Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Staveniště Ground Zero

018_Image_0001.jpg
Autor článku: Tomáš Nídr, Sobota, 17. září 2011
Autor fotografií: Tomáš Nidr
Téměř deset let po útocích islamistických teroristů, kteří zaútočili letadly na mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku, zůstávala na místě tragédie jenom monstrózní díra. Nyní z ní však tempem patro za týden vyrůstá věžák, který Dvojčata nahradí v pozici městské dominanty.

Vyjdu z podzemky a jako bych se ocitl na koncertu pod širým nebem. Vystupující mají na sobě barevné reflexní vesty a ochranné helmy a místo na hudební nástroje vyhrávají pomocí sbíječek, míchaček a jeřábů. Mnohé z nich stavaři s nepředstíraným americkým vlastenectvím opentlili hvězdami a pruhy. Ač Newyorčané brblají, že takto muzicírovat už tady měli dávno, publikum dorazí za každého počasí. Který návštěvník Manhattanu by vynechal místo, na kterém se 11. září 2001 doslova zřítily dějiny?

Věže Světového obchodního centra (WTC) od roku 1970 vévodily newyorskému panoramatu. Po útoku teroristů se zřítily k zemi. V New Yorku zahynulo 2753 osob, další 99 obětí bylo v letadlech, které teroristé poslali na cíle ve Washingtonu, kde v sídle ministerstva obrany zahynulo 125 lidí. Když se po dlouhých osmi měsících odklidily všechny trosky, vypadalo Velké jablko, jak se městu přezdívá, jako provrtané červem. Na místě Světového obchodního centra zela obrovská jáma o hloubce sídlištního paneláku. V Americe se jí přezdívá Ground Zero. Tento pojem ve vojenském žargonu znamená epicentrum výbuchu bomby. Na místě zkázy jsem byl třikrát: na podzim roku 2002, na podzim roku 2004 a toto léto.

Dříve jsme kolem zbořeniště my zvědavci jen zmateně bloudili a podle starých průvodců zkoumali, kde legendární mrakodrapy stály a jak je bez nich New York jiný než ve filmech natočených před osudným 11. zářím. Při obou návštěvách to vypadalo stejně. Díra v zemi, kterou šlo zahlédnout buď z prosklené vyhlídky, kde ochranka otráveným tónem napomínala turisty, ať se moc nelepí na sklo. Nebo přes otvory v trojitém zeleném pletivu, které si v něm udělali návštěvníci chtiví vidět architektonicky zcela bezcennou, ale přesto unikátní jámu.

Kolem se motala spousta podnikavců s pohlednicemi, tričky a dalšími předměty, kteří si na obchodu s katastrofickým kýčem ze smutného dne chtěli přivydělat nějaký ten dolar. Turisté se na místě tragédie zvěčňovali s úsměvem hollywoodských hvězd, v jehož záři vadly květiny u improvizovaných pomníčků za bezmála tři tisíce obětí.

Vodopád pro mrtvé

Teď je to jiné. Když se tady lidé rozzářeně fotí, nepůsobí to nepatřičně. Ground Zero zase kypí životem. Po letech trapných průtahů, za které mohly zdlouhavé dohady mezi majiteli pozemků, městskými i federálními politiky, slavnými architekty a zástupci rodinných příslušníků obětí 11. září o podobě místa, se konečně začalo stavět nové World Trade Center. Rozhodně nebude stejné jako jeho předchůdce.

Poblíž mělo být otevřeno muslimské centrum, ale proti tomu se zvedla bouře nevole. Proti stánkům s arabským jídlem ale neprotestuje nikdo.

Pozná se to podle 400 již zasázených bílých dubů, které jsou proslulé tím, že jejich listí na podzim získá ty nejpastelovější odstíny všech možných barev. Jsou vysázeny do tvaru dvou bazénů, které kopírují půdorys Dvojčat. V nich bude největší umělý vodopád v USA přečerpávající přes 200 tisíc litrů vody za minutu. Stěny budou pokryty jmény všech, kteří na místě našli smrt. Pomník bude odhalen při desátém výročí útoků, které přesměrovaly světovou historii.

