Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Pavel E. J. Gergel: „Chceme zdokonalit sebe sama i společnost“

41pavelejgergel2.jpg
Autor článku: Zuzana Šprinclová, Úterý, 12. dubna 2016
Autor fotografií: Michael Fokt
Svobodní zednáři existují již 300 let a provázejí je nejrůznější mýty a pověsti. Tajuplnou organizací prošly řady významných lidí a mnozí z nich ovlivňovali dějiny. Podle Pavla E. J. Gergela, velmistra Veliké lóže České republiky, je zednářství stále atraktivním spolkem. „Lidí, kteří hledají nadstavbovou spiritualitu, je čím dál tím více,“ říká nejvýše postavený svobodný zednář u nás.

Jsou svobodní zednáři i v dnešní době tajným spolkem?

Tajným spolkem určitě nejsme, jsme spolkem diskrétním. Když se podíváte na nějaké zednářské webové stránky, tak o sobě říkáme relativně hodně. Naše komunita nemá potřebu ukazovat se příliš navenek, protože je to velice subtilní společenství. Jako když máte partu kamarádů, se kterými je vám dobře. To je něco, co lze velmi těžko sdílet s okolním světem.

Vaše rituály ale zůstávají tajné.

Jakkoli je nezveřejňujeme, nemůžeme zabránit tomu, aby se v celosvětové internetové síti neobjevovaly ty nejpodrobnější detaily našich rituálů. Nepovažujeme to ale za tajemství s velkým T, tedy takové, které jde za rámec písemného nebo slovního sdělení. Pomocí rituálů se snažíme dostat duchovně výše, to je nesdělitelné. Je to jako přečíst si instruktážní manuál k autu oproti pocitu to auto řídit na dálnici nebo v terénu.

O rituálech kolují nejrůznější zvěsti. Praktikujete i dnes, stejně jako před 300 lety, třeba vstávání z rakve?

Ale zajisté, že máme vstávání z rakve! Než se ale k tomu v našem řádu dostanete, tak již pochopíte, že je to naprosto normální, a neruší vás to. Pro nás to není nic morbidního, ale symbolizuje to proces znovuzrození. Hlavním bodem našeho setkání je referát na různá témata, který přednáší jeden z našich bratří. Poté se každý může k tématu vyjádřit. Nasajeme tam pozitivní energii a tu se snažíme šířit i navenek. Lóže se na začátku rituálně otevírá a na konci uzavírá. Je totiž potřeba se myšlenkově oddělit od vnějšího světa. To je principem všeho. Prostě přijdete večer do lóže, máte plnou hlavu práce, rodinných starostí a potřebujete nějaký rituál, který vás přenese jinam, do zednářství.

O co tedy usilujete, co děláte?

Usilujeme o zdokonalení společnosti zdokonalením sebe sama. Vycházíme z toho, že společnost lze zlepšit zlepšováním mikroprostorů, mikrokosmů. Že jediný skutečný společenský pokrok je evoluce, nikoli revoluce. Kdybych to parafrázoval, pracujeme na tom, abychom byli my, každý z nás, alespoň trochu menším rošťákem… (úsměv)

Kdo se dnes může stát svobodným zednářem? Jaká jsou kritéria ke členství?

Rituál mluví o zachovalém muži dobrých mravů, který hledá nadstavbovou spiritualitu, je seriózně zakotven ve společnosti, duchovně s námi rezonuje a je schopen přijmout dogma nejširší definice Velikého Architekta či Stavitele Všehomíra. Většinou k nám přicházejí lidé ve středním věku. Existují různé psychologické teorie, že před čtyřicítkou se chlap trochu ohlédne za sebe, začíná bilancovat. A zednářství pro někoho může být příjemná cesta, jak se přiblížit k nějaké spirituální nadstavbě a užívat si možnosti duchovně se zdokonalovat.

Edvard BENEŠ

Čím zájemce musí projít, než jej přijmete do svých řad?

Jsme iniciační společnost, takže zpočátku úplně nevíte, do čeho jdete. Zájemce je k nám doporučen nebo se může i přihlásit přes internet. V naší lóži dostane dotazník, motivační otázky, chceme životopis a také lustrační osvědčení. Lóže se poradí, jestli obdržené dává hlavu a patu. Pakliže ano, jsou určeni tři mistři, kteří se postupně sejdou se zájemcem a provedou s ním poměrně podrobné interview, aby ho zmapovali po všech stránkách, profesní, rodinné, duchovní, co ho vlastně zajímá. Tito tři lidé anonymně sepíší zprávu, která je čtena v lóži, pak se hlasuje, jestli připustí zájemce k takzvanému výslechu pod šátkem. Zavážou mu oči a bratři kladou otázky, někdy i hodně na tělo. Pak lóže hlasuje o jeho přijetí. V jiných lóžích to může probíhat trochu jinak, ale podstata je stejná.

Přijímáte členy všech vyznání?

Pracujeme s institutem Velikého Architekta Všehomíra nebo někdy říkáme Velikého Stavitele Všehomíra. To je něco, co do sebe vstřebává jakoukoli nadstavbovou víru, je v podstatě všeobjímající. Vejde se do toho bůh klasického náboženství, teorie velkého třesku, cokoli. Respektujeme jakékoli církve a přesvědčení, pokud jsou slučitelné s demokracií a neextremistické. Z pohledu církevní hierarchie může být rušivé, že jejich koncept boha je podmnožinou našeho konceptu Velikého Architekta Všehomíra. V některých lóžích je někdy současně na oltáři nejen bible, ale i tóra nebo korán.

