Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Proti Obamovi se zbraní v ruce

20-1.jpg
Autor článku: Eduard Freisler, Středa, 9. února 2011
Autor fotografií: Profimedia.cz
Stoupenci takzvané Tea Party jsou dnes tou společensky nejaktivnější, nejagresivnější, ale zřejmě také nejvystrašenější částí americké společnosti. Přes často velmi rozdílné priority je spojuje jedna věc: nesouhlas s politikou prezidenta Baracka Obamy, který se často mění v nenávist.

Vedle věcných kritiků se mezi nimi najdou i šílení konspirátoři a lidé neskrývající rasové předsudky. Tato část americké společnosti bude mít nyní své zastání v americkém Kongresu, kam se po nedávných volbách dostalo přes čtyřicet politiků, kteří vyznávají hodnoty Tea Party. Výstižněji řečeno, jsou produktem „frustrované americké mysli“. Hněv ulice se tak obrazně řečeno přenese na půdu Kongresu.

Vzpomínám na jednu z mnoha demonstrací přívrženců Tea Party z loňského roku, která ilustruje velikost této „vzpoury“. Daniel Steen mě upoutal svou vyzývavostí. Dával okolí najevo, že je schopen za své přesvědčení bojovat. A to doslova. Na zádech měl automatickou pušku, kterou se podle svých slov nebál použít. Upřeně se přitom díval přes řeku Potomac směrem, kde stojí Bílý dům. Tento muž ve středních letech ale nemluvil o atentátu na prezidenta, zbraň pro něj byla spíše symbolem jeho vášnivého odporu. Steen a s ním stovky dalších lidí se tu sešli na břehu řeky, aby protestovali proti „tyranii americké vlády“.

„Obama přivede Ameriku k záhubě. Pomalu, ale jistě bere Američanům svobodu a nezávislost. Nesmíme dopustit, aby to tu skončilo diktátorstvím,“ rozčiloval se Steen. Protestanti si místo nevybrali náhodně. Se zbraní v ruce se totiž k sídlu prezidenta a Kongresu mohou dostat nejblíže právě zde. Ocitli se na území státu Virginie, kde je vlastnění a nošení zbraní povoleno. Přes řeku ve Washingtonu ve státě District of Columbia je něco takového zcela vyloučeno.

Demonstraci tehdy svolalo Hnutí za zachování ústavy. Jeho členové mají pocit, že Barack Obama svou politikou ústavu nejen porušuje, ale svým způsobem i přepisuje. Nejvíce se tu skloňovala zdravotní reforma, kterou se Obamovi podařilo protlačit Kongresem a vepsat v zákon. Lidem kolem mě nejvíce ležela v žaludku pasáž reformy, jež mluví o „povinném pojištění“. Pokud se některý Američan nepojistí, bude muset zaplatit pokutu. „Vláda nemá právo občanovi přikazovat, aby platil něco, co nechce. Daně jsou snad více než dost,“ kritizoval Steen. „Reforma je jen o přerozdělování bohatství,“ vstoupil do debaty muž, který měl na hlavě vojenskou čepici z dob George Washingtona.

Obama jako Hitler

Některé další nové vzniklé antivládní organizace rovněž reformu zuřivě kritizují. Příkladem jsou přívrženci Glenna Becka, konzervativního politického komentátora a moderátora televize Fox. Ten reformu mimo jiné označuje za Obamův plán „reparací za léta otroctví“. Prezident Obama je v souvislosti s reformou rovněž označován za nacistu. Tak o něm hovoří stoupenci jiné kontroverzní figury amerického veřejného života – Lyndona LaRouche.

Odpůrci tohoto politika podobně jako Becka označují za nepokrytého rasistu, bláznivého konspirátora a muže s touhou po kultu osobnosti. Každopádně LaRoucheovi přívrženci na demonstracích často Obamu znázorňují s hitlerovským knírkem. Členové Hnutí za zachování ústavy a následovníci Becka či LaRouche jsou přitom jen malou částí velkého uskupení s názvem Tea Party Movement, jež vzniklo za vlády Baracka Obamy. Tuto nesourodou masu nespokojených Američanů s rozdílnými prioritami, ale podobným ideologickým a filozofickým náhledem na svět (většinou se jedná o lidi vyznávající konzervativní hodnoty), spojuje nedůvěra, či přímo nenávist k prezidentu Obamovi a establishmentu vůbec. K Tea Party Movement lze zařadit desítky uskupení. Patří sem třeba libertariáni, antiimigrační spolky, samozvané domobrany, bojovníci proti legalizaci potratů, zastánci nezávislosti Texasu na federální vládě, obránci práva na nošení zbraní či konspirativní skupiny, jako jsou Birthers (ti tvrdí, že Obama byl za prezidenta zvolen ilegálně, protože se nenarodil na území USA).

Milice extremistů

K Tea Party Movement se ale Američané přimkli rovněž z čirého strachu a až patologického pudu sebezáchovy. Vládu vnímají jako koncept Velkého bratra, který je postupem času okrade nejen o osobní svobodu, ale i o majetek. Někteří stoupenci Tea Party Movement si tak začali dělat zásoby. Ve svých tajných trezorech, bunkrech či sklepích shromažďují trvanlivé potraviny, zlato, peníze, munici a zbraně.

