Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Mys Dobré naděje

98-000.jpg
Jaromír Marek, Pátek, 2. února 2007
Jsou místa, jejichž názvy vzbuzují romantické představy tajemných dálek jen při jejich vyslovení. Mys Dobré naděje patří mezi ně docela určitě. Proč? Možná proto, že symbolizuje víru v lepší zítřky. Kdo ví. Pravdou je, že mnozí považují návštěvu mysu za nejsilnější zážitek z celé Afriky.

Poryvům neúnavně vzdorují ptáci, hnízdící pod skalními převisy. Silný vítr mnou cloumá. Cítím jej každým milimetrem svého těla. Hluboko pode mnou burácí oceán, jehož vlny narážejí na temné útesy. Skály, oceán a nespoutaný vítr, to je nejsilnější zážitek z návštěvy mysu. A nespoutaná panenská příroda. Stejná, jako když ji poprvé spatřilo oko Evropana. Historie této pevninské výspy je nerozlučně spojená s dějinami námořních plaveb. Mys Dobré naděje, ležící na 34°21' jižní šířky, je jedním z výběžků Kapského poloostrova. Na mapy se dostal v roce 1487, když k němu poprvé doplul portugalský mořeplavec Bartolomeu Díaz. Ten jej ale nazval mysem Bouří, kvůli nepřízni počasí provázející jeho cestu. Portugalskému králi Janu II., který věřil, že právě tudy vede cesta do Indie, se ale název pro tak významný bod zdál příliš pochmurný, a proto jej změnil. Zrodil se mys Dobré naděje. I tak se ale výspa Afriky stala postrachem námořníků. Nebezpečným, doslova prokletým místem.

„Na dně oceánu v blízkosti mysu je pohřbeno třiadvacet ztroskotaných lodí, včetně trosek lodi Bludného Holanďana, prokletého námořního kapitána, který musí za trest na věky vzdorovat zdejším častým bouřím,“ směje se můj průvodce Thomas, urostlý mladý muž s plavými vlasy, rodák z nedalekého Kapského Města. Jeho předkové, námořníci, tady po ztroskotání museli čekat řadu měsíců i let na návrat do Evropy. Mnozí z nich se v Kapsku usadili a jejich potomci zde žijí do současnosti.

Dnes je mys Dobré naděje hlavně cílem turistů. Přitahováni romantickým magnetismem jich po strmých schodech ke starému majáku z roku 1860 stoupají každý den stovky. Co na tom, že maják už dnes nefunguje? Kvůli častým mlhám musela být totiž světla označující začátek pevniny posunuta až dolů k moři. Na přitažlivosti místa nemění nic ani fakt, že mys Dobré naděje vlastně není nejjižnějším bodem africké pevniny, jak se mylně tvrdí. Ze zeměpisného hlediska je nejjižnějším bodem Střelkový mys, ležící asi o dvě stě padesát kilometrů dál. Jak ale říká můj průvodce, mýtus se tak vžil, že už jej turistům ani nevymlouvají. Ostatně proč taky, vždyť mys Dobré naděje je přece tak nadpozemsky krásný.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články