Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Nejjižnější mys

051-001.jpg
Eva Holečková, Pátek, 27. února 2009
Každý, kdo v životě přečetl pár dobrodružných dětských knížek o mořeplavcích objevujících svět, ví, kde leží mys Dobré naděje. Nejjižnějším bodem afrického kontinentu je však Cape Agulhas neboli Střelkový mys, u něhož se mísí vody dvou oceánů -Atlantského a Indického.

Nevěříte? Učili vás to ve škole jinak? Správně – důvěřuj, ale prověřuj – při pohledu do atlasu musíte však uznat, že souřadnice 20° 00´ východní délky a 34° 50´ jižní šířky opravdu vyznačuje místo, kde se chladné vody Atlantiku mísí s tropickým Indickým oceánem. Tvrdit, že na mysu Dobré naděje jste na kontinentu nejblíže Antarktidě, znamená šířit jednu ukázkovou zeměpisnou mýlku.

Vody Atlantského a Indického oceánu nejsou zdaleka stejné. Proud Agulhas přináší na jih prohřáté vody zvýchodního pobřeží Jižní Afriky. Moře je v těchto oblastech relativně mělké, pevninský práh široký, což způsobuje, že se teplý proud rozlévá dále od pobřeží a mírně se ochlazuje. Naproti tomu na západním pobřeží je oceán ovlivněn studeným Benguelským proudem. Častý silný vítr tu vody mísí, ke hladině se dostává mořská voda z velkých hloubek. Překypuje bohatstvím živin, což se zásadním způsobem odráží v životě pod hladinou. Jsou tu ideální podmínky pro růst kelpu, hnědé řasy, důležitého článku mořského potravinového řetězce. Kelp se ve vodě vyskytuje podél celého západního pobřeží, míjí mys Dobré naděje a pokračuje až ke Střelkovému mysu, ale ani o „krok“ dále.

Až si budete chtít zKapského Města udělat jednodenní či dvoudenní výlet, vydejte se na cestu podél Velrybího pobřeží. Jedná o pobřežní úsek zhruba mezi Kapským Městem a vesnicí Agulhas. Za jedno zcenter oblasti lze považovat příjemné koloniální městečko Hermanus. Ožívá především v období od června do září, tedy během jihoafrické zimy. Podél pláží táhnou různé druhy velryb, páří se a vyvádějí zde svá mláďata.

Naproti tomu sama vesnička Agulhas bývá spíše klidnějším místem. Vaše kroky zamíří ke kamenné zídce s vyznačením souřadnic významného geografického bodu setkání dvou světových moří. Zde se zadívejte do vln – jako by se zleva valily vlny temnější a divočejší a prudce narážely do mírnějších vln přicházejících zprava… Ještě lépe je střet dvou proudů možné pozorovat z bílo-červeného majáku stojícího nedaleko. Byl vybudován roku 1848, a ačkoli vždy svítil, co francouzské lampě v něm síly stačily, podél zdejších divokých skalisek ztroskotalo více než 120 lodí. Ne nadarmo se části pobřeží přezdívá lodní hřbitov.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články