Tradiční zednářství je výhradně mužský spolek. Jak se stavíte k přijímání žen?

Už koncem 19. století začaly být ženy zasvěcovány, a to do liberálních, takzvaných smíšených lóží, kde jsou muži i ženy, nebo do čistě ženských lóží. Jsme s nimi ve velmi přátelských kontaktech, ale vzájemně se nemůžeme rituálně stýkat. Je to proto, že jsme jenom slabí muži. Naše společenství jsou poměrně intimní. A když se u nás objeví druhé pohlaví, my chlapi se začneme chovat jinak. Jsme rušeni přítomností žen, protože neumíme ovládnout sami sebe. Je to náš problém a není to proti ženám.

Sigmund FREUD

Mezi zednáři bylo mnoho slavných lidí, vlivných politiků. Přesto tvrdíte, že jste spolek apolitický…

Máme v lóžích zakázáno diskutovat o politice a náboženství. Myslí se tím církevní nebo politické stranictví, prosazování konkrétních náboženských nebo politických seskupení. Díky těmto pravidlům fungujeme 300 let, a tudíž nikdy nedojde k tomu, že se pomlátíme půllitry kvůli tomu, jestli je lepší Zeman, nebo Schwarzenberg. Takové debaty do lóže nepatří. To ale neznamená, že se bratři nebudou ve svém soukromém životě politicky angažovat.

Dnes jste velmistrem dominantní lóže. Jaká byla vaše cesta až do nejvyšší možné pozice u nás?

Po listopadové revoluci se v Mladé frontě objevil zednářský inzerát z Paříže. Reagoval jsem na něj a nevybrali mě. Pak jsem asi po deseti letech narazil na nějaké slovenské zednářské stránky, zkusil je kontaktovat a oni mě navedli do Prahy. Roli velmistra bych nepřeceňoval.

Dobrovolný spolek potřebuje vedení a bratři rozhodli, že na to snad mám, a já jsem byl připraven to přijmout. Řekl jsem si, že mi zednářství hodně dalo, a tak se chvilku obětuji a budu předsedat. Což znamená, že nezanedbatelnou část svého pracovního dne trávím různými věcmi: od řešení havárie topení až po účast na různých mezinárodních seancích, konferencích.

Velmistr je spíš nejvyšší administrativní manažer v rámci Veliké lóže a to, že jsem velmistrem, rozhodně neznamená, že bych byl nějakým excelentním zednářem. Existuje spousta mnohem lepších a kvalitnějších zednářů, než jsem já.

Co vám zednářství dalo?

Myslím, že mi dalo nadstavbovou životní dimenzi. Přeformátovalo mne a zásadním způsobem snížilo moji ochotu vydělávat za každou cenu. Dalo mi možnost být mezi lidmi, kterých si vážím a kteří mi mají co sdělit. Krása zednářství je v tom, že tam padají rozdíly věku a profese. Potkávám se s lidmi, se kterými bych se ve své profesi nepotkal: s hudebníky, malíři, různými hermetiky, kabalisty a zároveň i s lidmi velmi praktickými.

Charles CHAPLIN

Jak to, že se zednářství vždy vytáhne, když se něco děje? I po sametové revoluci se mluvilo o tom, že za ní stojí zednáři a že Václav Havel byl zednář, protože měl krátké kalhoty.

To jsou klasické modely uvažování, které se vždycky objevují, protože někdo za tím přece musí stát… Rozumím, že dojde-li k takovýmto dramatickým historickým momentům, lidé se ptají, jak je to možné. A pak nastává teorie spiknutí, hledání těch, kteří jsou vzadu. Vůbec například nevím, kde se vzalo, že zednáři mají krátké kalhoty.

Spiklenecké teorie vás provázejí od počátků. Ovládají tedy zednáři náš svět?

Většina kritiků současného zednářství o nás opravdu vůbec nic neví. Těžko ale mohu mluvit za protistranu. Je to trochu srovnatelné s lidovým antisemitismem. Kritika vlastně tryská jakoby z vnitřní frustrace kritika, ne ze skutečné reflexe reálného zednářství. Samozřejmě, existujeme tady 300 let, a tak někteří zednáři nějakou tu rošťárnu jistě vyvedli, jenže tam obvykle naši kritici nemíří. Se spikleneckými teoriemi ale můžeme máloco dělat. Teorii spiknutí z definice nemůžete vyvrátit.


Pavel E. J. Gergel (52)

Pracuje jako poradce při fúzích a akvizicích společností. Dále působí jako kouč a mentor, a to především v podnikatelské oblasti. K jeho zálibám patří kromě zednářství historie, vážná hudba a vaření. A dýmky… V Česku je dnes asi 800 svobodných zednářů a mezi nimi i několik desítek zednářek.

Pavel E. J. Gergel

SLAVNÍ ZEDNÁŘI

Alfons MUCHA / Milan Rastislav ŠTEFÁNIK / Edvard BENEŠ (viz foto výše) / Jan MASARYK / Johann Sebastian BACH / Louis Daniel ARMSTRONG / George Gordon BYRON / Ludwig van BEETHOVEN / Otto von BISMARCK / James COOK / Sigmund FREUD (viz foto výše) / Winston CHURCHILL / Franklin ROOSEVELT / George WASHINGTON / Charles CHAPLIN (viz foto výše) / Alexandr Sergejevič PUŠKIN / Johann Wolfgang von GOETHE

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Rozhovory

Komentáře

Přečtěte si další podobné články