Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Modlešovická Modlitba

110.jpg
Autor článku: Irena Páleníčková, Úterý, 29. ledna 2013
Autor fotografií: Jiří Páleníček
Hrady a zámky jsou zavřené, rybníky zamrzlé, houby dávno nerostou, zkusme tedy takový nezvyklý jihočeský víkend – trochu sportovní, trochu umělecký a trochu gurmánský. Nechme se přitom vést sochami jihočeského rodáka, sochaře a malíře Milana Doubravy.

Malá vesnička nedaleko Strakonic má jen asi 150 obyvatel. Vydat se sem ale určitě stojí za to – za jejími humny totiž stojí Modlitba. Stojí tam proto, aby se u ní člověk zastavil. Sochař Milan Doubrava, který v Modlešovicích žije, tuhle zvláštní sochu před šesti lety věnoval své rodné krajině a také sobě k šedesátinám.

Modlešovická Modlitba

K soše nevede turistická značka, ale Modlešováci cestu znají dobře a poradí. Kdo patří k partě keškařů, najde snadno její přibližné souřadnice – asi dva metry od sochy je totiž keška.

„Z vesnice do vesnice tudy po staletí vedly cesty a na jejich křižovatce, viditelná ze všech stran, stála boží muka. Při kolektivizaci rozorali meze a boží muka dali pryč. Rozhodl jsem se postavit nová, na památku lidem, kteří tady pracovali a trpěli,“ vykládá sochař. „Boží muka znám dobře a rozumím jim. Vždyť jsem se na ně díval celé mládí ve svých rodných Hrdějovicích.“ Ale vzhled 3,5 metru vysoké duté sochy-objektu z nebarveného betonu moc neodpovídá tomu, co si člověk pod pojmem boží muka představuje. I na to má jejich autor odpověď: „Zdejší stará muka definitivně zmizela. Nežijeme v 18. ani 19. století. Cítil jsem ten tvar, a proto jsem udělal tuhle Modlitbu.“

Blízko Modlešovic najdete také sejpy (sejp je nízký kopcovitý útvar hlušiny vzniklý při rýžování zlata). Místní rozsáhlé sejpové pole je chráněnou památkovou oblastí v nivě Otavy zabírající přes 12 hektarů. Archeologické průzkumy doložily první rýžování zlata už v době bronzové, nejvíce se zde těžilo ve středověku v 12.–13. století a poslední průzkum lokality probíhal v 80. letech minulého století. Leží mezi železniční tratí a Otavou, z Modlešovic je to přibližně kilometr po silničce odbočující za východním okrajem obce na sever k železniční zastávce Modlešovice.

Sochař Milan Doubrava postavil Modlitbu na místo za Modlešovicemi, kde dříve stávala boží muka.

V srdci Budějovic

Za druhou sochou, Filozofem, musíme do historické části Českých Budějovic, do domu v České ulici, kde byl jeden ze tří skladů soli ve městě. Je zde soukromý majetek, ale areál je přes den zčásti volně přístupný, takže snadno posoudíte, jak nová socha zapadá na staré místo. Patří člověku, který si u sochaře objednal nejen tuto sochu. Před deseti lety přišel na autorovu výstavu a od té doby se rozvíjí jejich spolupráce. Za jejím posledním výsledkem musíme opět hodinku popojet, čeká nás totiž návštěva lyžařského areálu Lipno.

Než se vydáte za další sochou na Lipno, prohlédněte si krásnou barokní Samsonovu kašnu na náměstí, největší v Česku. Pak navštivte galerii Hrozen severně od náměstí sídlící v nádherné renesanční budově z roku 1597 pokryté ornamentálními sgrafity s rostlinnými motivy. Můžete také zajít do blízké restaurace Masné krámy, legendární hospody, kde se dlouhá léta scházeli místní umělci. Budova z roku 1554 je v téže ulici jako galerie a maso se v ní prodávalo až do roku 1899. Hroznová ulice vás přivede na Piaristické náměstí k takzvané Velké solnici, jedné z nejcennějších pozdně gotických staveb Českých Budějovic z roku 1531, kde se postupně skladovalo obilí, zbraně a nakonec sůl. Dnes tu mimo jiné sídlí i Jihočeské motocyklové muzeum.

Janusovská lampa na Kramolíně

Janusovská lampa

Za posledních dvacet let se obec Lipno stala z nevýrazné rekreační socialistické vesničky moderním výstavným letoviskem s veškerými službami včetně maríny a lyžařského areálu. U zrodu této přeměny stál spolu se starostou obce Lipno i majitel Filozofa. Ten na podzim roku 2011 přišel za Milanem Doubravou s myšlenkou dát Lipnu k dvacetiletému výročí jeho rozvoje a na oslavu ukončení hlavní etapy výstavby sochu. Posadil umělce do auta a vozil ho po Lipně a jeho okolí tak dlouho, až sochař určil místo kousek od konečné stanice lanovky Skiareálu Lipno, tam, kde se Jezerní sjezdovka z Kramolína poprvé pod vrcholem dotkne silnice.

