Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Odkud chodí Mikuláš?

Odkud chodí Mikuláš.jpg
Autor článku: Zuzana Šprinclová, Středa, 11. ledna 2017
Autor fotografií: Zuzana Šprinclová
Svatý Mikuláš, který pravidelně v prosinci těší děti, prý vychází od kostela svatého Mikuláše na úpatí hory Krudum ve Slavkovském lese na Karlovarsku. Traduje se to v tomto pozoruhodném a málo probádaném kraji už od nepaměti. Kostel svatého Mikuláše tady lidé postavili ve 13. století a zůstaly nám z něj jen zbytky, které byly stovky let pohřbené v zemi.

Obklopená lesy a klidem se v zapadlém koutě dívám na zbytky kostela, který tady lidé postavili už před 800 lety. Obvodové zdi se vstupním portálem vyčnívají na malém pahorku a jako oddaný strážce stojí před zbytky kdysi posvátného místa nejtajemnější hora Slavkovského lesa – hora Krudum s třemi vrcholy. Fouká vítr a divoce žene mračna. Kdyby někdo hledal kulisu pro tajemný film s uhrančivou atmosférou, tady má rozhodně dobrou příležitost.

Tajemný kostel

Právě odtud – z tichého zapadlého kouta mezi městy Sokolov a Horní Slavkov – má podle tradice vycházet svatý Mikuláš, kterému tady středověcí lidé zasvětili kostel. Zkouším si představit, jak žili, za co a proč se modlili. Legendami opředené místo ale dnes není zrovna lehce čitelné. Kdy a proč kostel vznikl? Co a kdy způsobilo jeho zánik?

„Kostel postavili asi v první polovině 13. století. Vedla tudy důležitá zemská cesta z Chebu přes Kynšperk nad Ohří do českého vnitrozemí, kudy se přepravovala sůl. Jeho vznik může souviset také s hornictvím, protože v okolí se těžilo. Na svou dobu je to poměrně veliká stavba, pátrali jsme i po vesnici, tu jsme ale nenašli, což neznamená, že nemohla zmizet,“ říká Jiří Klsák, který vedl archeologický průzkum. Na dnes klidném místě bývalo dost rušno, vedla tudy „středověká dálnice“, horníci a hledači pokladů kutali horu Krudum a s vidinou zbohatnutí převraceli zdejší půdu vzhůru nohama. Věhlas kostela upadl asi na přelomu 15. a 16. století. Postupně chátral a jeho zříceninu časem pohltila příroda.

Na stovky let tak zmizel pod pahorkem. Povědomí o svatostánku se však uchovalo v místních pověstech. Dlouho odborníci spekulovali, kde kostel je. V roce 2002 přišla jeho chvíle: archeologové vykopali ze země zdivo kostela do výše až 1,5 metru, vztyčili vstupní portál a instalovali okno a část oltáře.

Z interiérů se moc nedochovalo. Místo totiž v minulosti překopali hledači pokladů, kteří uvěřili pověsti o tajemné jeskyni s pokladem, ukryté pod kostelem. „To, co je tam dnes, je dostavěno z původních architektonických prvků. Snažili jsme se o možnou nejvěrnější podobu,“ přiznává Jiří Klsák.

Mračna se trhají a z mlhy vykukují vrchy hory Krudum. Ukazuje se i 50 metrů vysoká rozhledna s vyhlídkovou plochou ve výšce 30 metrů. Když si dáte tu práci a vyšlápnete si 150 schodů, naskytne se před vámi úchvatný výhled do okolí, a pokud bude foukat, cestou nahoru vám rozhledna i „zazpívá“. A pěkně svrchu uvidíte i na zbytky kostela svatého Mikuláše.

Hora Krudum

Pověsti a báje

„To místo vás upoutá. I já patřím mezi ty, které přitáhlo,“ povídá mi nadšeně před zbytky kostela Luděk Jaša. Amatérský badatel a spisovatel se snaží poskládat často složité, rozbité a téměř zapomenuté dějiny zdejšího kraje, kde horníci a hledači pokladů nacházeli své štěstí i smrt, přehnala se bouřlivá mračna česko-německých vztahů, komunisté mazali z map obce, mizely vzpomínky kdysi německých obyvatel.

Napsal už řadu knih, provozuje webové stránky o Slavkovském lese, hledá dávno ztracená místa, příběhy lidí, sbírá pověsti. A lidská fantazie a tvořivost si tady vyhrály dosyta – tolik pověstí a pověr se najde málokde. „Nasbíral jsem jich asi osmdesát,“ tvrdí Luděk Jaša. V lesích se prý prohánějí skřítci, v noci jsou slyšet strašidelné hlasy zasypaných horníků, hluboko do země se propadl celý hrad, lidé slýchají mluvit věčného hledače pokladů… Základ mají tyhle povídačky ve zdejším nerostném bohatství.

Poklady Krudumu

„Slavkovský les má jednu zvláštní kuriozitu: během svého vývoje lidstvo potřebovalo různé suroviny, které se tady vždycky našly. Nejdřív to bylo železo, pak měď, stříbro, zlato, cín. A v atomovém věku se tady našel uran,“ vysvětluje Luděk Jaša.

Na úpatí Krudumu prozkoumávám zbytky po starých šachtách, prodírám se zdivočelou přírodou. Naposledy se tady snažili v 50. letech horníci vydolovat uran. Jaké poklady kdysi dávno hora ve svém nitru ukrývala, se dnes přesně neví. Podle archeologů dala lidem železnou rudu, zřejmě cín a polodrahokamy. Za vidinou bohatství sem putovali lidé i z tenkrát dalekého světa – zbohatli tady třeba Italové. Těžba je u Krudumu prokazatelně doložená od 13. století, blyštivé kameny sem lákaly lidi pravděpodobně mnohem dříve.

