Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Lodž - život na hranici

114-000.jpg
Martin Dorazín, Pátek, 4. ledna 2008
Lodž bývala městem tkalcoven, přádelen, neuvěřitelně bohatých továrníků i vesměs spokojeného proletariátu. Literární díla ji popisují jako zemi zaslíbenou.

Každý, kdo kolem něj prochází, by si měl na chvíli přisednout a pro štěstí jej potáhnout za nos.

Štěstí potřebovali obyvatelé Lodže mnohokrát. Život ve městě na hranicích ruského a německého záboru nebyl jednoduchý. Moudří židovští a němečtí průmyslníci dokázali této polohy maximálně využít ve prospěch Lodže a samozřejmě svůj. Šikovně si zajistili různá privilegia a textilní zboží prodávali jak do carského Ruska, tak na západ. Lodž druhé poloviny 19. století byla na stejné úrovni jako Manchester.

114_002_jpg_492bee84f2.jpg

Město proslulo směsicí čtyř kultur: polské, německé, židovské a ruské. Nehledě na přirozené rozdíly, lidé tu pospolitě budovali své svatyně i veřejné stavby, které pak společně využívali. V 19. století vznikaly podle projektů nejlepších evropských architektů průmyslové komplexy přádelen, nejmodernějších ve své době.

Obklopovaly je zahrady, paláce a rezidence majitelů. To je pro Lodž charakteristické. Továrníci o svém městě přemýšleli globálně. Zároveň s přádelnami vybudovali infrastrukturu a na svou dobu velmi dobře vybavená sídliště pro dělníky situovaná v těsné blízkosti továren. V době socialismu tyto perly průmyslové architektury trpěly různými přestavbami a chátraly.

Po roce 1989 se textilní průmysl zhroutil a k úplné zkáze dopomohly čínské továrny chrlící levné zboží. Prvním projektem revitalizace města byl palác továrníka Izraele Pozňanského a budovy přilehlých přádelen. Francouzský investor v nich vybudoval v rámci projektu „Manufaktura“ moderní centrum obchodu a zábavy. To v dějinách Lodže není nic nového. Ani za časů průmyslníků Poznaňského, Geiera nebo Goldfedera se obchodní zájmy nekřížily s potřebami města a jeho obyvatel. V jejich harmonii se rodila neopakovatelná atmosféra průmyslové Lodže. Tu si ostatně oblíbil i režisér David Lynch, který koupil lodžskou elektrárnu a přebudoval ji na centrum filmového umění.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články