Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Ostrov svatého klidu

00 ostrovy klidu.jpg
Autor článku: Markéta a Michael Foktovi, Úterý, 16. Srpen 2016
Autor fotografií: Markéta a Michael Foktovi
Nálepku svatého ostrova pro Pátmos odhlasoval sám řecký parlament. Povinnost udržet na kousku země dlouhém sotva deset kilometrů svatý pokoj sice do svého ustanovení nevčlenil, místní se o to však snaží sami a dobrovolně. Ostrov s duchovní atmosférou tak patří mezi nejidyličtější kouty Egejského moře.

Stojí tu už devět staletí a snad kromě nejvyšší hory ostrova jménem Profítis Ilías na Pátmu nic majestátnějšího nenajdete. Patnáct metrů vysoké zdi kláštera Agíos Ioánnis tou Theológos kdysi bránily před nájezdy pirátů komunitu lidí, kteří sem přijeli uctívat tvůrce závěrečné kapitoly největšího bestselleru světa. Právě tady, v jeskyni Apokalypsy, vznikl závěr Nového zákona křesťanské bible.

Vizi konečné bitvy dobra se zlem tu svému učedníku Prochorovi nadiktoval do pera římský vyhoštěnec a možná i křesťanský uprchlík z tehdejšího Milétu na maloasijském pobřeží, svatý Jan z Pátmu. Asi rok prožíval svá vidění trochu ironicky na místě, které o dvě milénia později čelí vlně uprchlíků ze stejného směru. A které trochu zázračně a navzdory své blízkosti k Turecku hlavní vlně migrantů dosud uniká.

Pátmoský přístav Skála leží na úzké šíji spojující jižní a severní část ostrova.

Šperky z Chóry

Ve svaté jeskyni každopádně dodnes rozeznávají místa, kam si svatý Jan opíral hlavu či ruku, nebo puklinu ve skále, odkud k němu přicházelo Kristovo poselství. A v samotném klášteře, který jako hnědá královská koruna vyčnívá ze záplavy bílých domků městečka Chóra u jeho nohou, zase uchovávají lebku apoštola Tomáše. Podle mnoha pramenů sice ostatky svatého „nevěřícího“ Tomáše spočívají v italské Ortoně, ale ono nejde až tak o pravost lebky jako spíš o to, jakou atmosféru přítomnost svaté relikvie vyvolává.

A ta je na Pátmu rozhodně jedinečná. Ostatně stejně jako samotné správní centrum Chóra. Na řeckých ostrovech najdete mnoho městeček, která nesou toto jméno. Jednoduše proto, že je to řecký výraz pro osadu a na spoustě ostrovů nenajdete nebo byste v minulosti nenašli jiné lidské sídlo, které by stálo za řeč. Proto si jejich obyvatelé nemohli tu svou „Chóru“ splést s žádnou jinou. Pátmoská Chóra je však skutečným unikátem.

Zdejší bíle omítnuté domky s modrými okny tvoří labyrint, jenž se rozlézá zčásti uvnitř zdí kláštera a zčásti mimo ně. Uličky, kam mají auta zakázaný vjezd a kam by se ostatně stejně nevešla, měly v minulosti zmást nájezdníky z moře. Turečtí i jiní piráti však nebyli pro ostrov jen zhoubou. Vykupováním jejich kořisti a přetvářením drahých kamenů v nádherné šperky si místní řemeslníci slušně vydělávali. Šperkařská tradice je tu ostatně živá i dnes, což rychle zjistíte v pátmoských obchůdcích se suvenýry.

Klášter sv. Jana vystupuje ze záplavy bílých domků jako starořecký Titán.

Zubatá oáza klidu

Při pohledu z letadla připomíná Pátmos obrovskou měňavku, která roztáhla své panožky a výběžky do vod Egejského moře. Členité pobřeží plné zálivů, zátok a pláží, jež milují turisté, vypovídá o bouřlivé vulkanické minulosti vzniku ostrova. Podle starořeckých legend však za vznik souše tvořené třemi laloky spojenými dvěma úzkými šíjemi může měsíční světlo bohyně Selene, touha bohyně Artemis a síla Apollona i samotného Dia. Ta první ostrov osvítila svými paprsky, druhá ho chtěla mít pro sebe, a oba pánové ho tedy vyzvedli z mořského dna, kde do té doby skrytě spočíval.

