Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Pštrosí chřipka

010-000.jpg
Milan Vodička, Středa, 17. června 2009
Tak takhle vypadal módní hit posledního měsíce. Rouška přes obličej. Milenci se nechávali točit kamerami, jak se v nich líbají. V letadle vedle mě seděl chlápek, který si roušku musel vždy vyhrnout na nos, aby se mohl napít z pohárku.

Vzpomínáte ještě na prasečí chřipku, ano, tu, jak z ní šel nedávno strach? Vidíte, jak to bylo zbytečné: stačí, aby zmizela z titulků a člověk se zase uklidní. Zůstala z ní jen vzpomínka na naši bláhovost. Příště už budeme chytřejší, že.

Má to ale zásadní chybu. Ta chřipka pořád existuje. Jediný rozdíl je v tom, že média přestala zajímat. Psalo se o ní, když všechno bylo nové: zprávy z Mexika, strach a také roušky, které si lidé začali nasazovat, když vyšli na ulici.

Jsme zvláštní, svým způsobem šťastný – a svým způsobem hloupý – svět. Když je chřipka v titulcích, bojíme se jí a bavíme se o ní znepokojeně s přáteli. Když tam není, jsme zase klidní, protože si myslíme, že hrozba automaticky pominula. Opravdu věříme, že to takhle funguje.

Co je psáno, to je dáno. Co není psáno, není vůbec. Už jsme si na to zvykli. Jenže mezitím Světová zdravotnická organizace oznamuje, že do konce roku onemocní touhle chřipkou možná každý třetí člověk na zeměkouli, že je málo léků, že je odolná proti očkování a že vlastně vůbec nikdo neví, jak to všechno dopadne.

Nevím to ani já. Vím jen to, věci nejsou takové, jak se jeví. Když v roce 1918 přišla španělská chřipka, zaútočila ve dvou vlnách. Ta první byla velmi mírná. Po třech dnech byli lidé zase jako rybičky. Za pár měsíců se vrátila a nesla si už kosu. První kolo bylo jen oťukávací. Chřipka zjišťovala slabá místa.

Ale to nevadí. Protože média už přestala zajímat, jelikož si televize našly novou hračku, tyhle zprávy už nejsou v prvních minutách zpráv. Nejsou ani v těch dalších. Nejsou totiž vůbec.

A my jsme šťastní, protože chřipka, to byl jen temný mrak na horizontu, který odehnal vítr. Lidé jsou jako pštrosi. Ti schovávají hlavu do písku, a protože nevidí nebezpečí, neexistuje. My se bojíme jenom toho, co vidíme v titulcích. Co tam není, taky neexistuje.

Pštros je považován za hloupého ptáka.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články