Jméno má socha zvláštní: Janusovská lampa. Je odvozeno od motivu Slunce a Měsíce v horní části sochy, protože římský bůh Janus, bůh vrat, dveří, začátků, konců a přeměn, měl dvě tváře symbolizující mimo jiné Slunce a Měsíc (a Lipno se za oněch dvacet let změnilo opravdu výrazně).

Než 1. června 2012 jeřáb usadil betonovou Janusovskou lampu na její místo, mohl každý z přibližně 250 účastníků ceremoniálu napsat na lístek svůj vzkaz pro budoucí generace a vložit ho do společné termosky umístěné pak do dutého vnitřku sochy. Po slavnostních fanfárách trubačů Měsíc a Slunce poprvé pohlédly ze své vyhlídky do dáli na pásmo Šumavy. Zdálo se, že socha je zde od nepaměti, jako by vyrostla spolu s okolními smrky.

Sochař to vysvětlil jednoduše: „Když chceš zakomponovat sochu do krajiny, musíš mít cit pro místo. Bez něho to nejde.“ Marně ale budete hledat tabulku se jménem jejího tvůrce nebo donátora. Jen malý kroužek na spodní části sochy se zkratkou a datem – MD 2012. O kus vedle je stejně malý nenápadný kruhový reliéf psí hlavy. Je to plavý hovawart Art, který byl na dvoře modlešovického stavení svědkem vzniku všech soch.

Samsonova kašna na hlavním českobudějovickém náměstí

Obří skluzavka

O pět týdnů později ozdobil Kramolín svůj vrchol ještě jednou atrakcí, ale zcela jiného rázu: 675 metrovou stezkou korunami stromů, jejíž součástí je i 40 metrů vysoká rozhledna. Prvních 372 metrů tvoří 2,5 metru široká pozvolna stoupající stezka podpíraná 75 dřevěnými sloupy, po níž se vystoupá do výšky 24 metrů. Na vrchol rozhledny pak vede 303 metrů dlouhá lávka. Komu se nechce dolů po schodech, může využít výtah nebo 52 m dlouhý suchý tobogan. Je v provozu v letní i zimní sezoně.

Právě pro zdejší lyžařský areál je lepší věnovat krajině soch Milana Doubravy celý víkend. Za vhodného počasí využijte nad Lipnem čtyřicet kilometrů strojově upravovaných běžeckých tratí, a když bude dost mrznout, projeďte na bruslích jedinečnou bruslařskou dráhu na zamrzlé hladině Lipna. Je obvykle 11 kilometrů dlouhá, okolo 7 metrů široká a je svého druhu jednou z nejdelších upravených tratí na přírodním ledu.

Nová rozhledna na Kramolíně

VES MODLIŠOVÝCH

Dnešní vesnice Modlešovice je místem starého keltského osídlení a první písemná zmínka o ní je už z roku 1397. V roce 1490 byla místní šlechtou prodána velkopřevorům řádu maltézských rytířů, kteří ji s přestávkami drželi až do roku 1945. Jak získala své jméno? Původně se jí říkalo Modlissowicz, čili ves lidí Modlišových, dnes Modlešovice (osobní jméno Modliš se objevuje v zápisech již ve dvanáctém století).


KDE NAJÍT FILOZOFA

V Českých Budějovicích najdete hned několik soch Milana Doubravy. Aktuální informace o nich zjistíte v infocentru na náměstí Přemysla Otakara II.

  • Filozof – jděte z jihozápadního rohu náměstí Přemysla Otakara II., od radnice po Radniční ulici. Zahněte doprava na Českou, č. 66 je po levé straně, socha je za průjezdem mezi vinotékou Farka a restaurací Potrefená Husa.
  • Slunce, voda, vzduch – stojí v ulici Severní 8/2264, před budovou firmy Čevak. Horní část tohoto rozměrného abstraktního díla je osazená na speciálním axiálním ložisku a volně se otáčí ve větru (už šestý rok).
  • Brána – dřevěná plastika před krajskou nemocnicí. Každý člověk totiž musí projít „vraty“ – do nemocnice a z ní.
  • Hrdějovice – v roce 1992 udělal sochař čtyři šamotové reliéfy s výjevy z evangelií pro zdejší boží muka a daroval je obci. Hrdějovice leží na severním okraji města, přibližně 8 km z centra.

SPORT NA LIPNĚ

Běžky i brusle si můžete půjčit na Lipně v Intersport Rent. Bezplatně zaparkujete nad fotbalovým hřištěm v Lipně nad Vltavou, kde je nástupní místo běžeckých tratí, z nichž většina vede lesy mezi Lipnem a Frymburkem. Mapa a další na www.zima.lipnoservis.cz. O sjezdovkách např. na www.iras.cz/…ipnokramolinwww.lipnoservis.cz/…tromu-lipno/

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články