Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Léčba pěti elementy

52-1.jpg
Pavlína Brzáková, Pondělí, 22. března 2010
Tuvinský šaman Ooržak Dugar-Sjurjun zpočátku působil v šamanském centru Dungur, ale po mnoha peripetiích se začal věnovat vlastní léčitelské praxi. Zareagoval také na pozvání svých zahraničních klientů a zúčastnil se sympozií a kongresů v Turecku, Německu, Rakousku a Španělsku. V roce 2009 navštívil také naši republiku.

Věděl jste o svých šamanských schopnostech ještě před rokem 1990?

Podle tradičního tuvinského kalendáře jsem se narodil v roce Myši, a to už samo skýtá předpoklad, že jsem k této cestě předurčen. Pamatuji si, že když jsem byl malý, jednou v noci se u nás doma sešli příbuzní, protože dědeček zemřel. Tenkrát bylo zakázáno dělat tradiční pohřební obřady, politický režim to nepřipouštěl. Než naši zemi ovládl socialismus, konaly se tyto obřady ve dne, protože v noci je zakázáno duchy rušit. Ale za socialismu se všechny naše obřady konaly v noci, aby o nich nikdo nevěděl. Dědečka jsme chtěli pohřbít po našem, aby měl jeho duch po smrti klid, a tak nám nezbylo než se uchýlit do tmy.

Přesto se u nás hned ráno objevila milice a mého tatínka odvedli do vězení. A já měl zakázáno chodit mezi „okťjabrjata“. To byli něco jako pionýři, ale menší děti. Jako dítě jsem rád kreslil a maloval. Probouzel se ve mně výtvarný talent. Ten pak převážil nad ostatními schopnostmi a začal jsem studovat výtvarné umění. Stal jsem se umělcem, což bylo za socialismu výhodné. Maloval jsem politická hesla, dělal nástěnky. Později jako dospělý jsem například vyzdobil vnitřek našeho národního divadla. Bylo to procitnutí vnitřního zraku, které mě neustále vedlo.

Když se režim rozpadl, nástěnky už nebyly potřeba…

Tehdy jsem v noci začal slýchat cinkání zvonečků. Duchovní svět mě volal. Byl jsem v kontaktu s tuvinským literátem, etnografem a historikem Keninem Mongušem Lobsanem, zakladatelem a obnovitelem duchovnosti v Tuvě. Zatímco on obnovoval především šamanismus, já se staral o obnovu buddhismu. Založili jsme chrám na pravém břehu Jeniseje, který funguje dodnes.

Co vás k šamanismu přivedlo?

Souviselo to s mými vizemi, které ke mně začaly přicházet. Zpočátku jsem šamanem být nechtěl. Má žena si o mně myslela, že jsem se zbláznil. Pořád jsem s někým rozmlouval a ona nikoho neviděla. Když jsem se stal šamanem, byl jsem v Tuvě již známý. V novinách o mně psali, že jsem byl nejdřív buddhista, teď šaman a nakonec že jsem podvodník. Do novin se dá napsat ledacos. Ale bylo to tak, že když jsem zakládal buddhistický chrám, šamanismus byl stále ještě zakázaný a já se mohl jako buddhista věnovat léčitelství, k němuž mě to táhlo. A pak zákaz ohledně šamanů padl a mně se otevřela má cesta…

Měl jste šamanské předky?

Můj dědeček Ooržak byl šaman. A od něho zřejmě jeho schopnosti přešly na mě. Stal jsem se šamanem zemského původu, protože mým rodným elementem je země.

O šamanství rozhodují elementy?

Rodný element ovlivňuje způsoby šamanské praxe. Abych získal sílu, musím obnovovat kontakt s elementem, v mém případě dělat rituály země.

Je možné některý ze elementů považovat za nejsilnější?

Osobně si velmi vážím vody. Z velké části tvoří naše těla a právě jí šamani „našeptávají“ a s její pomocí léčí. Vloží do ní informaci a potom ji nemocný pije, až do samého uzdravení.

Uveďte příklad takové léčby…

Silný šaman může vodě našeptávat a vtiskovat jí léčivou sílu. Zvláště dobře se pomocí „našeptané vody“ léčí lidé, kteří se narodili v roce, jehož elementem je právě voda. Konkrétně: člověk, který se narodil v roce Myši a jeho elementem je voda, může mít například problém s ledvinami a močovými cestami. Připraví si sám z vody lék tak, že vezme emailovou nádobu, dá do ní vodu a vaří ji tak dlouho, až se polovina vyvaří. Pak vezme naběračku a třistakrát vodu proleje. Potom ji donese šamanovi, aby do ní „našeptal“. Léčivou vodu pak pije po sklenicích třikrát denně po sedm dnů. Poté následuje týdenní pauza, po ní znovu sedm dnů pití, pak opět pauza a ještě sedm dnů pití.

Jako tradiční vykuřovadlo se v Tuvě používá artyš – sibiřský jalovec, který roste vysoko v tuvinských horách.

Sledujeme-li způsoby šamanského léčení, může nás napadnout, jestli se nejedná o šarlatánství. Většinou bychom chtěli okamžité uzdravení, když se však nedostaví, jsme zklamáni.

