Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Ötztal lyžování v zemi ledového muže

114-000.jpg
Jan Schlindenbuch, Úterý, 31. října 2006
Lyžařská oblast Ötztal se dostala do povědomí světa díky nálezu ledového muže - Ötziho. Milovníky sjezdového lyžování však láká především prvotřídními lyžařskými terény. Většina z nich míří do Sšldenu, kde je možné během jediného dne navštívit tři třítisícové vrcholy, přitom ještě překonat úctihodných 10 000 výškových metrů a sjet celkem 50 km.

Ötztal představuje jeden z nejrozsáhlejších a také nejvýše položených lyžařských regionů celého Rakouska. Celou oblast tvoří tři hlavní lyžařské areály. Na začátku údolí se nachází Oetz, v dávných dobách nejdůležitější sídlo regionu, dnes vcelku bezvýznamné středisko pro méně zdatné lyžaře. Zhruba uprostřed údolí Ötztal leží Sšlden – centrum celé oblasti nabízející lyžařské terény a zázemí pětihvězdičkové kvality. Toto území pak uzavírá poměrně neznámé a našinci prakticky nenavštěvované, přesto velmi kvalitní středisko Obergurgl-Hochgurgl. Za zmínku stojí rovněž městečko Längenfeld, kde je možné využít více než 60 km běžeckých tratí a především načerpat energii v termálních lázních Aqua Dome.

Třikrát tři tisíce metrů

Sšlden nabízí svým návštěvníkům bezmála 150 km vzájemně propojených sjezdových tratí všech stupňů obtížnosti. Rozvětvený labyrint modrých, červených i černých sjezdovek se rozplétá z dechberoucí výšky 3340 metrů až na dno údolí ležící „pouze“ 1377 metrů nad mořem. Dominantou celého areálu jsou tři nejvyšší vrcholy Gaislachkogl (3058 m), Tiefenbachkogl (3309 m) a nejvyšší Schwarze Schneid (3370 m), dohromady tvoří tzv. BIG3. Kvalitní sněhové podmínky na začátku či na konci lyžařské sezony pak garantují ledovce Tiefenbach a Rettenbach.

Na svahy je nejlepší vyrazit časně zrána kabinkovou lanovkou těsně pod vrcholek Gaislachkoglu. Pokud se vyvede počasí, můžete se zde ještě předtím, než se spustíte dolů, pokochat jedinečným panoramatickým výhledem ze speciální plošiny (kompletních 360°) na okolní pocukrované štíty. Sjezdová trať z Gaislachkoglu není rozhodně určena úplným začátečníkům. V horní třetině se střídají prudké a poměrně strmé sjezdy se zrádnými traverzami, nabízí se rovněž několik odboček do volného neupraveného terénu s extrémními boulemi. Střední pasáž je naopak sladkou odměnou za zvládnutí všech nástrah v první části. Z úzké tratě se jako mávnutím kouzelného proutku stane až neskutečně rozlehlá dálnice ideální pro široké carvingové oblouky. Rozhodně se vyplatí na chvíli si odpočinout a užít si pohledu na dokonale vyhlazený povrch širokého svahu. Na jeho konci můžete buď nasednout v mezistanici na kabinkovou lanovku a prožít si opět sjezd až z vrcholku Gaislachkoglu, nebo se na čas „zaseknout“ na jedné z dvojice sedačkových lanovek a nikým nerušeni hoblovat do omrzení božskou střední pasáž. Sjíždět až dolů do údolí se rozhodně nevyplatí, úzká, převážně traverzující trať je dobrá tak akorát na odpolední návrat domů.

Odpoledne na ledovcích

S přicházejícím polednem, když už vás omrzí stále stejně hladký carvingový svah, se nabízí přesun do oblasti Giggijoch. Hlavní atrakcí této části areálu je rozsáhlý snowpark pro vyznavače snowboardingu či skicrossu. Nabídka sjezdovek je zde velmi pestrá, na své si přijdou jak začátečníci, tak vyznavači adrenalinových černých sjezdů. Jednotlivé tratě jsou spíše kratší, takže se dají jezdit téměř v kuse bez zastávky. Oblast Giggijoch je rovněž oblíbeným místem na polední přestávku na oběd. Nejlepší kuchyní se prý může pochlubit samoobslužná restaurace v Rotkoglhütte na konečné čtyřsedačky Silberbrünnl. Za příznivou cenu zde můžete ochutnat některou z místních tyrolských specialit.