Pod ním bude v hloubi muzeum, které se nešťastné události i dřívější historii WTC bude podrobně věnovat. V době mé návštěvy v polovině července právě hasiči přivezli jako exponát svůj vůz, který se účastnil záchranných prací po ataku. Auto se slavnostně předávalo za hudby dudáků ve skotských kiltech, které patří k tradicím zdejšího sboru. Ceremonie probíhala u uličního reliéfu, kde jsou bojovníci s plameny zobrazeni, jak se snaží až se třicetikilovou výbavou na zádech vybíhat desítky pater a ve WTC zkrotit oheň. Jejich urputná, ale marná snaha, kterou 343 z nich zaplatilo v troskách životem, je v USA posadila na piedestal národních hrdinů.

Jeden z požárníků, který v ohni ztratil syna, se v hasičské uniformě postavil do čela organizace pozůstalých, která na okraji Ground Zero otevřela svoje vlastní malé muzeum. V jeho expozicích si můžete prohlédnout zlomek z nálezů v troskách: popáleného plyšáka, rozmáčklou vidličku, umouněnou sportovní tašku, vizitky nebo třeba sošku orientálního bůžka. Předměty ztělesňují fakt, že 11. září bylo globální. Podle pasů obětí při útoku zahynuli občané sedmdesátky zemí.

Věž svobody, nebo radši WTC1

Samozřejmě v tak lukrativní části New Yorku nemůže být jenom park s památníkem. Vlastník pozemku Port Authority, který je provozovatelem zdejších tunelů, mostů, přístavů a letišť, nechtěl přijít o své výdělky z pronájmu. O tom, jak byl mrakodrapový komplex před teroristickou akcí rozlehlý, svědčí nejlépe to, že měl vlastní směrovací číslo. To chce majitel převést i na soustavu nových věžáků.

Nová ikona WTC už roste, a to tempem patro za týden. Mluvilo se o ní bezprostředně po útocích, kdy se všichni politici předháněli v proklamacích o tom, jak je nutné bleskovou výstavbou nového WTC předvést planetě americkou nezdolnost. Jenomže v době 10. výročí katastrofy jí bude scházet minimálně 30 pater do konečných 104 poschodí.

Měla mít přesně 1776 stop (541,3 metru), aby tím symbolizovala rok vyhlášení nezávislosti USA. Taky jí bylo vymyšleno vznešené jméno: Věž svobody. Z toho však sešlo, investoři se nakonec přiklonili jen k šifře WTC1.

„Obhajovali to tím, že bychom pak byli zase cílem útoku. Ale to jsme přece tak jako tak,“ rozčiluje se nad podivným rozhodnutím Mia Robellová, má průvodkyně kolem historického místa, která se po několik týdnů účastnila prací v troskách. „Nedělala jsem nic převratného. Jen jsem záchranářům, vojákům a dělníkům vyplachovala oči od agresivního dýmu. Nebo jsem jim roznášela pracovní boty. Ruiny byly tak rozpálené, že se jim podrážky během několika hodin seškvařily,“ vzpomíná rodilá Newyorčanka.

Zajímavé je, že po celou dobu 80minutového výkladu pro skupinu patnácti turistů ani jednou nepoužije slova jako terorista, al-Káida či Usáma. Ani jednou se nezmíní o ideologickém zdůvodnění této masové vraždy. Pro ni osobně není důležitá, ale muslimové, jejichž náboženství bin Ládin změnil pro své učedníky v nenávistnou doktrínu, jistou nevraživost v USA cítili. Projevilo se to ve chvíli, kdy se investoři dva bloky od Ground Zero rozhodli otevřít islámské kulturní centrum s modlitebnou. Strhla se velká kampaň stěžující si na arabskou provokaci a vyžadující zákaz centra.

K tématu se musel vyjádřit i prezident Barack Obama. Opakoval, že se nic zakazovat nebude, protože Amerika je vystavěna na svobodě a že svoboda vyznání platí i pro necelé procento občanů USA, kteří za svatou knihu nepovažují bibli, nýbrž korán. O to více překvapí, že žádný povyk nevyvolávají stánky s rychlým občerstvením, kterých se kolem Ground Zero pohybuje několik. Mají na sobě velký nápis Halal Food. Tedy jídlo upravené v souladu s tradicemi islámu.

