Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Plešivec - Místo obětí a legend

116-000.jpg
Václav Vokolek, Úterý, 16. června 2009
Směrem k Brdům náhle obzoru vévodí výrazná hora. Mohutný křemencový masiv, majestátně se vypínající nad romantickým údolím řeky Litavky, se jmenuje Plešivec. Hradiště na jeho vrcholu a hrůzostrašné báchorky, které se o něm vyprávějí, jsou plné tajemství...

Jméno napovídá, že hora kralující celému okolí byla holá. Tak nápadný vršek se stal dějištěm řady fantastických pověstí, které rezonovaly s dávnou minulostí, zejména z období laténského osídlení. Proto je v nich možno nalézt ozvěny keltské mytologie, světa lidských obětí a tajemných rituálů. Pověsti o dracích, obrech, čarodějnicích a čertech mají v celé Evropě své reálné jádro v dávných rituálních praktikách.

116_000_jpg_4a2f56ed7b.jpg

Plešivecké pověsti

Co se tedy podle dávných pověstí na Plešivci dělo?

Na takzvané Velké skále sídlil v dávných dobách strašlivý drak. Podle pověstí měl obrovská blanitá křídla, létal nad okolní krajinou a děsil místní obyvatele. Kroužil nad vesnicemi, svými křídly vrhal na stavení černočerný stín, občas se snesl k Litavce a svým pitím zastavil její tok. Někdy doletěl až k Jincům a znaveně usedal na střechy stavení. Krovy pod jeho tíhou praskaly a zděšení obyvatelé se ukrývali do sklepů. Když si odpočinul, ostře zapískal, vznesl se a letěl dál. Dům, který si vybral k odpočinku, vždy v krátké době postihlo neštěstí. Někdo tu zemřel, nečekaně začalo hořet, v chlévech onemocněl dobytek či se v nebohém domě narodilo poznamenané dítě. V Jincích se dokonce vyprávělo, že strašlivý drak z Plešivce požíral malé děti. Snesl se nečekaně z výšin, jako temný stín, křídly zaclonil slunce a v nastalé tmě se zmocnil dítěte, které již nikdo nikdy nespatřil. Když vystoupáme až na vrchol, uvidíme takzvané Krkavčí skály.

Musíme si tu dát velký pozor. Sídlí v nich totiž vznešená hadí královna. Občas se promění v pannu bezradně bloudící v hustém lese. Ale běda tomu, kdo by ji politoval! Ústa má samý jed a její objetí končí smrtí.

Ve Fabiánově zahrádce, jak se jmenuje tajuplná skupina vrchových skal propojená pravěkými valy, žije vládce brdských lesů, sám Fabián. Je z rodu horských duchů, tak jako krkonošský Krakonoš či jizerský Muhu. Ozývá se táhlým houkáním, které se prý v žádném případě nesmí napodobovat.

Následoval by krutý trest. Fabián dokáže zmást návštěvníky hory a nechá je bloudit jako v labyrintu, i když vrchol hory je vcelku přehledný.

Na vršku Plešivce se také odedávna shromažďovaly brdské čarodějnice. O půlnoci se sem slétávaly na ohnivých košťatech, posedávaly na rozeklaných skalách a tančily na vysokých valech.

Proč zrovna sem? Kdysi tu totiž stálo nádherné město, které čert zaklel do skal. Úpění nebohých měšťanů, uvězněných uvnitř obrovských balvanů, se o půlnoci rozléhalo celým krajem. Na severní straně Plešivce, v místech dnešní Fabiánovy kamenné zahrady, stálo podle pověsti výstavné náměstí obklopené nádhernými domy, které připomínaly spíše paláce.

Tady si čarodějnice pěstují čarovné byliny, jež jim napomáhají v jejich černém díle. Když nastane úplněk, shromaždují se okolo Čertovy kazatelny. Rohatý mistr tu k nim promlouvá a plánuje s nimi své nečisté skutky.

119_001_jpg_4a2f56ed7f.jpg

Monumentální hradiště

Cestou na Plešivec vidíme několik půvabných studánek, ale hlavně mohutný viklan. Prý se kdysi pohyboval, dnes se o to pokoušíme marně.

