Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Skotské svatby nad kovadlinou

110.jpg
Autor článku: Ivana Mudrová, Čtvrtek, 27. února 2014
Autor fotografií: Ivana Mudrová
Skotská obec Gretna Green v minulosti zažila tisíce neobvyklých, většinou nežádoucích, sňatků a hostila mnoho dvojic prchajících před rozezlenými rodiči či příbuznými. Zdejší dlouhá tradice oddavek nad kovářskou kovadlinou ve vsi trvá dodnes - vždyť je to prý záruka dlouhé lásky!

Gretna Green – první stará obec ve Skotsku za hranicí s Anglií – po staletí patří k nejoblíbenějším svatebním místům na světě. Prý se tu odbývá více než 4000 obřadů ročně. Především ji ale proslavily „svatby natruc“ v 18. a 19. století.

Podle anglického zákona lorda Hardwicka z roku 1753 museli být budoucí ženich i nevěsta ve věku nejméně 21 let a rodiče obou museli se sňatkem souhlasit (navíc ještě bylo nezbytné provedení tzv. ohlášek, kdy kněz v místě bydliště po celé tři týdny před datem svatby veřejně oznamoval ve farním kostele budoucí obřad). Přísné nařízení mělo zabránit bigamiím a podobným nepřístojnostem. Uplatňovalo se však pouze na anglické půdě a na Skotsko se nevztahovalo – tam naopak brali věk snoubenců benevolentně a ani souhlas rodičů nebyl nezbytný. Proto se hodně nežádoucích sňatků (často tvrdě pronásledovaných rozezlenými rodiči či příbuznými) odehrávalo právě v Gretna Green, ležící těsně za hranicemi. Navíc se tu nabízela originální vymoženost: snoubence zde mohl (se dvěma svědky, zpravidla sousedy) právoplatně oddat kterýkoli důvěryhodný Skot, i bez církevního svěcení. Tedy nikoli výhradně kněz, ale třeba prostý kovář, což se posléze stalo vyhledávanou tradicí.

Říkalo se, že manželské pouto uzavřené nad kovadlinou obzvlášť dlouho vydrží. Přivýdělek to byl výnosný, a tak se mu kromě skutečných kovářů později věnovali i rybáři, a dokonce pašeráci. Nejstarší zachovaný certifikát o provedení takového svatebního obřadu pochází z 11. června 1772, ale sňatky „nad kovadlinou“ se v Gretna Green odbývaly už dlouho předtím.

Skulptura z dílny Raye Lonsdalea lidem připomíná spojené ruce milenců i sepnuté ruce nešťastných rodičů...

Těžká cesta k oltáři

Nevšední oddavky ve skotské vísce provázely tragické i dojemné události. Například mladí milenci z Cumberlandu si v roce 1771 naplánovali útěk do Gretna Green. Potají vyrazili z Carlisle, ale otec dívky jejich úmysl odhalil. Pronásledoval je, a tak odbočili k pobřeží a doufali, že Skotska dosáhnou přes záliv Solway Firth. V Burgh-by-Sands se jim podařilo přemluvit pár lodníků, aby je přeplavili přes nebezpečnou mořskou úžinu, i když zuřila bouře. Rozlícený otec je pronásledoval ve druhém člunu tak dlouho, dokud se nepřevrátil a jeden člen posádky neutonul – teprve pak vše vzdal a obrátil se k domovu. Mladí uprchlíci měli štěstí a jejich loďka přistála u skotského břehu. Bez potíží doputovali do Gretna Green, kde je oddal Josef Paisley – jeden z nejslavnějších „kovadlinových kněží“, který se předtím živil prodejem tabáku a pašováním.

Zřejmě nejkurióznější svatební akt v Gretna Green se odehrál v roce 1818 a jeho hrdinou byl samotný Lord kancléř: sir Thomas Erskine. V šestašedesáti se rozhodl uzavřít sňatek se svou o třicet let mladší milenkou a hospodyní Sárou Buckovou (s níž měl několik nemanželských dětí). Ale jeho osm starších, legitimních potomků proti tomu ze strachu o dědictví důrazně protestovalo. Lord Erskine tak pro jistotu cestoval do Gretna Green v dámském přestrojení: aby unikl pozornosti, oblékl se do šatů s dlouhým závojem a kapucí. Než doputoval se svou vyvolenou k cíli, vystupoval v roli její staré matky a převlékl se teprve před obřadem.

Proslulá kovadlina prý "tvrdí" uzavřené sňatky a je zárukou štěstí.

