Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Muži z přístavu Sunda Kelapa

066_Image_0001.jpg
Autor článku: Jan Cága, Úterý, 18. října 2011
Autor fotografií: Jan Cága
Ve starém vysloužilém jakartském nákladním přístavu Sunda Kelapa kotví letité dřevěné škunery. Čáru ponoru mají nízko, a tak mohou kotvit právě zde, v přístavu s mělkým mořským dnem, kam moderní zaoceánské ocelové lodě zajíždět nemohou.

Sunda Kelapa v Jakartě je starý a historicky velmi významný přístav. Do roku 1527 sem zajížděly portugalské lodě s kořením, kávou a dalšími komoditami z Jávy. Po převzetí moci koloniální správou Nizozemské východní Indie se začala kolem rodit Batavia, předchůdce dnešní Jakarty.

Dřevěné škunery zvané pinisi patří k jedné z posledních flotil plachetnic na světě, které se nakládají způsobem stejným jako před staletími. Nakládka a vykládka zboží se odehrává ručně bez jakýchkoli jeřábů a trvá dva až tři týdny.

Pinisi škunery mají zhruba 40 metrů dlouhý a 15 metrů široký trup se dvěma hlavními stěžni, z nichž každý nese sedm plachet. V současné době už je většina těchto lodí vybavena dieselovými motory.

Většina nosičů sem přichází pracovat z různých částí celého Indonéského souostroví od Sumatry až po Moluky. Pracují zde několik měsíců a potom se vracejí s vydělanými penězi zpátky ke svým rodinám. Každý z dělníků denně naloží asi čtyřicet pytlů s cementem nebo rýží, přičemž každý pytel váží 50 kg. S nákladem na zádech musí přejít po úzké dřevěné lávce vedoucí z betonového mola až do útrob lodi.

Za poslední dva roky během probíhající globální recese přišly o práci tisíce nosičů a další na propuštění čekají. Poptávka po základním zboží a stavebním materiálu totiž dramaticky poklesla. Dnes si dělník vydělá v průměru 30 dolarů měsíčně (před krizí to bylo 50 dolarů) a musí se dělit o práci s více nosiči.

Mezi námořníky jsou příležitostní námezdní dělníci i zkušení mořští vlci. Přestože mají v každém přístavu třeba i několik žen, vedou spíše samotářský a těžký život. Ze všeho nejvíce ale milují svoji mateřskou loď. Ta je totiž jejich jedinou jistotou v neklidných mořích jihovýchodní Asie.

Posádka lodi tráví v přístavu přibližně dva týdny sháněním zakázek a nakládkou zboží. Dopravní a obchodní trasy vedou z Jávy hlavně na ostrovy Kalimantan a Celebes (Sulawesi). Zatímco dříve byl nejčastějším a nejdůležitějším obchodním artiklem pepř a káva, dnes je to hlavně tropické dřevo, cement, ocel, mouka a textil.

Jávské moře je mělké, ale kvůli každoročním monzunům a nestálému počasí se v něm každoročně potopí desítky rybářských lodí a nákladních trajektů křižujících mezi ostrovy. Na vině je samozřejmě nekontrolované přetížení a špatný technický stav dosluhujících lo­dí.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Fotoreportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články