Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Na podmořské přehlídce

126-000.jpg
Irena Šetlíková, Pátek, 1. června 2007
Jednou z lokalit, které jsme opakovaně navštívili, byly i korálové útesy v blízkosti malé vesničky Bunutan na východním pobřeží Bali. V zátoce Lipah nedaleko vesnice jsme se potopili také k takzvanému Malému vraku ležícímu těsně u břehu.

Nad nimi se vznášejí hejna ryb, hlavně černo-bíle pruhovaní komorníci. Všudypřítomné kolonie polypovců z čeledi Plumulariidae připomínají svým tvarem bílé prachové peří ptáků. Větší velikostí a výraznější barvou vás však na první pohled zaujmou jiní žahavci, patřící mezi měkké korály: rohovitky a laločnice. Vápenité kostry rohovitek vzdáleně připomínají zasněžené větvičky. „Sněhové vločky“ jsou však ve skutečnosti drobní polypi s rameny vybavenými žahavými buňkami. Každý polyp v kolonii má svou funkci – někteří přijímají mikroskopické organismy či mrtvou organickou hmotu, jiní slouží k rozmnožování. Bohatě větvené kolonie gorgoniových korálů připomínají hustou žilnatinu až několik metrů vysokého a širokého listu, jehož pletivo se už rozložilo. Laločnice rodu Sarcophyton naopak připomíná salátové listy poseté polypy. Když se polypi schovají dovnitř své rohovité kostry, jsou vidět jen jakési kožovité zprohýbané pláty převážně nazelenalé a nažloutlé barvy.

Hladová hvězdice Linckia laevigata spořádá za rok značnou plochu korálového dna.

Nenasytné hvězdice

Koráli však zdaleka nejsou jedinými obdivuhodnými organismy obývajícími vrak a jeho okolí. Barvou i variabilitou tvarů okouzlují i ostnokožci – lilijice, hvězdice, ježovky a sumýši. Nejčastěji žlutá, černá či karmínová kalichovitá těla lilijic, z nichž vybíhá pět dále se větvících ramen, dotvářejí charakter okolí vraku, ale zároveň většiny lokalit Balijského moře, kde jsme pobývali.

V příbřežní zóně nemůže uniknout naší pozornosti běžná, modře zbarvená, asi pětadvaceticen­timetrová hvězdice Linckia laevigata. Mnozí ostnokožci, jak jejich jméno napovídá, jsou chráněni proti predátorům dlouhými ostrými ostny, u hvězdice trnové (Acanthaster placi) jsou tyto trny navíc jedovaté. Tato hvězdice, nazývaná také trnová koruna, se živí polypy korálů. Jedna hvězdice trnová může za rok zdevastovat až pět čtverečních metrů korálů a v některých oblastech, například na Velkém bariérovém útesu, se díky přemnožení výrazně podílí na jejich likvidaci.

Na písčitém dně těsně vedle vraku se naší přítomností nenechá rušit růžový nahožábrý plž velikosti malíčku, jehož tělo je pokryto barevnými papilami, sloužícími jako žábry. Ačkoli tito plži často nepřesahují velikost několika centimetrů, jsou díky výrazným barvám těla (nejčastěji červené, žluté, oranžové, modré nebo zelené) a jejich bizarním kombinacím nepřehlédnutelní. Na zádi vraku, na zbytcích lodního šroubu, žije další měkkýš, ústřice. Mezi již zmíněnými koloniálními polypovci pozorujeme i další organismy tvořící kolonie. Jsou to sumky, které svým vakovitým tělem připomínají většinou žluté několikacenti­metrové vázy s bočním vyvrhovacím otvorem.

Lilijice, patrně rodu Oxycomanthus, vypadá jako chladný plamen.

Ze samce samice

V blízkosti vraku se v hloubce asi pětadvacet metrů naskýtá pohled na rozsáhlé korálové zahrádky deskovitých větevníků rodu Acropora. Tento druh větevníků připomíná ploché koruny akácií ve východoafrické savaně. Jejich kostry poskytují úkryt mnoha drobným korálovým rybkám, které před námi mizejí a zase vyplouvají jako dokonale sladěný baletní soubor. Vedle stovek drobných ryb mnoha druhů potkáváme mezi korály i větší ryby. Celkem běžného perutýna, ropušnici odpočívající na dně hrncovité houby či jehlici. Osaměle, ale se vznešeností vládce, kolem nás proplouvá pomec císařský (Pomacanthus imperator), různé druhy „papouščích ryb“ či hejna bodloků.