Před hospodou Queens Head Inn ho dostihl jeden ze synů z prvního manželství. Když zjistil, že přijel příliš pozdě, začal vyvádět jako rozzuřený rodič! Temperamentní novomanželka si urážky nenechala líbit a strhla se zuřivá bitka přímo na ulici. Lord kancléř se tedy veřejné ostudě přece jen nevyhnul. Po jeho smrti navíc musela Sára z panství odejít a nezdědila téměř nic.

V 18. století prý jedné z „utajených“ svateb přihlíželo děvčátko jménem Emma, z chudé rodiny lesníka. Bohaté nevěstě padlo půvabné dítě tak do oka, až navrhla jeho rodičům, že ho přijme za vlastní a zajistí mu v cizině skvělou budoucnost. Chudáci se moc dlouho nerozmýšleli – museli živit ještě šest dalších ratolestí, a tak dívenku bez výčitek „prodali“. Emma odcestovala se svými adoptivními rodiči do Německa a vyrůstala tam jako malá šlechtična. Do rodného Skotska už se zřejmě nevrátila…

Vyvrcholení své lásky se tu dočkali i Felix Laws a Helen Morfitt. On se narodil v ženském těle a ona v mužském - aby mohli žít podle svých představ, museli oba absolvovat změnu pohlaví.

Pod ocelovýma rukama

Originální svatby nad symbolickou kovadlinou se v obci s oblibou uzavírají dodnes, velmi často za hudebního doprovodu skotských dud. Turisté vyhledávají především takzvanou Starou kovárnu z roku 1712 neboli Old Blacksmith’s Shop, jenž jako atrakce pro návštěvníky sloužil již v roce 1887. Zajímavá je i radnice Gretna Hall z roku 1710 a Muzeum svateb. Najdete tu i obchody s tradičním skotským zbožím – vlněným oblečením, šperky, hračkami a samozřejmě whisky.

Nejnovější turistickou atrakcí místa je relaxační Sculpture Garden, otevřená v roce 1994, která obsahuje profesionální i amatérská sochařská díla. Největší pozornost přitahují třináct metrů vysoké spojené ruce z rezavé ocelové slitiny, pod nimiž se velmi často pro štěstí fotografují zamilované dvojice. Moderní umělecké dílo se jmenuje Big Dance (Velký tanec) a opravdu ho nelze přehlédnout. Jeho autorem byl Ray Lonsdale -uznávaný současný výtvarník z hrabství Durham. K atmosféře tohoto svérázného svatebního místa se hodí dokonale. Ostatně – může přece symbolizovat nejen ruce šťastných milenců spojené láskou, ale třeba i lomící paže usoužených rodičů, jejichž svéhlavé děti tady kdysi natruc uzavřely sňatek.

Skotská vesnička je dodnes mezi svatbychtivými velmi oblíbená. Kromě "standardních" párů se tu nechávají oddat i lidé se zvláštními vášněmi - na snímku je muž, který se tu v 70. letech oženil s ananasem.

…a navíc

NA STŘÍBRNÉM PLÁTNĚ

Obec Gretna Green je v souvislosti se „svatbami natruc“ zmiňována v mnoha knihách, zejména britských – například v proslulém románu J. Austenové Pýcha a předsudek (ve 47. kapitole) či v oblíbené detektivce Nemesis od Agathy Christie. A také se – ovšem jen přeneseně – objevila v úspěšné francouzské komedii Senzační prázdniny (Les grandes vacanes) z roku 1967 (s populárním komickým hercem Louisem de Funésem). Tento snímek se ovšem nenatáčel v pravé Gretna Green, ale ve francouzském regionu Auvergne (Le Mont-Dore, Puy-de-Dôme), jenž svými zarostlými sopečnými vrchy poměrně věrohodně vytvořil skotskou kulisu. Jenže své předloze se stejně nepodobal – tvůrci filmu netušili, že tato „svatební obec“ neleží kdesi na Skotské vysočině!


V ZÁLIVU SOLWAY FIRTH

Asi dvacet kilometrů západně od Gretna Green, směrem na Annan a Dumfries, se dostanete na dosah hlubokého, ale bohužel bažinatého mořského zálivu Solway Firth. Při pěších procházkách je nutná zvláštní opatrnost vzhledem k nejisté půdě a zrádným pískům.

Poblíž obce Stanhope se nachází Brow Well, někdejší léčivý pramen, nyní ovšem spíše bahnitá díra s železitou vodou. Místo je ale pro Skoty památné tím, že tam kdysi hledal zdraví těžce nemocný slavný skotský básník Robert Burns, a je upraveno jako malý památník. U „zázračné lázně“ stojí stožár se skotskou vlajkou a ve výroční den se tu koná pietní akt.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články