Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Masopust plný vitaminů

104-000.jpg
Miroslav Čapek, Čtvrtek, 4. prosince 2008
Riviéra už dávno nepatří pouze monarchům, filmovým hvězdám a podvodníkům světového kalibru. Ale zase je tu jiný problém: o prázdninách se sem prostě nevejdete.

Nice je vlastně dostatečně populární i bez karnevalu. Dokonce někdy až moc. Muži zákona by jistě uvítali, kdyby jeho oblíbenost, zvláště v podsvětí, byla přece jen o něco menší. Nárůst kriminality je tu totiž v posledních letech alarmující a krádeže jsou na denním pořádku.

O Nice by se toho dalo napsat rozhodně víc, ale už jsme nakousli karneval, tak tedy zpátky k němu. Zájem o něj je tak velký, že dokonce předčí i slavné závody formule 1 v Monaku. Podle statistik sem prý přijede během dvou týdnů, kdy slavnost trvá, až milion lidí. Ulice tradičně nejvíce praskají ve švech první a poslední den a také během víkendu, kdy jsou průvody nejpestřejší. Po Promenade des Anglais defilují tanečníci, akrobaté, zdobené alegorické vozy a květinová procesí. Karneval v Nice je totiž hlavně slavnost plná květin. Ostatně symbolem města je mimóza. Další působivou atrakcí jsou tzv. velké hlavy – něco na způsob různě tvarovaných balonů, ať už s lidskou, nebo zvířecí podobou. Vznášejí se vysoko nad průvodem, pomalu a vznešeně, ale občas je vodiči nasměrují mezi diváky, řičící nadšením. Strávit v tomto mumraji celý den, nebo dokonce několik dnů, je zážitek, na který se nezapomíná. Pokud by vám to nestačilo a navíc byste měli to štěstí, že by vám někdo z kapsy neodčaroval peněženku, můžete změnit vzduch a vydat se do blízkého Mentonu.

Citrusové atrakce

V Mentonu je údajně z celé Riviéry nejtepleji. Velkým omylem by ale bylo se domnívat, že se tu můžete koupat i v zimě. Ačkoli na severu město bezpečně chrání Alpy, i tady profukuje ulicemi ostrý, nepříjemný vítr a celou sezonu přelidněné pláže zívají nudou a prázdnotou.

Pro Středoevropana zvyklého na prázdninové šílenství je to zážitek téměř šokující. I tady, podobně jako v Nice, ale zachraňuje situaci masopust, který tu probíhá ve znamení žluté a oranžové. Řeč je samo sebou o citronech a pomerančích.

Během takzvaného Lemon festivalu zaplaví město tuny citrusů a statisíce návštěvníků z celého světa. Přípravou této monstrózní akce se zabývá početný štáb už několik měsíců předem. Obvykle se tu totiž spotřebuje nejméně sto tun ovoce a kolem pěti tisíc květin na výzdobu. Karneval provází i spousta doprovodných akcí.

Můžete tady obdivovat značně bizarní kreace všeho schopných výtvarníků, kteří z citronů a pomerančů postaví cokoli: ať už je to socha Ježíše, nebo výjev z benátského Velkého kanálu včetně gondoly plné lidí. Je tu také spousta pavilonů a stánků, kde můžete dobře nakoupit nebo se dozvědět o citronech všechno, na co jste se až doposud báli třeba jen pomyslet. Zábava pro smetánku

Historie karnevalu sahá až do devatenáctého století.

Všechno, třebaže v nesrovnatelně střízlivějším provedení, začalo v roce 1895. Tehdy s touto myšlenkou poprvé přišli zdejší hoteliéři, aby nějak zabavili boháče z celé Evropy, kteří se do Mentonu uchylovali trávit zimu. Citrusy přišly na scénu až po roce 1934. Veškeré ovoce potřebné na festival ovšem nepochází z místních zdrojů, ale je už v lednu dovezeno ze Španělska. Pomocí gumiček jsou pak citrony a pomeranče upevněny na drátěné konstrukce, které tvoří pevné jádro budoucích objektů. Nápad s ovocem přece jen trochu odlišuje mentonský karneval od jiných podobných podniků, se kterými se v tuto dobu po celém světě doslova roztrhne pytel. Zájem veřejnosti tak rok od roku vzrůstá. Vrcholem oslav je velkolepá nedělní paráda na korze. Tradiční exploze barev, okouzlujících úsměvů a hudby všech možných i nemožných žánrů zavalí ulice. Centrum města je pro automobily uzavřené. Chodníky zaplní davy lidí a ulicemi celé odpoledne proudí hudebníci a tanečníci doprovázení velkolepými ovocnými vozy. Každý rok je téma jiné. V roce 2006 si Menton vybral Svět karnevalů. Kdo tedy nestihl Rio nebo Benátky, nebyl o nic ošizen. Přijeli dokonce i vzácní hosté z Brazílie, takže davy diváků v teplých svrchnících měly příležitost aplaudovat nefalšovaným a vzhledem k počasí obdivuhodně spoře oblečeným brazilským krasavicím. Hlavní program zaplní celé nedělní odpoledne posledního dne karnevalu a není zadarmo. Pro zajímavost: k stání stojí vstupenka asi deset eur, na tribunu dvakrát tolik. I ten největší karneval ale musí jednou skončit. Ohlušující rámus utichne a ovocné alegorické vozy vyklidí pole úklidovým četám. Pokud se ptáte, co se se všemi těmi tunami citrusů nakonec stane, vězte, že hned po závěrečné parádě se na ně vrhnou vitaminůchtivé davy a za pár okamžiků z nich nezbude zhola nic.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články