Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Marc Hoffmeister: Mírový útok na Denali

Untitled_079-1.jpg
Autor článku: Dalibor Demel, Středa, 14. prosince 2016
Autor fotografií: archiv
Psal se rok 2007 a v Iráku to vypadalo přibližně stejně bledě jako dnes. Auto Marca Hoffmeistera najelo na minu a on se z rutinní hlídky na základnu vrátil s bezvládnou rukou.

„Díval jsem se skrze díru v mé levé paži a nic jsem necítil. Naprostý šok.“ Následoval převoz do nemocnice v Německu a návrat domů. Osm operací, rekonvalescence plná bolesti a pak nejhorší zabiják: deprese. Ačkoli přežil a vrátil se domů do městečka Eagle River na Aljašce, cítil se v bezvýchodné pas­ti.

„Celé dny jsem se jen válel na gauči a nedělal nic.“ Až mu jeho žena Gayle oznámila, že se chystá vystoupat na horu Denali (dříve Mount McKinley): s ním, nebo bez něj. „Řekl jsem jí, že beze mě nikam nejde.“ A v následujících týdnech se mu do života po dlouhé době vrátil jasnější bod. „Napadlo mě, že asi nebudu sám, kdo někde sedí a potýká se s takhle tíživou životní situací.“

Boj veteránů

O rok později k Denali mířilo letadlo s pěti muži a jednou ženou – včetně dalších tří veteránů z Iráku. Někdejší mariňák Jon Kuniholm přišel o ruku při výbuchu nastražené nálože, rangerovi Mattovi Nymanovi museli amputovat nohu v důsledku zranění utrpěného při sestřelení vrtulníku a polní zdravotník David Shebib to při výbuchu schytal do hlavy a hrudníku. Pro instruktory a průvodce z Alaska Mountaineering School to byla docela výstřední klientela. Museli vymyslet, jak bude na laně fungovat Kuniholmova protéza, on a Nyman spolu nechtěli být ve stanu, protože dva chlápci s amputovanými končetinami by byli ráno prostě příliš pomalí. No a Marc si musel zapamatovat, že se musí jistit zdravou rukou…

Patnáctý den se už skupina blížila k vrcholu, ale Kuniholma s Nymanem oslabila horská nemoc, Gayle trpěla podchlazením a na obličeji se jí začaly objevovat omrzliny.

Těžké, ale jasné rozhodnutí: návrat. Následující den to zkusili ve třech – Marc, Shebib a Marcův dlouholetý invalidní kamarád Bob Haines. Uspěli a na vrcholu provedli vojenský rituál včetně vyvěšení americké vlajky. Pro Hoffmeistera to byl začátek nové vojenské a nakonec i sportovní kariéry. Deprese, největší brzda, zmizela. „Denali mě z toho vytáhla,“ uvažuje dnes už plukovník Hoffmeister. „Celá ta zkušenost byla mikrokosmos toho, co se v armádě děje. I k uzdravení prostě potřebujete tým.“


VÁLEČNÁ FAKTA

  • Marc Hoffmeister běžel loni Bostonský maraton jako připomínku 8. výročí svého zranění v týmu Military Service Initiative, organizace, která pomáhá veteránům.
  • Po svém zranění se vrátil do armády i do bojových misí v Iráku a Afghánistánu.
  • Marcův výstup na Denali inspiroval další organizace, které pomohly válečným veteránům dosáhnout podobných vrcholů. Bylo to navíc poprvé, kdy zdravotně postižení vojáci dosáhli tak významného horolezeckého úspěchu.
  • Marc se svou ženou Gayle pomáhají lidem v nouzi organizací a vedením expedic: třeba na Kilimandžáro nebo Cerro Aconcagua v Argentině. Kromě jiného tak podporují organizaci, která pomáhá rodinám padlých vojáků.
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články