Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Obří radioteleskop z bondovky

130_Image_0001.jpg
Autor článku: Vít Pohanka, Pondělí, 19. září 2011
Autor fotografií: Profimedia
Představte si obří talíř o poloměru 300 metrů. Obklopuje ho bujná vegetace a vědecká zařízení, která dodávají místu tajemný charakter. Radioteleskop u portorického města Arecibo je největší na světě. Není divu, že takové místo inspirovalo filmaře. Možná se vám ta scéna vybaví: James Bond zápasí se svým někdejším kolegou, teď hlavním padouchem, na obřím teleskopu.

Agent 007 ztělesněný Piercem Brosnanem svého soka nakonec přemůže a nechá ho, aby se zřítil do hloubky desítek metrů na dno obrovského teleskopu. A přímo na tom místě, kde se odehrávala dramatická scéna bondovky Golden Eye z roku 1995, teď stojím. Nejsem ale na Kubě, kam ho umístili filmaři. Ten největší výzkumný radioteleskop na světě se totiž nachází v džungli nedaleko města Arecibo na Portoriku, a jak mi vysvětluje mladá odbornice Stephanie Quinones, má to svůj smysl: „Portoriko bylo vybráno ze tří důvodů. Zaprvé je částí Spojených států. Podmínkou Národní nadace pro vědu, která celý projekt Cornellovy univerzity financovala, totiž bylo, aby observatoř stála na americkém území.“

Dalším důvodem je poloha Portorika na osmnáctém stupni severní šířky, tedy blízko rovníku, což umožňuje lepší studium planet. Třetím důvodem je zdejší terén. Ten totiž nabídl přirozenou velkou prohlubeň, která konstrukci obřího radioteleskopu velmi usnadnila. Poslední nezanedbatelnou výhodou tohoto místa je jeho izolovanost. Experimenty tady nic nenarušuje.

Když se rozhlédnu, nemůžu se ubránit pocitu, že tohle zařízení musí být nějaké špionážní centrum. „Se špionáží nemá observatoř nic společného. Možná si to lidé myslí, protože se na stavbě v 60. letech podílela armáda,“ přesvědčuje mne ale Stephanie. Problémem by v téhle divočině mohla být elektřina. Takový kolos potřebuje pochopitelně velké množství energie. Zajišťuje ji vlastním obřím generátorem na naftu. Kdyby se radioteleskop měl spoléhat na veřejnou distribuční síť, vyčerpal by prý asi polovinu veškeré energie, kterou spotřebuje skoro stotisícové Arecibo. Má to své opodstatnění, jak tvrdí Stephanie: „Je to nejenom největší radioteleskop na světě, ale také jediný, který spolupracuje s NASA na projektu zvaném NEO. A to je velmi důležité, protože se tady pozorují vesmírné objekty blízké zemi, asteroidy, které by mohly případně hrozit srážkou s katastrofickými důsledky.“

Observatoř u Areciba má pochopitelně své konkurenty. „Na světě jsou samozřejmě i jiné radioteleskopy i běžné teleskopy, které se na projektu podílejí. Ale my tady máme nejcitlivější zařízení, které může taková potenciálně nebezpečná vesmírná tělesa odhalit velmi rychle,“ dodává Stephanie Quinones.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články