Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

S jesetery mizí i pravý ruský kaviár

131_Image_0001.jpg
Lenka Kabrhelová, Pondělí, 3. října 2011
„Podívejte, tamhle se mihnul ocas, to je běluga. A tamhle plave ruský jeseter,“ ukazuje na siluety majestátních ryb odborník na rybářství Boris Blinkov. V parném letním odpoledni obhlížíme sádky jedné z rybích farem nedaleko jihoruské Astrachaně, kde se vyrábí lahůdka pro gurmány na slovo vzaté - pravý černý kaviár.

Vzácná delikatesa, na které si pochutnávali carové, evropští panovníci, sovětští pohlaváři i obyčejní lidé, pochází právě z naložených jiker jesetera. Ten ale zažívá těžké časy. Za posledních dvacet let se počty volně žijících jeseterovitých ryb v Kaspickém moři dramaticky snížily. Některé druhy, třeba právě obří běluga (česky vyza velká), se ocitly na seznamu ohrožených zvířat a jejich průmyslový lov je v Rusku úplně zakázán.

Astrachaňský biolog Vladimir Ivanov, který zasvětil rybám celý profesní život, vyjmenovává bohatou škálu důvodů, které neutěšenou situaci zavinily: průmyslové znečištění vod, stavba vodních elektráren a přehrad, které rybám znemožňují migraci za třením do sladkých vod, a v posledních letech i těžba ropy a plynu v Kaspickém moři. „Tím hlavním problémem je ale pytláctví, které se po rozpadu SSSR proměnilo v organizovaný zločinný průmysl,“ upozorňuje. V restauracích na astrachaňské pobřežní promenádě u řeky Volhy tak narazíte maximálně na zlatě zbarvený kaviár ze štiky. Pravděpodobnost, že byste tu objevili kuličky pravého černého kaviáru s doklady o legálním původu, je mizivá. A i kdyby – ceny se šplhají do tisíců korun za pár desítek gramů, což je potěšení, které si může dopřát spíš majetná moskevská smetánka než místní.

Nebylo to tak ale vždy, vzpomíná sedmdesátiletý astrachaňský důchodce, který z promenády sleduje poetický západ slunce nad klidnou Volhou. Když se prý jako dítě dostal na rybářskou loď, bylo pravého kaviáru tolik, že se dal jíst lžičkou. „Dnes už bych na něj ale ani neměl chuť. Pochutnávat si na lahůdce, kvůli které hrozí vymření jedné z nejstarších ryb? Lidem už nic není svaté,“ vrtí hlavou Astrachaněc.

I přesto ale věří, že se trend podaří zvrátit a vyzy i jejích jeseterovitých bratranců ve volné přírodě opět přibude. Optimismus si zachovávají i experti. Jak u rozpálených sádek říká čerstvě dosudovaný odborník na ochranu jeseterů Boris Blinkov, úctyhodné ryby dožívající se až stovky let, tu žily dávno před námi a přizpůsobily se lecčemu. „Věřím, že zvládnou i tohle a nakonec neskončí jenom jako vycpaný exemplář v muzeu.“

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články