Svědek česko-německých vztahů

Zdejší bohatá mytologie, která se zachovávala díky vyprávění, dostala těžkou ránu s druhou světovou válkou: ta ostatně nastartovala prokletí celého Slavkovského lesa (rozloha 640 km2) v lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Byl svědkem děsivých událostí páchaných lidmi na lidech: pracovní tábory, ženský koncentrační tábor ve Svatavě a šílené pochody smrti vězňů z koncentračních táborů vystřídalo divoké vyhnání Němců, demolice vesnic, další pracovní tábory…

A s vyhnáním Němců odešly také jejich pověsti. „V této krajině, osídlené z více než 95 procent německým obyvatelstvem, zmizel kus historie našeho státu,“ říká Jiří Klsák. Z map mizí také původní název hory Krudum, který komunisté změní na Chrudim. Okolí bájné hory spadá po válce do zakázané zóny Vojenského výcvikového prostoru Prameny. Vojáci ve vysídlených obcích nacvičovali útok na nepřítele, přepadávání vesnic. Zničili tak jedno celé nedaleké město Čistá (dříve Lauterbach Stadt). Po jejich odchodu v roce 1954 se tady cvičně těžil uran a pak přišli noví obyvatelé. „Komunisti nechtěli, aby se připomínala historie německých obyvatel, a ta postupně mizela,“ říká Luděk Jaša.

Mikuláš opět v akci

A osud kostela svatého Mikuláše? Vzpomínku na něj se naštěstí úplně vymazat nepodařilo, i když časem bledla. Čekal stovky let pohřbený pod zarostlým pahorkem, hlídaný horou Krudum. Zapomenutý kout pomohla znovuoživit sama příroda. Koncem 90. let se krajem prohnaly divoké vichřice, které za sebou zanechaly spoušť. Pokácené stromy změnily tvář krajiny a hrozilo, že místo kostela bude navždy poškozeno. „Než jsme zbytky kostela vykopali, byl prakticky neznámý. Tušili jsme, že někde pod horou Krudum má být.

Průzkum se v těchto místech prováděl už v 80. letech, ale jen vizuální, který nedokázal druh stavby jednoznačně identifikovat. S dalším výzkumem jsme začali v roce 2002 a strávili jsme tady pak ještě pět let,“ vzpomíná Jiří Klsák. K životu probudili archeologové nejen starodávný kostel, ale i pověst o svatém Mikuláši, který vychází od hory Krudum. Zachovala se ve vyprávění lidí. „Jak jsme se dozvěděli od historika karlovarského muzea, ještě v 60. a 70. letech se vyprávělo, že svatý Mikuláš přichází od hory Krudum,“ říká Jiří Klsák.

Je pozdní odpoledne začátkem prosince, začíná se stmívat, do ticha znějí farářova vážná slova, sborový zpěv vánočních koled jiskří do okolí a Mikuláš doprovázený čertem a andělem se odtud vydává tajuplným Slavkovským lesem za dětmi. Po kolikáté už? A jak dlouho ještě?

U kostela se často konají mikulášské slavnosti

MOJE 3 TIPY NA VÝLETY PO OKOLÍ

1. Zaniklý hrad Plikenštejn

Jihozápadně od hory Krudum na skále nad údolím Lobezského potoka najdete další záhadu Slavkovského lesa – pozůstatky zaniklého středověkého hradu Plikenštejn. Dlouho se nevědělo, kde hrad stál. Archeologové jeho lokalitu potvrdili v roce 1993, na podrobný výzkum však toto kdysi slavné a bohaté místo čeká. Není jasné, kdy přesně hrad vznikl, kdy a proč jej majitelé opustili ani jaký byl jeho historický význam. Dnes jsou jeho nepatrné zbytky obklopené divokou přírodou, k přehlednější orientaci vám pomůže informační tabule.

2. Boj o osadu

Po válce začali v násilně vystěhovaném kraji „úřadovat“ vojáci. Ve Vojenském výcvikovém prostoru Prameny nacvičovali útok na nepřítele, přepadávání vesnic. Rozstříleli a zničili celé město Čistá (dříve Lauterbach Stadt) a natočili o tom instruktážní film Výcvik boje o osadu a v osadě, který najdete na YouTube. Během půl hodiny se dozvíte například všechny možné způsoby zdolání stěny, jak se nejúčinněji a nejtišeji propašovat do domu, který následně rozstřílí tank. Film je jedinečným dokumentem demolice kdysi živého města, svědectvím poválečné doby a vzácnou připomínkou tehdy bohatého důlního města v problematických Sudetech. Existenci Čisté, kterou komunisté mazali z map, dnes připomíná pomníček u silnice Sokolov–Krásno (č. 210).

3. Důl Jeroným

Když dostanete u hory Krudum chuť podívat se do nitra země, kde lidé odpradávna dolovali nerostné poklady, vydejte se do nedalekého (asi 10 minut autem) dolu Jeroným, který vám přiblíží život horníků a historii hornické kultury. Prohlédnout si můžete unikátní komory z 16. století. Podle odhadů poskytl důl Jeroným za celou historii 500–700 tun cínu. V zimním období je důl uzavřen.

Zuzana Šprinclová, novinářka

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články