředky na vedení masových volebních kampaní. Nevzdali se dobře vycvičených a ozbrojených soukromých armád, a klíčovou otázkou pro budoucnost země tedy zůstává, jak poražený bojovník-politik unese svou prohru ve volebním souboji.

Členové kmene Balendu sedí ve zničené vesnici Jili.

Sponzorované volby

Zahraniční dárci uhradí odhadem 400 ze 420 milionů dolarů potřebných k organizaci logisticky nebývale náročného hlasování, které se uskutečnilo v zemi o velikosti západní Evropy bez potřebné infrastruktury. Celý konžský rozpočet dnes závisí na rozvojové pomoci – plných 56 procent příjmu pochází od vyspělých států. Dárci zatím nekladli velké požadavky na boj přechodné vlády s korupcí, což se po volbách zřejmě změní, neboť zkorumpovaná vládní koalice nejmocnějších „warlordů“ miliardové dotace na rozvoj infrastruktury nevyužila. Ostatně hlavním požadavkem na dosavadní vládu bylo přerušení válčení.

Ani v takovém prostředí však není možné pomoc naráz utnout. „Při rekonstrukci této země potřebují miliony lidí nejprve rychlou pomoc, která je zbaví hladu, a poté ekonomické nástroje, jež jim umožní, aby se v budoucnu sami uživili,“ argumentuje Cathy Skoula, ředitelka nevládního sdružení Action Against Hunger, které v červenci odstartovalo kampaň za potravinovou pomoc.

Zahraniční pomoc v případě zkorumpovaných zemí typu Konga vždy vyvolává vášnivé debaty. V poválečných zemích se však v sázce ocitá také prevence dalších konfliktů a vybudování podmínek, které umožní odpovědné vládnutí. „Funguje tu jediný počítač, několik měsíců jsme nedostali mzdu a do dveří vedle mé kanceláře se nastěhovali bezdomovci,“ popsal situaci ve svém úřadu pro agenturu IRIN Likoyi Loleko, vyšší úředník konžského ministerstva sociálních věcí.

Kritici pomoci zase upozorňují na skutečnost, že současný správní systém navazuje na nechvalně proslulé korupční struktury Mobutovy kleptokracie, které bohatství země a zahraniční injekce odčerpaly dříve, než se dostaly k potřebným. Mezinárodní společenství, které má zájem na budoucím rozvoji Konga, tedy stojí před obtížným dilematem, jakým způsobem Kongu efektivně pomoci. Na šachovnici však hrají i další stratégové, kteří o budoucnosti země rozhodnou stejnou měrou jako místní politici: afričtí sousedé, mocné a mnohdy bezohledné těžařské firmy a brzy i stále aktivnější Čína. Ti všichni ovlivní, zda se Kongo zbaví obrazu „srdce temnoty“, které se ho drží již sto let od vydání stejnojmenné knihy Josepha Conrada, anglického spisovatele konce 19. století.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články