Jsou podle svých slov připraveni na vypuknutí případné občanské války. V Americe vznikly i milice na obranu osobní svobody – zřejmě nejděsivější tvář Tea Party Movement. Některé ozbrojené skupiny totiž nezůstávají jen u bojovných slov a výhrůžek. Amerikou loni například otřásl případ devíti extremistů ze státu Michigan, kteří hlásali příchod Antikrista ve formě despotické vlády. A rozhodli se k činu. Jejich terčem se měli stát policisté, které tato skupina vnímala jako „pěší vojáky Bílého domu“. Tito radikálové nakonec skončili ve vězení.

Někteří členové nově vytvořených domobran přitom nacházejí historickou spojitost. Vzhlížejí především k období, kdy Amerika bojovala o nezávislost na britské koruně. Ostatně samotný název Tea Party Movement je odvozen od rebelie z roku 1773, jež do dějin vstoupila jako Boston Tea Party (Bostonské pití čaje). Americké kolonie se tehdy vzepřely rozhodnutí britského parlamentu (kde zástupci kolonií chyběli) uvalit na některé druhy výrobků (mezi nimi čaj) dovozní clo. Současní vzbouřenci vidí v Obamovi onen despotický britský parlament, který zásadně ovlivňuje jejich právo na štěstí a prosperitu. Proto si někteří z demonstrantů u Potomacu nasadili vojenské čepice, které nosili vojáci amerických kolonií v bouřlivých letech na konci 18. století.

Proti konspiraci politiků

Tea Party Movement je ale složité k výše uvedeným rozdílným motivům odporu proti vládě vtěsnat do jednoho ideologického rámce. Hnutí není nijak organizované, v jeho čele nestojí žádný lídr. Tea Party Movement se rovněž neregistruje jako politická strana. Přesto v Kongresu, který se po listopadových volbách poprvé v lednu sešel v novém politickém složení, zasednou i politici, kteří kandidovali právě za Tea Party nebo které toto uskupení alespoň otevřeně podporovalo. V Senátu zasedlo pět politiků hlásících se k Tea Party (z deseti kandidujících), do Sněmovny reprezentantů čtyřicet (ze sto třiceti kandidujících). Je přitom nasnadě, že tito politici zřejmě inklinují k politice Republikánské strany, jež vyznává tradiční konzervativní hodnoty.

Ostatně řada průzkumů tvrdí, že typický člen hnutí je starší běloch s poměrně slušným příjmem, který volí republikány. Je ale mylné se domnívat, že by se hnutí stalo novým loajálním křídlem Republikánské strany. Mnozí z Tea Party Movement totiž kritizují i samotné republikány. Stavěli se například proti plánu bývalého prezidenta George W. Bushe, který ke konci svého úřadování v Bílém domě přišel se stimulačním balíčkem v hodnotě přes 700 miliard dolarů (šlo o peníze daňových poplatníků) na záchranu americké ekonomiky. Velká část peněz přitom nakonec pomohla velkým finančním domům, bankám a automobilkám. V takovém kroku někteří stoupenci Tea Party Movement vidí další konspiraci mocenských špiček, jež povede k úplnému ovládnutí života jednotlivce, jehož tvrdě vydělané peníze jdou do kapes mocných. Kongresmani za Tea Party se tak profilují jako nezávislí politici, kteří prohlašují, že nepřistoupí na žádný kompromis ani zákulisní dohody.

Nejde ale jen o fenomén vlády. Na Tea Party Movement jsou znepokojující jejich rasistické výlevy. Na vlastní kůži se o tom přesvědčili demokratičtí kongresmani tmavé pleti, když podpořili zdravotní reformu. Před Kongresem na ně čekaly davy lidí, kteří na ně pokřikovali rasistické nadávky, hrozili jim pěstmi, a dokonce na ně plivali. „Naše data ukazují, že Tea Party není jen o velikosti a vlivu vlády, ale rovněž o rasových předsudcích,“ citoval nedávno časopis Newsweek Christophera Parkera z University of Virginia, která provedla průzkum zaměřený na Tea Party a rasismus. Parker tvrdí, že členové hnutí jsou více náchylní k rasovým předsudkům v porovnání se zbytkem Ameriky. Respondenti z řad Tea Party v drtivé většině věří, že Obama upřednostňuje černochy na úkor bělochů (88 procent) či že černošská populace je všeobecně líná a za svůj úděl si může sama (73 procent).

Když jsem sledoval dav shromážděný u Potomacu, neviděl jsem ani jednu černošskou tvář, ale chyběli tam například také Latinoameričané. Dan Steen odmítl, že by ho k odporu přinutila barva pleti současného prezidenta. „Velká část Američanů Obamovi nevěří nebo ho nemá ráda, protože je černoch. Já tu jsem ale kvůli něčemu jinému – mám obavy, že prezident přináší do Ameriky socialismus.

Vytváří systém, kde o životě jednotlivce rozhoduje někdo jiný než ty sám,“ řekl. A co na členy Tea Party Movement říká hlavní terč jejich odporu, prezident Barack Obama? „Toto hnutí existovalo ještě před mým příchodem do úřadu, byli tu lidé, kteří mě nazývali socialistou, další si nebyli jisti, zda jsem se narodil v Americe,“ řekl Obama v narážce na skupinu Birthers. Prezident ale přiznal legitimitu jiné části hnutí: „Jsou mezi nimi lidé, kteří se oprávněně obávají vysokého státního deficitu či se ptají, zda se vláda nestává příliš mocnou a vlivnou.“

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články