To je pochopitelné. Ale cesta k uzdravení vede přes změnu myšlení a vůbec celkového pohledu na život. Šamanství má výsledky, ale někdy je proces uzdravování zdlouhavý, protože mu brání právě naše nevíra. Kolikrát se také lidé ani nechtějí uzdravit, protože nemoc je pro ně nějakým způsobem výhodná. Také platí, že nemoc, která vznikala desítky let, je léčitelná až po několika seancích, protože vnikla do fyzického těla a třeba v něm způsobila takové změny, které jsou nevratné. Někdy jsou naše očekávání nereálná…

Co to tedy znamená „uzdravit se“?

Zbavit se negativního pohledu na život. Naučit se více důvěřovat sobě a svému vnitřnímu vedení. Spojit se se svou Matkou Zemí. Když se toto podaří, mohou se dít skutečné zázraky. Naučíme se být šťastní, a to není zrovna málo.

Dříve šamani nedělali žádné semináře. Teď ale jezdíte za hranice své země a přicházejí za vámi lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou šamani, a hledají pro to důkaz.

Vždycky se snažím na začátku semináře vysvětlit, že šamana z nikoho neudělám, že jim jen otevřu dveře a dám nahlédnout do způsobu vidění světa šamanů. Šamanství se nedá učit, šamanem prostě člověk je, stane se jím, nebo ne. Nikdy jsem neměl žáky, měl jsem pouze přátele, kteří se šamanstvím prakticky zabývali, a těm jsem třeba v nějakých záležitostech poradil nebo se sám naopak od nich něčemu naučil. Důležité je důvěřovat vlastní intuici. A praktikovat.

Jak mohu praktikovat, když vlastně nevím, co mám dělat?

Hlavní je navázat kontakt se svým elementem. Ten je každému člověku daný podle roku, v němž se narodil. Vezměme si třeba člověka, jehož rodným elementem je voda. Voda může narazit na překážku, která je silnější, ale vždycky si najde cestu. Voda je zároveň jedinečnou nositelkou informací. Když s ní vejdete do kontaktu, sama vám napoví, co máte, či nemáte dělat. A tak to platí se všemi elementy.

Dobrá, ale jak mám kontakt s vodou navázat?

Najdete si pramen, který vyvěrá ze země a je čistý. Vytéká přímo z Matky Země, je to jedinečný živý zdroj. Zapálíte oheň, nakrmíte plameny nejrůznějšími pokrmy a pohostíte ducha vody. Pak mu budete naslouchat… Slovy je to těžké přiblížit, něco jiného je to vyzkoušet.

Šaman Očur-Oolovič při uctívání elementu ohně.

Je ještě nějaký důvod, proč by bylo dobré dělat elementové rituály?

Je to dobré nejenom pro konkrétního člověka, ale i pro přírodu samotnou. V posledních letech je na tom naše planeta hůře a hůře. Vážné problémy týkající se životního prostředí v podstatě nikdo neřeší a lidé se své Matce pořád vzdalují. Navázáním kontaktu s rodným elementem navážeme zároveň hlubší spojení se svou Matkou Zemí. Stejně jako my potřebujeme ji, tak ona také potřebuje nás. Měli bychom mít stále na paměti, že jsme její děti.

To není vůbec snadné. Obyčejný člověk těžko ovlivní to, co je záležitostí nadnárodních firem, států a státníků.

To je na jedné straně pravda, na straně druhé můžeme udělat něco i my. Nerovnováha ve vztahu k přírodě a okolnímu světu způsobuje tělesnou nerovnováhu a ta vyvolává řadu nemocí, kterým se říká „civilizační choroby“. Harmonickým vztahem k zemi harmonizujeme sami sebe. Dělejme proto tyto rituály, začneme na hlubší úrovni chápat, nakolik je svět kolem nás živoucí. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby se vám podařilo propojit šamanské aktivity s ekologickými. Tyto dva směry jsou si velmi blízké, oběma záleží na Matce Zemi. Navíc ekologie je věda a jako taková je pro chápání vaší ateistické společnosti srozumitelná. Spojte šamanský duchovní proud s vědou a dosáhnete hlubšího pochopení světa, v němž se nacházíte.


Ooržak Dugar-Sjurjun Očur-oolovič

je jedním z obnovitelů náboženství a duchovní kultury v Tuvě – šamanismu a buddhismu. Působil také jako přední představitel buddhistické společnosti (1990–1993) a později sdružení tuvinských šamanů Dungur (1993–1996 a 2001–2005). Od roku 2005 je samostatným rodovým šamanem. Cestuje, léčí a vyučuje tradičnímu tuvinskému šamanismu. Žije v jurtě v hlavním městě Kyzyl. Každý tuvinský šamanský rituál začíná uctíváním čtyř světových stran. Posvátnou tekutinou je mléko.

Pět elementů

Základními prvky, z nichž je stvořen svět, je čtveřice elementů: oheň, vzduch, voda a země. Jejich počet není nahodilý, odpovídá čtyřem světovým stranám a čtyřem ročním obdobím. V čínském taoismu a dalších tradicích (včetně jihosibiřského, ale i mongolského, čínského a korejského šamanismu) najdeme těchto elementů pět: dřevo, oheň, země, kov a voda. Také v buddhismu se setkáváme s pěticí elementů, kde pátým elementem je tzv. „prázdno“. Pro zajímavost: V evropském pojetí rovněž existuje pětice elementů. Platon přidal ke známé čtveřici elementů pátý element éter (aithér). Podle Aristotela představují čtyři pozemské elementy kombinace vlastností – teplý, studený a suchý, vlhký -a jejich společným původem je „pátá esence“ – nebeský éter. Nauku o elementech také zastávali stoici, kteří pátý element ztotožňovali s duchem (pneuma).

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články