Nejvíce nás však těší objevení nejvýraznější murény tropických útesů: murény nosaté (Rhinomuraena quaesita). Podle světlemodře zbarveného těla se žluto-modrou hlavou je to samec, který ukrývá převážnou část svého těla v písku. Samice jsou celé žluté a mladí jedinci jsou černí. Jejich pohlaví však není oddělené, jako u většiny ryb. Jsou to proterandričtí hermafroditi neboli obojetníci, kteří po dosažení dospělosti fungují nejprve jako samci a posléze se mění v samice. Dospělost a přeměna pohlaví jsou u nich doprovázeny výše zmíněnou změnou barvy těla. Několik metrů od tohoto zajímavého nálezu objevujeme drobného, asi jen třícentimetrového průhledného desetinožce s modrými až temně fialovými znaky. Je to korýšek asi rodu Periclimenes. Tento rod patří mezi sasankové ráčky, kteří většinou žijí v dokonalé symbióze se sasankami, korály nebo i medúzami.

Náš ponor se pomalu blíží ke konci. Až na břehu se od fotografujícího zoologa Honzy, který si na desetimetrové mělčině v okolí vraku vystačil pouze se šnorchlem a kamerou, dozvídáme, že podivné pískání, které jsme pod vodou zaslechli, vydávali blízko břehu skákající delfíni. S nimi se tedy seznámíme jindy.


Teplota Balijského moře se pohybuje celoročně mezi 27 a 30 stupni, je zde po většinu roku velmi dobrá viditelnost a především je tady nesmírně bohatý podmořský život a také nádherné terény. Kdo se potopí blíže mezi obyvatele mořského dna, uvidí něžné sněhové vločky, bílé prachové peří i ostré, bizarní tvary jedovatých živočichů v zářivých barvách.


Tipy na cestu

Barevné Bali

Bali je ostrov zaměřený na turistiku, se všemi negativy, která masová turistika přináší. Ročně ho navštíví více než 1,5 milionu návštěvníků, musíte se proto smířit s tím, že nejvýznamnější pamětihodnosti či přírodní krásy málokdy budete obdivovat nerušeně sami. Existuje mnoho možností, jak ostrov navštívit a jak se zde pohybovat, záleží pouze na obsahu peněženky a oblíbeném způsobu cestování. Na Bali létá mnoho aerolinek, v současné době se nejnižší ceny letenek pohybují včetně letištních poplatků okolo 23 000 Kč. Vlastní pobyt, tj. ubytování, strava a místní doprava, se dá pořídit za ceny velmi přijatelné. My jsme si za trvalou základnu pro celý pobyt na ostrově zvolili české potápěčské centrum ve vesnici Tulamben na východním pobřeží. Z tohoto místa ležícího pod svahy posvátné sopky Agung se dá pohodlně během jednodenních cest navštívit většina z nejvýznamnějších lokalit. Cestovat se dá buď najatým autem s řidičem, či veřejnou dopravou v podobě malých mikrobusů, kde se budete muset smířit s tím, že zaplatíte více než místní a stejně vás ještě „natáhnou“. Pokud máte rádi „adrenalinové“ zážitky, najměte si auto či motorku a řiďte sami. Jezdí se zde vlevo a pohybuje se tu obrovské množství motorek sloužících nejen k přepravě osob, ale i k převozu všemožného zboží zázrakem držícího na různých nástavcích. Běžně se stává, že se proti vám ze zatáčky v protisměru řítí motorka, jejíž spolujezdec i drží v ruce pětimetrové bambusové tyče či vodovodní trubku. Ale protože se jezdí celkem pomalu, řidiči situaci většinou zvládnou. Osaměle, se vznešeností vládce, pluje kolem nás pomec císařský a spolu s ním papouščí ryby.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články