Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Sjezdovka v poušti

134-000.jpg
Jan Skála, Čtvrtek, 27. listopadu 2008
Ač se to nezdá, v Dubaji na Arabském poloostrově si můžete jít zalyžovat, kdykoli se vám zachce. Během chvilky můžete tady, uprostřed pouště, vyměnit plavky a koupání v moři za lyžařskou kombinézu a sjezdovku plnou sněhu.

Jistě byste našli pár důvodů, proč se vydat na výlet do Dubaje, jednoho z nejluxusnějších měst Středního východu. Pokud máte rádi megalomanskou, ale přesto nápaditou a celkem i pohlednou supermoderní architekturu, pak vás Dubaj okouzlí. Právě kolem jeho břehů vyrůstají tak obskurní stavby jako obří umělé souostroví připomínající mapu světa, nejvyšší mrakodrap na planetě nebo sedmdesátikilo­metrový mořský kanál, který obepne město dosud obklopené písečnými pláněmi (to vše stále ještě ve stavbě). Zřejmě by vás ale jen tak nenapadlo vyrazit do Dubaje za lyžováním a snowboardingem. Přesto se právě v tomto pozoruhodném městě, kde většinu roku vládne nesnesitelné parno, nachází opravdová lyžařská sjezdovka. Pravda, nemá větší plochu než tři fotbalová hřiště, ale i tak je to jediný zmrzlý plácek uprostřed pouští Arabského poloostrova.

Samozřejmě že ten kopec, na kterém stojí regulérní čtyřsedačková lanovka, nevznikl jen tak sám od sebe a také že sníh nespadl z nebe, jak bývá zvykem u nás. V Dubaji se totiž nachází jedna z největších ledniček na světě určených jen a pouze pro zimní sporty. Jakkoli se může zdát šílené postavit takovou atrakci v místech, kde v této době stoupá teplota až ke 40 stupňům Celsia, stojí za vším neobvyklá hospodářská politika této monarchie. Spojené arabské emiráty totiž jedním směrem vyvážejí obrovské množství stále dražší ropy, díky které tak do země přitékají miliardy dolarů. Jenže ropné zásoby nejsou nekonečné, a tak se Dubaj stále více poohlíží po příjmech z turistického ruchu. A protože pouštní stát není nijak přitažlivou destinací, začaly v Dubaji vyrůstat ty nejúžasnější stavby na světě.

A došlo tedy i na sjezdovku zcela evropského formátu.

Sjezdovka v tubusu

Celá sjezdovka je skrytá v kovově stříbřitém tubusu, který polehává na největším nákupním centru ve Střední Asii. Celá budova je 85 metrů vysoká a 80 metrů široká, takže ji v panorámatu Dubaje skutečně nemůžete přehlédnout.

Celkem 22,5 tisíce čtverečních metrů sněhu je obrovským lákadlem nejen pro všechny místní, kteří si na něj často sáhnou vůbec poprvé v životě, ale i pro proudy turistů, kteří do Dubaje každoročně zamíří.

Pět sjezdovek různých obtížností a délky, nejdelší má 400 metrů a převýšení 60 metrů, jedna sjezdovka je klasifikována jako černá, tedy nejtěžší (je prý jediná na světě). Pro nelyžaře je v hale přístupný i snowpark o rozloze tři tisíce čtverečních metrů. Teplota se drží na jednom až dvou stupních pod nulou.

Pokud vás zajímá, jak se na dubajském sněhu lyžuje, kulantní odpověď zní, že dobře. Jen nesmíte očekávat sportovní zážitky srovnatelné s těmi velehorskými.

Lyžování v Dubaji se dá přirovnat spíš k jízdě v malém českém lyžařském středisku v nepovedené sezoně. Sjezdovka svou délkou ani obtížností nijak neohromí, a tak jste volnou jízdou z vrcholu svahu do minuty zase u dolní stanice lanovky. Sklon a kvalita sněhu stačí tak na svižnější smýkané obloučky, na rychlejší carving i díky množství návštěvníků raději rovnou zapomeňte. Ale pokud tento pozvolný svah sjedete alespoň bez pádu, budete v očích lyžujících domorodců za hvězdu.