Na vrcholu Plešivce se nachází jedno z největších pravěkých hradišť v Čechách. Dvoudílné hradiště z doby bronzové uzavírá plochu 57 ha a tvoří ho rozsáhlé předhradí s půdorysem zaobleného obdélníku a vnitřní hradiště. Pozoruhodné je na Plešivci propojení mohutných valů s přirozenou hradbou skal.

Právě skály uzavírají malebnou „zahradu“, která byla sice součástí hradiště, ale o jejím smyslu se můžeme jen dohadovat. Převažuje názor, že se jednalo o akropoli, tedy samostatně opevněné centrum. Není ale vyloučeno, že takto oddělen měl být významný posvátný prostor.

Dodnes patrné valy musely být původně skutečně monumentální a svědčí o významu hradiště.

Jejich celková délka přesahuje tři kilometry. Ve valech se nalézají tři klešťovité brány – ta nejdůležitější, zvaná Stará vrata, byla bohužel v devatenáctém století poškozena stavbou lesní silnice.

Nejstarší nálezy dokazují, že Plešivec byl jedním z nejvýznamnějších center knovízské kultury, zhruba tisíc let před Kristem. Z této kultury se postupně vyvinulo keltské etnikum v Čechách. K záhadám této významné kultury patří kostrové hroby. V odborné literatuře jsou označovány jako nepietní. Mrtví tu totiž nebyli pohřbeni, ale prostě pohozeni do jámy. Na jejich kostech pak vědci nacházejí stopy strašlivých zásahů, zohavení a mučení.

Snad se tu jedná o jakési rituální oběti, stopy temných obřadů či tresty za jakási těžká provinění. Nevíme. Mohlo by jít i o kultovní manipulaci s kostrami dávno zemřelých.

120_000_jpg_4a2f56ed7f.jpg

Tajemství trvají

Zdá se, že údolí Litavky bylo v pravěku nesmírně důležité. Patrně tudy vedla frekventovaná obchodní cesta od jihočeských domén do středu Čech. Tu bylo třeba ve všech dobách chránit. To si uvědomila i jiná etnika postupně obývající tento kraj. Další historie hradiště na Plešivci je totiž keltská. Patrně se tu opevnil některý z místních vládců, jenž spravoval celý zdejší kraj. Třeba je pohřben v nedaleké obrovské mohyle v Libomyšli, která doposud nebyla prozkoumána.

V nejnovější odborné literatuře se uvádí, že hora měla kultovní charakter. O pravěké posvátnosti by svědčil i podivuhodný obětní kámen, viklan, který dodnes nalezneme na jihovýchodním svahu pod hradištěm. Jedná se o Čertovu kazatelnu, o níž se zmiňuje stará pověst? Patrně ano. Kamenných kazatelen souvisejících s viklanem je na našem území několik, kupříkladu Husova na Sedlčansku.

Majestátní hora své tajemství střeží dál. Lokalita na Plešivci doposud nebyla archeologicky zkoumána, a tak její poklady čekají na svého objevitele.

Když ráno vrcholek Plešivce zvolna vystupuje z údolních mlh a jeho monumentální tvar se rodí do nového dne, pak pochopíme, že se nejedná jen o významný geologický útvar, ale o výjimečnou horu, jejíž historie mizí v nezřetelnu dávných věků.


Václav Vokolek

Posvátná místa Čech Střední Čechy I. První díl rozsáhlého cyklu o posvátnu v českých zemích představuje formou průvodce známé i naprosto unikátní lokality středních Čech a seznamuje čtenáře-turistu s posvátnými horami (např. Říp, Plešivec), uctívanými stromy (v Zásmukách, Dobřichovicích či Škvorci), vodami (Svatý Jan pod Skalou, Kouřim, Sázava), kameny (Klobouky, Kutná Hora, Velvyra) nebo poutními místy (Svatá Hora, Stará Boleslav, Mělník). Lokalita středních Čech je bohatá na nejrůznější formy posvátného, které zasahuje do života člověka od nepaměti. My se s ním můžeme setkat právě v podobě pohanského uctívání posvátných hor, kamenů nebo stromů. Knihu vydává v červnu Mladá Fronta, lze ji zakoupit na www.bookcafe.cz.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články