Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

O vedrech a kráse

008-000.jpg
Lucka Klicperová, Pátek, 3. Srpen 2007
Když konečně přestaly deště, nastala vedra a celá země je na nohou. V televizi a rádiu jede jedna zpráva za druhou s dobrými radami, co dělat, abychom ten týden nebo dva veder přežili ve zdraví.

Polovina lidstva – a možná že ještě víc než polovina – žije v takových podmínkách dnes a denně. Čtyřicetistupňová vedra nejsou pro ni ničím výjimečným. Navíc musí pracovat vedro nevedro – a velmi těžce. Jaké to asi musí být orat dřevěným pluhem, když se na obzoru tetelí horký vzduch a paprsky propalují kůži skrznaskrz? Mně tedy rozhodně bohatě stačí jen představa, že mám v takových podmínkách uvařit oběd na ohni a umýt nádobí. A s tou hydratací v horkých dnech – to si člověk rozmyslí, jestli vypije litr nebo tři, když se musí trmácet savanou či buší někam x kilometrů daleko, kde najde na dně studny nahnědlé zasmrádlé cosi, co jen vzdáleně připomíná vodu… Je pro mě naprostou záhadou, jak někdo v takovýchto podmínkách dokáže myslet na krásu. Jako třeba rádžastánské princezny z fotoreportáže Františka Zvardoně. Nebo jakékoli jiné princezny odkudkoli ze světa, kterému my říkáme třetí. Krása pro ně není jen nějaká zavrženíhodná marnivost, je to něco, co jim dává sílu přežít, něco, co vnáší do jejich životů světlo a radost. A bez toho se nedá žít.

Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články