Což udělali dobře. Ačkoli u břehů Pátmu přistávají výletní lodě napěchované poutníky i turisty všeho druhu, po jejich odjezdu zjistíte, že se toho za ta dvě tisíciletí od napsání Apokalypsy zas tak moc nezměnilo. Počátkem osmnáctého století tu Benátčané postavili schodiště z přístavu nahoru do Chóry, čímž se postarali o vznik jména přístavu Skála – což znamená právě schody.

První jakžtakž dlážděná cesta se na ostrově objevila až o sto let později, obyvatelé Pátmu si poprvé zatelefonovali teprve po druhé světové válce a autobus na své v podstatě jediné silnici uviděli přesně před padesáti lety.

V uličkách Chóry se čas jako by zastavil kolem roku osmnáct set.

Když evropské lodě odkázaly turecké piráty do patřičných mezí, život se přenesl z výše položené Chóry do přístavní osady Skála. Pokud chcete prozkoumat ostrov ze všech stran, ocitnete se tu několikrát za den. Přístav se rozkládá na pevninské šíji široké asi 0,5 km a silnice se tudy tak musí protáhnout, aby se doplazila až ke klášteru a pak si udělala menší okruh jižní částí ostrova.

To však vůbec nevadí. Můžete dosyta obdivovat rezidence z počátku dvacátého století, jež zde vyrostly za italské nadvlády ukončené druhou světovou válkou, a užít si té trochy turistického ruchu a nočního života, který tu na rozdíl od městečka pod klášterem pulzuje. Nebo si koupit některý z místních suvenýrů. Kromě šperků s tradicí sahající do dob pirátských pokladů samozřejmě čekejte hlavně záplavu ikon, křížů, zpodobnění svatého Jana a dalších předmětů s náboženskou tematikou.

Pokud je libo autentický zážitek, můžete počkat, až vám pouliční malířka namaluje vlastního Jana na oblázek z pláže. Z některých místních pláží se mimochodem jinak kamínky odnášet nesmějí, aby návštěvníci ještě víc nenahlodali křivolaké pobřeží malého, ale svatého ostrova zapsaného na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Při toulkách ostrovem míjíme staré větrné mlýny.

SVATOSTÁNKY UVNITŘ HORY

Ostrov Sámos leží asi tři hodiny plavby trajektem od Pátmu. I on má své duchovní poklady.

V krasových jeskyních hory Kérkis a okolí najdete desítku kostelíků, které uvnitř vystavěli dávní mniši. Některé z nich stojí stovky metrů nad úpatím hory. Krásný je například bíle omítnutý kostelík Panagiá Makríni starý dvanáct set let.

V jedné z jeskyní, kde je rovněž vystavěná kaplička, se prý ve starověku skrýval sám slavný matematik a sámoský rodák Pythagoras. Pythagorovu jeskyni – nebo vlastně dvě jeskyně blízko sebe – najdete rovněž v hoře Kérkis blízko vesnice Marathókambos.

V místech, kde se svahy hory Kérkis noří do moře, se rozkládá zátoka Ágios Isídoros. Funguje tu jedna z posledních sámoských dílen, kde se ručně vyrábějí dřevěné lodě. Zdejší mistři vám rádi a ochotně ukážou své starobylé řemeslo.

Klášter sv. Jana s mohutnými zdmi sloužil zároveň jako pevnost proti pirátům.

TIP AUTORA

Ostrov Pátmos se svými čtyřmi vesničkami a asi deseti kilometry délky nepatří zrovna mezi ostrovní giganty. V okolním moři i na pátmoském pobřeží však můžete prozkoumat spoustu věcí.

Nevynechejte jednodenní výlet na ostrov Lipsí s jedinou bíle omítnutou osadou stejného jména, kde žije necelých 800 obyvatel. Kromě úžasného klidu můžete obdivovat několik kostelů a kapliček.

Jestli si chcete užít den bez lidí, podnikněte výlet na ostrov Arkoí a sousední Maráthos. Na obou ostrovech dohromady žije sotva šedesát lidí a výlety na ně i na Lipsí si dohodnete v přístavu Skála.

I na samotném Pátmu najdete, hlavně díky jeho členitému pobřeží, nádherně odlehlá místa či pláže. Zkuste pláž Psilí Ámos na jihu ostrova či snadno přístupnou pláž Meloi severně od přístavu Skala.

Michael Fokt, fotograf a publicista

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články