Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Na rybí pedikúře

062_Image_0001.jpg
Autor článku: Markéta Kutilová, Středa, 16. listopadu 2011
Autor fotografií: archiv autorky a Profimedia
Umíte si představit, že si doma otevřete pivo, nohy si ponoříte do akvária a vaše rybičky vám je budou okusovat? Na podobném principu funguje kambodžský hit – rybí masáž neboli rybí pedikúra.

Nejdříve na to koukáte nevěřícně, pak s odporem a nakonec se přistihnete, jak přemýšlíte, zda to také nezkusit – svléknout boty, vyhrnout kalhoty po kolena a ponořit nohy do jednoho z obřích akvárií, jichž jsou v ulicích města Siěm Réab desítky. Obrovské kádě naplněné stovkami malých rybiček tu lačně čekají na svůj další příděl potravy – kůži z vašich nohou. Jsou označeny nápisy Fish doctor, Fish massage či Fish pedicure – rybí doktor, rybí masáž, rybí pedikúra.

Trvalo mi tři dny, než jsem se odhodlala to zkusit. Pohled na rybky okusující lidské nohy mi totiž přišel poněkud odporný. Nakonec jsem se nechala zlákat mladou studentkou, která k rybí masáži nabízela ještě klasickou ruční masáž a pivo zdarma. To vše za pouhé dva dolary. A prý tam můžu zůstat mnohem déle než dvacet minut, které platím. „Nejdůležitější je, aby v té kádi neměl nohy nikdo jiný, to pak má člověk rybky jen sám pro sebe,“ tvrdil zasvěceně můj přítel Jakub, který už šel na proceduru podruhé. Občas totiž na jedné kádi sedí i šest turistů. V té mojí měl nohy smočené jen dvacetiletý Francouz. „Začátek je příšernej, lechtá to a je to nepříjemný. Musíš vydržet, pak si zvykneš a budeš si to užívat,“ říká spokojeně s pivem v levé ruce, zatímco pravou mu masíruje sličná Kambodžanka.

Když už je moje otálení trapné, zatnu zuby a ponořím nohy do kádě. V tu ránu se všechny rybky, včetně těch, co doposud okusovaly Francouze, vrhnou na moje nohy. Jsem nová potrava, a navíc vydatná, neboť moje chodila si několikaměsíčním cestováním po Africe a Asii prodělala svoje. Stovky rybiček jsou ale nadšené a s velkou vervou mi je okusují. Nemůžu to vydržet, křečovitě se držím a přemlouvám. Lechtá to a jemně štípe všude na chodidlech až do půlky kotníků. Svoje nohy už vůbec nevidím, jsou pokryty černým závojem mrskajících se ryb. Za chvíli mi studentka Tanja přináší vychlazené pivo Anchor a začíná mi masírovat levou paži. Ví, proč to dělá, odvádí tak dokonale mou pozornost od mých okusovaných nohou. „Chodím sem pracovat každý večer, přes den jsem ve škole. Máma chce, abych pak byla doktorka, tak si tu zlepšuju angličtinu a vydělám pár dolarů,“ říká a já se nestačím divit, kde se v tak drobné dívce bere tolik síly na masáže. Pak dodává, že pokud chci, mohu si do akvária lehnout celá, že mi rybky okoušou celé tělo. „Mnoho klientů to tak dělá, jen je to o něco dražší…“

Rybí invaze do Evropy

Mezitím u nás zastavují zvědavé hloučky turistů. Někteří se na mě koukají s odporem, jiní se vyptávají, jaké to je. Příšerné a úžasné zároveň, musí si to zkusit sami. Útok ryb však nevydržím déle než dvacet minut a pak s velkou úlevou nohy vytahuji na svobodu. Mám je dost změklé lázní, tak jdu ještě k vedlejšímu stánku na klasickou pedikúru. V Kambodži je tak jako vše pro turisty levná – vyjde na čtyři dolary.

Autorka článku při rybí pedikúře. Z jejího výrazu není tak úplně jasné, zda vyjadřuje blaženost či jiné libé pocity.

Rybí pedikúra se nyní stává velkým hitem například v Anglii. Jen za okusování svých chodidel dáte dvacet liber, tedy 550 korun. Ve většině států USA jsou však „rybí doktoři“ zakázáni, a to z hygienických důvodů – aby nepřenášeli kožní nemoci. Pro rybí pedikúru se používá speciální druh rybiček z čeledi kaprovitých, bezzubých, zvaných garra rufa (Cyprinion macrostomus). Využívat je k léčení kožních nemocí začali v tureckých lázních, odkud se rybky nedávno rozšířily zejména do Asie a Evropy.


Skvělá země pro baťůžkáře

Kambodža je rájem pro backpakery a cestovatele, kteří mají hluboko do kapsy, neboť patří mezi nejlevnější, a přitom bezpečné země, kde jsou služby na vysoké úrovni. Do Kambodži lze letět, většinou s přestupem v Bangkoku nebo se tam vydat po zemi přes Thajsko či Vietnam. Hranice s Laosem je přístupná, ale komplikovaná. Z Bangkoku je možno jet vlakem za asi 50 Kč až do hraničního města Aranyaprathet a odtud 15 minut rikšou na hraniční přechod Paôy Pet. Zde, stejně jako na většině dalších hraničních přechodů, včetně letiště, si český občan může zakoupit měsíční vízum za 20 USD. Mějte s sebou pasovou fotku. Platí seriály, ale většina prodavačů bere USD. Mějte ale vždy drobné riály – na nákup drobností jako třeba kokosového džusu (za půl dolaru). Po Kambodži lze pohodlně a levně cestovat autobusy, k dispozici jsou obyčejné i superluxusní. Smlouvat je nutné se všemi řidiči taxi, mototaxi či rikš, i na trhu.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články