Po vydatném obědě přichází na řadu neméně výživný zákusek v podobě ledovců Rettenbach a Tiefenbach. Na úpatí ledovce Rettenbach se dostanete lanovkovým mostem přes Golden Gate (Zlatou bránu). Ledovec je zajímavý především tím, že se zde každoročně v druhé polovině října konají úvodní závody Světového poháru ve sjezdovém lyžování. Lahůdkou je především prudká a široká spodní pasáž ledovcové sjezdovky. Obvykle zde sice panuje velký mumraj, na kvalitě podkladu se však kupodivu takřka neprojevuje. Totéž se dá říct i o tratích na ledovci Tiefenbach, kam se dostanete po projetí unikátního lyžařského tunelu. Částečně ukryté před ostrým poledním sluncem si uchovávají tvrdý a nerozježděný podklad i v pozdním odpoledni, nic na tom prakticky nemění ani davy lyžařů, kvůli kterým musíte dokonce chvílemi čekat i krátkou frontu.

Noční osmikilometrový sjezd

Lyžařská oblast Obergurgl-Hochgurgl se nachází zhruba 30 km nad Sšldenem v těsné blízkosti rakouskoitalské hranice. Tento areál láká především finančně zajištěnou klientelu z Německa a Velké Británie. Na jednodenní výlet sem pro zpestření ze Sšlfoto: denu může však vyrazit každý. Čekají ho zde poměrně náročné, profilově velmi pestré svahy (celková délka sjezdových tratí je 110 km) a výborné sněhové podmínky. Sníh se zde často drží až do léta a ještě na konci dubna má skvělou kvalitu. Specialitou je například technicky jedinečná lanová dráha spojující kolmo Obergurgl a Hochgurgl, mimořádně obtížná sjezdová trať s boulemi Hohe Mut nebo neuvěřitelně strmý sjezd ze sedla pod vrcholem Wurmkogl (3082 m). Výjimečným dnem pro návštěvu střediska je úterý, kdy si zde můžete od půl sedmé do deseti vyzkoušet večerní lyžování na 8 km dlouhé osvětlené sjezdovce. Dole v údolí se rovněž nabízejí dva poměrně dlouhé a členité okruhy vyznavačům běžeckého lyžování.

Aqua Dome

Dobré podmínky po běžecké lyžování panují rovněž v Längenfeldu, který leží asi 20 km před Sšldenem. Nachází se zde rovněž řada menších rodinných penzionů nabízejících cenově výhodnější ubytování než poměrně drahé hotely a penziony v samotném Sšldenu. Hlavní atrakcí Längenfeldu jsou ovšem termální lázně Aqua Dome. Tento supermoderní rozlehlý komplex slouží především k relaxaci a odpočinku aktivních návštěvníků údolí Ötztal. Všem návštěvníkům zde jsou k dispozici dva vnitřní bazény s vodou o teplotě 34 a 36 stupňů Celsia a tři venkovní bazénky ve tvaru skořápky od vajíčka. Každý z nich nabízí jinou formu relaxace, v prvním je slaná voda imitující Mrtvé moře, druhý slouží jako obří vířivka a ve třetím hraje podvodní hudba. Ze všech „vajíček“, stejně jako z vnitřních bazénů, je výhled na okolní zasněžené vrcholky hor. Součástí Aqua Dome je rovněž komplex saun Gletscherglühen (v překladu Žhnoucí ledovec). Za vstup do něj si musíte sice připlatit, ale rozhodně to stojí za to. Kromě klasické velkokapacitní dvoupatrové sauny můžete vyzkoušet bylinkovou páru, solnou jeskyni či posedět v roztopeném „seníku“.


Kdy přijet?

Lyžařská sezona začíná v Soldenu již 1. října a končí 1. května. V říjnu a listopadu je však možné lyžovat pouze na ledovcích Tiefenbach a Rettenbach. V oblasti Obergurgl-Hochgurgl začíná plný provoz již 17. listopadu, tedy v době, kdy ještě není otevřené žádné jiné alpské středisko kromě ledovcových, a končí také 1. května. Nejkvalitnější sníh pokrývá sjezdové tratě v lednu, celou oblast ovšem v tuto dobu sužuje extrémní mráz a často i nepříjemný ledový vítr. V únoru jsou zase všechna střediska přeplněna a těžko se shání ubytování. Nejlepšími měsíci pro návštěvu jsou tudíž březen a duben, znalci místního počasí doporučují především konec března a začátek dubna, kdy je na tratích díky nočním mrazům stále velmi kvalitní sníh a přes den zalévá celý Ötztal hřejivé jarní slunce.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články