Zimní radovánky v tubusu uprostřed pouště - tak tohle zažijete jenom v Dubaji.

Sníh se rodí v noci

Umělý sníh, kterého v hale leží dohromady zhruba šest tisíc tun, samozřejmě nedosahuje kvalit toho přírodního. Půlmetrová, odspodu chlazená vrstva bílé hmoty je přece jenom tvrdší, než je zvykem z volné přírody, a na ní se povaluje tenčí vrstva rozježděného sněhu připomínající krupici. Při pádu vám pak sníh připomíná tvrdostí spíš beton, což je dáno technologií výroby. Každou noc totiž teplota v hale klesá ještě o pár stupňů níže a ke slovu se dostávají sněžná děla, která do mrazivého vzduchu chrlí tisíce litrů vody v podobě drobných kapiček. Výsledkem jsou malé ledové krystalky, které svým tvarem nadýchané sněhové vločky rozhodně nepřipomínají. Zdejší sníh je tedy vlastně vrstvička drobných krystalků ledu. Takový povrch ale díky teplejším zimám známe i z českých, občas i alpských sjezdovek, kde souvislou vrstvu sněhu stále častěji vytvářejí právě taková sněžná děla.

Místní klientela se do haly zdaleka nevydává jen za lyžováním. Spoustě z nich stačí jen brouzdání ve sněhu, jízda ledovým tobogánem nebo obyčejná koulovačka. Legračně na vás zapůsobí, když vám k této většinou dětské kratochvíli místní personál nabídne kyblík plný dokonale uplácaných sněhových koulí. Samozřejmě za poplatek…


JAK JE DRAHÝ DUBAJ?

Celodenní lyžařská permanentka vás přijde zhruba na 1400 korun. V ceně je zahrnuta výpůjčka veškerého lyžařského nebo snowboardového vybavení, a to včetně oblečení. Jen rukavice, čepici a ponožky si musíte koupit, vypůjčit se z hygienických důvodů nedají. Pokud ale nestrpíte lyžařskou uniformu, ve které se po svahu pohybuje naprostá většina návštěvníků, můžete si samozřejmě dovézt vybavení vlastní. Není pravděpodobné, že byste se právě do Dubaje vydali za prvními lyžařskými zkušenostmi, nicméně svah je možné sjíždět i pod dohledem instruktora. Individuální hodinová výuka už ale vyjde téměř na 3000 korun, v začátečnické skupině zaplatíte za hodinu 700. Když budete mít štěstí, možná v kroužku instruktorů zaslechnete i češtinu. Na víkendový výlet do Dubaje si připravte kolem deseti tisíc korun za letenku. Za dvoulůžkový pokoj ve čtyřhvězdičkovém hotelu zaplatíte v této části sezony kolem 1500 korun za noc. Zapomenout nesmíte ani na vízum. Výlet pro dva by vás tak přišel nejméně na jeden průměrný český měsíční plat. Ale věřte, že byste nebyli první. Víkendové turisty toto fantastické pouštní město přitahuje stále víc.

LETNÍ LYŽOVÁNÍ V EVROPĚ

Nutno dodat, že za letním lyžováním rozhodně nemusíte letět až do Dubaje. Podobné, i když ne tak exotické lyžování se dá zažít i v některé z evropských krytých hal. Pokud se vám nechce trmácet až na Střední východ, zajeďte si třeba do sousedního Německa. Zhruba sto kilometrů od českých hranic směrem na Berlín si můžete i v létě zalyžovat na stotřicetimetrové kryté sjezdovce a celodenní lyžovačka vás nepřijde na víc než tisíc korun. Navíc se možná jednou dočkáme kryté sjezdovky i v Česku. O stavbě takového kolosu se v posledních letech mluvilo například v Ústí nad Labem nebo Plzni. Tyto projekty však zatím nenašly dostatečnou podporu, a to jak veřejnou, tak finanční, takže jejich realizace není v blízké budoucnosti jistá.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články