Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Slavnost slunce: V tanci jsou si rovni

74-6.jpg
Autor článku: Jan Sochor, Pátek, 7. ledna 2011
Autor fotografií: Jan Sochor
Řídkým vzduchem ekvádorské horské savany se nese ozvěna rytmického dupání. Skupinka bílých halen ověšených barevnými prýmky je již zdálky vidět. Vířivým tancem, po prašné cestě mezi políčky uschlé kukuřice, se pomalu přibližují k vesnici. Studený vítr se smísí s monotónním zpěvem indiánských žen a drnčením kytar. Rovníkové slunce, dotýkající se zasněženého vrcholku sopky Cayambe, je bodá do zarudlých lící.

Inti Raymi, v kečuánštině „slavnost slunce“, je prastarý náboženský rituál konaný v regionech obývaných indiány jihoamerických And, zejména pak v Ekvádoru a Peru. Ceremonie probíhá každoročně několik dní na konci června a je prvotně odvozena od data letního slunovratu. Dnes, kdy původní pohanská kultura indiánských etnik je již značně překryta křesťanským nánosem, je Inti Raymi často ztotožňováno s oslavami svatého Jana Křtitele, svatého Petra nebo svátkem Božího těla. Kořeny rituálu sahají hluboko do předinckých dob. Během nadvlády Inků nad andskými kmeny však slavnost slunce získala na důležitosti, neboť Inkové odvozovali svůj původ od boha slunce. Inti Raymi pro ně bylo ústředním bodem roku. Křesťanští kronikáři uvádějí, že slavnost trvala dva týdny, během kterých se divoce tancovalo a Inkové předkládali svým bohům oběti. V roce 1572 španělský místokrál označil Inti Raymi za odporující katolické víře a zakázal ji.

Po tisíce let má slavnost slunce pro indiány v Andách hluboký význam spojení se svou zemí. Právě na konci června se naplňuje zemědělský rok a zdejší lidé sklízejí nejdůležitější plodinu horských údolí – kukuřici. Oslavou boha slunce (Inti) indiáni vždy vyjadřovali pokoru a poděkování slunci za dar života, potažmo za sklizně, které jim byly dány. Inti Raymi bylo okamžikem, kdy si lidé z andských komunit uvědomili, že nekončící spirála zrození a smrti doběhla, a zároveň načala svůj další okruh.

Fiesta obvykle začíná v noci před slunovratem. Indiáni z horských vesnic navštěvují prameny v lesích nebo vodopády, kde podstupují rituální koupele. Podle andských šamanů tento obřad vede k duchovnímu očištění a znovuoživení vztahu člověka s Pachamamou, Matkou Zemí. Po následující dni indiáni slaví, jedí a pijí – ženy obvykle čiču (lehce kvašený nápoj z kukuřice) a muži kořalku. Opilí, za studeného deště a větru, pod prudkým horským sluncem, indiáni do úmoru tančí, zpívají, hrají na kytary a flétny, dokud nepadnou únavou.

Oslavy Inti Raymi se uskutečňují vždy v rámci pospolitosti. Jednotlivé skupiny tanečníků představují někdy celou komunitu, někdy jen jednu ulici nebo široce rozvětvenou rodinu. Za neustálého zpěvu indiáni dotančí, mnohdy ze vzdálených odloučených osad v horách, do jedné vybrané vesnice, kde se všichni setkají a oslavy vyvrcholí. Ve městech často rituál končívá symbolickým „dobytím náměstí“ (La toma de la plaza), kdy jednotlivé, již poměrně četné skupiny tanečníků krouží v neustálém tanci kolem náměstí a snaží se ho obsadit.

Klíčovým elementem rituálu a hlavní postavou ve skupinách tancujících indiánů je Aya Uma. Tato bytost se dvěma tvářemi a rohatou barevnou maskou pochází z předinckých pohanských tradic a symbolizuje životodárnou sílu Matky Země (Pachamama). Aya Uma je vůdcem skupiny tanečníků a coby silný bojovník dupáním a šviháním dlouhým bičem ochraňuje svoji skupinu. Podle legend sídlí vysoko v horách a ve vzácných okamžicích ho lze zahlédnout, jak tančí na jejich zasněžených vrcholcích.

Tanec během oslav Inti Raymi probíhá vždy na půdorysu kruhu. Kruh symbolicky představuje jednotu skupiny, v rámci kruhu jsou si všichni rovni, bez ohledu na majetek, věk či společenský status. Tvar kruhu, přesněji opakovaného kruhového pohybu, vyjadřuje koloběh zemědělského roku a podle andské duchovní tradice i celého časoprostoru.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Fotoreportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články