Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

O Ztraceném světě

008-001.jpg
Lenka Klicperová, Středa, 2. dubna 2008
…Ned Malone sebou polekaně trhnul. Jeho oči začaly pozorně propátrávat bujný, ostře zelený porost. Nad obzorem se povalovaly chuchvalce mlhy, jež halily plošinu do mystického závoje.
Lenka Klicperová

…Ned Malone sebou polekaně trhnul. Jeho oči začaly pozorně propátrávat bujný, ostře zelený porost. Nad obzorem se povalovaly chuchvalce mlhy, jež halily plošinu do mystického závoje. Ten zvuk, který způsobil, že Malone zpozorněl – co to bylo? Ticho, které plošinu objímalo, najednou rozčísl táhlý skřek. Obrovská blanitá křídla prorazila hustou džungli jako šíp a Maloneho tvář ovanul studený vír, jak se dravec vznesl do vzduchu. Ztracený svět o sobě zase dal vědět, na okamžik se dal zahlédnout… Tak takhle nějak si svět na nepřístupných stolových horách Venezuely ve své fantazii představoval Sir Arthur C. Doyle, který sem poslal své hrdiny v čele s Malonem a profesorem Challengerem. V jeho nesmrtelném románu Ztracený svět ožívají druhohorní pterodaktylové, opolidé i Indiáni, kteří mezi sebou vedou krvavou válku. Snad jedině ty posledně jmenované (ovšem ve značně mírumilovnější verzi) zde nalezl také cestovatel Martin Mykiska, který připravil dubnové téma nejen o stolových horách Venezuely. Dozvíte se tedy, jaké jsou skutečně, bez fantazijních obrazů a legend. Ne, pravěké bytosti tu nenajdete, ale stačí popustit uzdu představivosti… …a z mlhy najednou uvidíte vystupovat siluetu ještěra, pod jehož kroky se třese zem. Nad hlavami bude šustit listí letitých mohutných stromů ginkgo a po kmeni jednoho z takových velikánů můžete stejně jako Sir Doyle přejít až do pravěku. Alespoň na chvíli.

Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články