Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Mizející Hoyerswerda

130-002.jpg
Jiří Hošek, Pondělí, 5. ledna 2009
Letos tomu bylo už osmnáct let, co se východní a západní Německo znovu spojily v jeden celek. Rozdíly mezi oběma částmi země zůstávají i přes stovky miliard „napumpovaných“ do bývalé NDR stále patrné. Jedním z hlavních problémů, který tzv. „nové“ spolkové země trápí, je úbytek obyvatel.

Za lepším odcházejí hlavně mladí, vzdělaní lidé. Typickým příkladem je i někdejší hornické město Hoyerswerda severně od Drážďan.

To mělo v roce 1989 sedmdesát tisíc obyvatel. Teď jich má devětatřicet tisíc a prognóza pro rok 2020 předpovídá dvacet pět až třicet tisíc obyvatel. Výjimkou nejsou činžovní domy, kde jsou obývané třeba jen dva byty, a některé ulice tak vypadají opravdu strašidelně. Zastupitelé s „posvěcením“ saské vlády schválili radikální plán přestavby města, který počítá se stržením dvanácti tisíc bytů. Na místech, kde dnes ční k obloze vysoké paneláky, má v budoucnu znovu růst les nebo se mají pást ovce. „Cíl zbourání tolika domů není jen bytově-hospodářský, což obnáší i využití tučných dotací od státu na takové projekty. Jde nám rovněž o to, posílit dvě městská centra, která tu máme; jedno na starém a jedno na novém městě. Chceme lidem nabídnout kvalitní bydlení za rozumnou cenu ve středu města. Demolice se taky dotknou hlavně okrajových částí,“ vysvětluje starosta Hoyerswerdy Stefan Skora. Podle něj vůči opravdu revoluční přestavbě města neexistoval žádný plán „B“… „Kdyby Hoyerswerda bývala zůstala ve své původní podobě, dočkali bychom se města duchů tak, jak to známe z Ameriky. Byli bychom svědky vandalismu, ničení prázdných domů, za jejichž provoz a ochranu by bytové společnosti stále musely platit. Takový model by prostě nefungoval,“ dodává starosta. Žít ve městě, kde každý čtvrtý dům potká do roku 2020 demolice, je hodně zvláštní, shodují se občané kdysi vzorového města bývalé NDR. „Plány na přestavbu města nepodporuji, protože to bude znamenat zavírání škol a školek a děti to budou mít do nových zařízení daleko. To se mi nezdá v pořádku,“ říká mladá maminka na jednom ze sídlišť, nad kterým radní vynesli smrtící ortel. „Když tam už skoro nikdo nebydlí, tak co se dá s těmi domy jiného dělat?

Náhradní byty, které lidé dostávají, jsou lepší než ty, co měli předtím.

Má to jedinou vadu na kráse, že musí platit vyšší nájemné,“ říká zaměstnankyně školky, jejíž panelák v centru demoliční výměr neobdržel. Za realizaci nového plánu města je spoluzodpovědný architekt Thomas Gröbe. Nová tvář jeho rodného města je pro něj citovou záležitostí. Tím spíš, že lžíce bagru bude za dva roky rozebírat taky trosky paneláku, ve kterém sám vyrůstal. „Jistě, srdce mi krvácelo. Říkal jsem si, proč zrovna tenhle dům? Vždyť by stejně tak dobře mohli z hlediska městského rozvoje zbořit jiné domy. Ale ve světle demografického vývoje jsem pochopil, že tyhle stavby prostě nejsou udržitelné.“ Drastická přestavba Hoyerswerdy je pilotním projektem, kterak mohou kdysi kvetoucí průmyslová města úspěšně reagovat na úbytek obyvatel. Je pravděpodobné, že si z rozhodnutí saských kolegů vezmou příklad i v dalších srovnatelných městech.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články