Čekání na nájemníky

Štíhlá budova WTC1, jejímiž vizualizacemi je polepená zelená síťovina oddělující staveniště od newyorského ruchu, bude nejvyšší v USA. Bude vyšší a rozhodně elegantnější než její předchůdce, ale plocha k pronájmu bude zhruba o polovinu menší. Ti, kteří dostanou kanceláře v nejvyšších patrech, se podle vzpomínek pamětníků mohou těšit na to, že se jim za větrného dne kvůli lehkému kolébání konstrukce skutálí tužka ze stolu nebo že při vykonávání potřeby uvidí, jak se v míse pod nimi přelívá voda ze strany na stranu. Jako odměnu za toto nepohodlí se mohou těšit z toho, že když od moře přijde nad New York nízká oblačnost, oni se budou moci dál těšit ze slunečného počasí a na peřinu mraků se dívat shora.

V malém muzeu, které otevřeli newyorští hasiči, uvidíte mimo jiné stěnu polepenou zoufalými hesly „Hledá se“ a fotografiemi osob, které se po nárazu letadel do mrakodrapů svým blízkým neozvaly.

WTC2 tentokrát nebude dvojčetem, které se v minulosti od sourozence lišilo pouze absencí antény, ale originálním jedincem. Na výstavbu si zatím musí počkat. Podobně jako i dalším s číslicemi 3, 5 a 6 budou položeny pouze základy. Ekonomická krize totiž brzdí nadšení velkých firem pro stěhování do prestižní, a tedy i drahé lokality. Až se zájemci objeví, budou naplánovaná poschodí „obratem“ zhotovena. Ale nyní nemá pro majitele budov žádný smysl je stavět a pak vynakládat peníze na jejich údržbu.

Kompletně hotov je pouze odlehlejší 52patrový věžák s kódem WTC7, který je podle jeho autorů kvůli užití recyklovaných materiálů nejekologičtějším mrakodrapem světa. Stojí už od roku 2006 a je využíván z 80 procent. V dohledné době se vedle Věže svobody dokončí pouze 64poschoďový WTC4, ve kterém bude mít svůj štáb samotný vlastník komplexu Port Authority. Plně obsazena není předběžně ani WTC1. Když zástupci nakladatelství Condé Nast, vydávající mezi jinými slavná periodika jako Vogue, Vanity Fair nebo The New Yorker, podepsali 25. května letošního roku v nedodělané stavbě, že si po jejím otevření v roce 2013 pronajmou na čtvrtstoletí dvacet pater, byla z toho velká sláva. Port Authority doufá, že tento kontrakt přiměje i další slavná jména ze světa byznysu ke změně adresy. Bylo by to jen dobře, protože pak by se díra po červovi-teroristovi v newyorském jablku definitivně zacelila.


Útok, na který se zapomnělo

William, který doprovází moji turistickou skupinu s reproduktorem zavěšeným na rameni, vzpomíná na to, jak sám z budovy prchal a pomáhal vynášet jednoho vozíčkáře. Ale to už o osm let dřív, když se bin Ládinova síť pokusila WTC1 skolit výbuchem trhavin v podzemních garážích. Při této akci, která zabila sedm lidí, exploze poničila stejný počet pater, ale plán, že spadne přímo na Dvojče a srazí ho rovněž k zemi, tehdy nevyšel.

„Sbíhal jsem ze 67. patra po únikovém schodišti, které bylo plné kouře. Museli jsme dýchat přes košile či trička, ale nevěděli jsme vůbec, co se děje. Komunikační systém nefungoval a mobily tehdy nebyly. Díky tehdejšímu nepovedenému útoku zahynulo při 11. září mnohem méně lidí. Investovalo se do lepší ventilace na únikových schodištích. A od té doby už žádný zaměstnanec z WTC nebral požární cvičení na lehkou váhu,“ líčí tento šedesátník. WTC2 tentokrát nebude dvojčetem, které se dříve od jedničky lišilo pouze absencí antény, ale originálním jedincem.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články