Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Nosáči jižních moří

58-1.jpg
Autor článku: Olga Šilhová, Pátek, 8. dubna 2011
Autor fotografií: Václav Šilha
Rypouší samice se obezřetně rozhlédla. Nastal její čas a obří samec, který opanoval část pláže ve Fortuna Bay, to dobře vycítil. Mohutné tělo se pohnulo jejím směrem. Snažila se uniknout, ale nebylo kam.

Ještě než ji pětitunový kolos zalehl, se ze všech sil odvalila od mláděte, které vrhla teprve před týdnem. Bylo to čistě pudové. Nedokázala sice zabránit tomu, aby do ní rypouší býk vnikl, ale zachránila svému mláděti život. Z lidského pohledu je páření rypoušů nesmírně brutální akt, během kterého samec svou družku zalehne a násilně do ní vnikne. Vzhledem k tomu, že samci váží kolem pěti tun, nemusí mnohem drobnější samice tento „akt lásky“ vůbec přežít. Mláďata jsou na tom ještě hůře. Rozkurážení samci, kteří si právo na páření museli vybojovat v těžkých soubojích, se v touze po předání svých genů na nic neohlížejí.

Samice na Jižní Georgii připlouvají ve vysokém stupni březosti a již několik dní po porodu jsou schopny dalšího páření. Přeplněné pláže se tak pomyslně stávají jeslemi a milostnou arénou zároveň, což pro mláďata znamená velké nebezpečí. Pokud se jim nepodaří dostat se včas z dosahu rozvášněného samce, většinou za to zaplatí životem. Mláďata při narození váží pouze kolem čtyřiceti kilogramů, a když se na ně navalí pářící se pár, nemají šanci takový tlak přežít.

Samice jsou v tomto ohledu zcela bezmocné. Během sexuálního aktu jsou i ony nemilosrdně drceny tělem svého partnera, a pokud se mládě ocitne pod nimi, zavalí je několik tun živé váhy. Kromě populační exploze a milostných rituálů jsou tak v době říje na plážích Jižní Georgie k vidění i rozdrcená tělíčka malých rypoušů. Nezůstávají zde ale příliš dlouho. Smrt jednoho znamená v přírodě užitek pro druhého a o úklid pláže se již brzy postarají nenasytní buřňáci, racci nebo chaluhy.

Potápěčští rekordmani

Na světě neexistuje jiné místo, kde by bylo možné spatřit pohromadě více rypoušů než v Jižní Georgii. Tato zvířata se sice vyskytují i jinde (například v Argentině), nikde však v tak ohromujících počtech. Z odhadovaných 538 000 rypoušů, kteří celkem obývají naši planetu, se jich plných 400 000 vrací právě do Jižní Georgie! Jedná se o rypouše jižní, kteří na rozdíl od rypoušů severních dobře prosperují a tvoří drtivou většinu světové populace. Rypouši severní doplatili v minulosti na nadměrný a neregulovaný lov a dnes i přes veškerou ochranu přežívají už jen v několika malých stádech u západního pobřeží USA. Rypouši tráví většinu života v moři a na pevninu se cíleně vydávají pouze dvakrát v roce. Kromě rozmnožování je to ještě v době, kdy línají. Tehdy na ně ale nebývá příliš pěkný pohled, protože se starou srstí se jim odlupuje i povrchová kůže, která z nich visí doslova v cárech. O jejich životě v moři se toho až donedávna příliš nevědělo. Sledovat tato zvířata v rozlehlém oceánu nebylo jednoduché, a tak o nich nebylo známo o moc víc, než že se živí různými rybami, korýši, sépiemi, olihněmi či rejnoky, nebo to, že žijí samotářsky.

Teprve rozvoj techniky s sebou přinesl možnost dozvědět se více. Moderní přístroje pro záznam dat připevněné na těla zvířat přinesly v posledních deseti letech řadu zajímavých poznatků. Vědcům se tak podařilo nejen zmapovat migrační trasy rypoušů, které lze vyčíslit v tisícovkách kilometrů, ale dospět i k ohromujícím závěrům, které se týkají jejich neuvěřitelných potápěčských schopností. To, že rypouši patří mezi potápěčské rekordmany, se samozřejmě vědělo už dříve. Starší práce na toto téma uvádějí, že se mohou potopit až do hloubek kolem 600 metrů, kde jsou schopni vydržet zhruba dvacet minut. Tento úctyhodný výkon však nejnovější výzkumy doslova převálcovaly. Potvrdily sice předchozí informace, ale pouze jako vyjádření obvyklého průměru délky a hloubky ponoru. Podle nejnovějších měření se rypouši mohou potápět až do hloubek kolem 1800 metrů a vydržet pod hladinou i dvě hodiny!

V období rypouší lásky jsou pláže Jižní Georgie posety jejími smutnými následky - tělíčky mrtvých rypouších mláďat. O jejich osud se postarají nenasytní buřňáci, racci a chaluhy. Smrt jednoho je šancí pro druhého.

Zadržené mateřství

Život největších ploutvonožců s sebou kromě potápěčských rekordů nese i další zajímavosti. Jednou z nich je i odkládaná březost samic. Počítáno od doby oplodnění trvá březost rypoušů jedenáct měsíců. První čtyři měsíce se však oplodněné vajíčko v těle matky nevyvíjí, a tak je doba skutečné březosti pouze sedmiměsíční. Důvodem tohoto jevu, který je známý i u jiných druhů savců, je pravděpodobně značná spotřeba energie, kterou musí samice v prvních týdnech po oplodnění vydat. V době páření je zpravidla čerstvou matkou a po dobu zhruba tří týdnů kojí své mládě. Během pobytu na souši navíc rypouši nežerou a žijí pouze z tukových zásob. Samice tak ztrácejí až třetinu své hmotnosti a na výživu nového zárodku potřebují nutně doplnit energii.

Když si proto splní nejnutnější mateřské povinnosti, zanechají mláďata svému osudu a odplouvají zpět na jih. Na Georgii tou dobou zůstávají pouze dorostenci, kteří se po dobu čtyř až osmi týdnů musejí obejít bez potravy. Důvod tohoto půstu není úplně jasný, ale předpokládá se, že slouží k dokončení některých procesů dospívání a jako příprava pro samostatný život v moři. Tam se mláďata vydávají mezi koncem listopadu a začátkem ledna. Pokud jsou úspěšná a přežijí nástrahy, které na ně čekají, vrátí se mladé samičky zpět na Jižní Georgii, aby se poprvé staly matkami, mezi třetím až čtvrtým rokem života.

Kopulace rypoušů sloních

Samcům, kteří se o pozici vládce harému mohou začít ucházet až kolem desátého roku věku, trvá vstup do dospělosti mnohem déle. Na to, aby předali své geny dalším generacím, mají navíc jen omezený čas. Průměrný věk rypouše je čtrnáct až dvacet let a v plné síle jsou samci jen několik málo sezon. Život se s rypouši nemazlí a přežijí jen ti nejsilnější. Drsný vstup do života a první měsíce samostatného života v oceánu zvládne jen každé páté mládě.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články