Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Rio na švýcarský způsob

142-4.jpg
Marie Frajtová · Týden, Pondělí, 29. listopadu 2010
Už jste někdy na ulici potkali kráčející horu Matterhorn, Sigmunda Freuda i se svým legendárním kanapíčkem anebo partu třiceti žabáků hrajících do kroku dechovku? Obyvatelé švýcarského Lucernu by na stejnou otázku odpověděli: Jistě, a co je na tom divného?

O Švýcarech se říká, že jsou nejserióznější národ z celé Evropy. A něco na tom bude, je to přece jen země finančníků a konzervativních hodnot. Nablýskaný svět luxusních obleků ale každoročně bere zasvé o únorovém masopustním karnevalu, kterému se tady říká Fasnacht. Na týden vybuchne takový roj veselí, že se uvolní i ty nejupjatější úřednické kravaty. Město, které se promění v jednu velkou pěší zónu, pokryje vrstva konfet a zcela nešvýcarského nepořádku.

Švýcaři karneval milují a nedají na něj dopustit. Jedinou povinností je vyjít do ulic a bavit se. Největší masopusty pořádají tradičně města Lucern a Basilej, vzájemně si konkurují, a dokonce si dělají drobné naschvály. Zatímco patronem lucernského masopustu je postava bonvivána Fritschiho, Basilej uctívá alegorickou ženu – Basileu. „Loni se podařilo Basilee okouzlit a svést Fritschiho a z Lucernu jej pak unést vrtulníkem do Basileje,“ vypráví třicátnice Francesca z Lucernu.,

„To byla velká legrace a jeden z nejpovedenějších ročníků, jaké pamatuju.“ Masopustní průvod je pro ni stejně jako pro drtivou většinu Lucerňanů nepsanou povinností. „Každý rok se zúčastním – a pokaždé v kostýmu. To je taky specifikum Lucernu, v Basileji sice prochází obrovský alegorický průvod, ale obyvatelé se do kostýmů nepřevlékají. To tady v Lucernu je v kostýmu úplně každý, však uvidíte zítra,“ vypráví v předvečer zahájení karnevalu.

Výbuch bude v pět

Lucern je hlavní město stejnojmenného kantonu a díky své atraktivní poloze na úpatí Alp a zároveň na břehu jezera se v průběhu 19. století stal oblíbenou turistickou destinací. Ve zdejších luxusních hotelech, které jsou rozeseté po celé délce nábřeží řeky Reuss, pobývali například Johann Wolfgang Goethe, Richard Wagner a později také hvězdy showbyznysu jako Audrey Hepburn, Christopher Lee či Michael Jackson. Ve městě žije necelých šedesát tisíc lidí, v průběhu masopustu se jejich počet o celou třetinu zvedne a hotely praskají ve švech. I když jejich hosté se musejí připravit na to, že se v klidu nevyspí. Karnevalové veselí totiž neuznává denní a noční dobu, jede nonstop a na plné pecky.

Úderem páté ráno přijíždí do centra města na gondole legendární bratr Fritschi se svou družinou. Na náměstí ve starém městě tou dobou není k hnutí, ale panuje tam naprostá tma, všechna světla veřejného osvětlení jsou zhasnutá. Když se konečně rozezní trubka, noční tma se rozzáří barevnými rachejtlemi a na zem se začne snášet hustý déšť konfet. Ve stejnou chvíli vypukne vřava, která nemá daleko ke karnevalům v Rio de Janieru.

Všichni si připíjejí, vzduchem létají petardy a odevšad se valí rytmická dechovka. Mají ji na svědomí skupiny bláznivě vymóděných muzikantských sdružení, kterým se říká Guggenmusik. Lucerňanům hraje třeba tlupa ledních medvědů, světélkující nestvůry z vesmíru, ulicemi kráčejí hrající kocouři v botách, křižáčtí rytíři i zubící se vojáčci v historických uniformách. Ze všech sil troubí předělávky slavných hudebních pecek. „Fungují na principu cechů,“ vysvětluje Ruth Casagrandeová. „Nejsou to profesionálové, ale lidé z nejrůznějších profesních sfér. Pravidelně cvičí a každý rok si vymýšlejí nové kostýmy.“

Unavený virus H1N1

O Fasnachtu je v Lucernu všechno vzhůru nohama. Ulice jsou nacpané k prasknutí, v kavárnách a hospodách je hlučno od božího rána. Městem se motá čím dál víc podroušených postav v kostýmech, na nábřeží můžete potkat společensky unaveného tygra, partu pošťuchujících se ortodoxních Židů v kaftanech, muže, který se převlékl za špinavé prádlo, a dokonce i mladíka v kostýmu H1N1 čili viru prasečí chřipky.

Hlavní promenádou pak míří obrovský hippie bus se skupinkou rozdováděných květinových dětí, z dalšího nahání hrůzu obrovitý řvoucí Kingkong, městem kráčí velbloudí karavana i s blahobytně vyhlížejícím šejkem, některé vozy čerpají inspiraci ze švýcarských pohádek, jiné z historie a další z politiky. Na jednom z vozů se tak přátelsky poplácává italský premiér Berlusconi s libyjským diktátorem Muammarem Kaddáfím.

Přihlížející diváci mohou pomocí SMS hlasovat pro vítěze. Hraje se ovšem jen o čest, s vítězstvím není spojená žádná finanční odměna. Po velkolepém, hlučném a rozdováděném začátku Fasnacht pokračuje celý týden, ale již mnohem umírněnější zábavou. Pak už se Lucern pomaloučku vrací do starých kolejí. Po týdnu město opět vypadá jako ze škatulky, a kdo karneval nezažil, jen stěží by uvěřil, co se ve zdejších křivolakých uličkách odehrávalo.


Lyžování v Engelbergu

Ideální lyžařský výlet si lze z Lucernu udělat do střediska Engelberg. Dominantou oblasti je hora Titlis, která má 3238 m a nese přízvisko „hora superlativů“. Na vrcholu čeká na návštěvníky velká atrakce: Rotair Titlis, nedávno vybudovaná prostorná otáčecí lanovka pro osmdesát lidí. V okolí Engelbergu se nachází několik významných lyžařských areálů – Titlis, Trübsee a Jochstock nebo Fürenalpen a Brunni. Středisko Brunni leží na slunečné straně Alp, a proto je tu Yeti Park se školičkou pro děti. Z vrchu Titlisu si lze sjet dvanáctikilome­trovou sjezdovku vedoucí až do Engelbergu s převýšením 2000 m. Sjezdovky jsou v tomto středisku vhodné spíše pro sportovně založené lyžaře. V Engelbergu se také pravidelně koná Světový pohár ve skocích na lyžích. Snowboardisté mohou využít dva snowparky – Brunni Snowpark a Jochpass/Engstlen Terrainpark. Středisko nabízí kromě lyžování a snowboardingu řadu dalších sportovních aktivit – canyoning, speleologické výpravy a bungee jumping.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články