Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Labyrint se zásobou trusu

100-2.jpg
Autor článku: Martin Mykiska, Pátek, 4. června 2010
Autor fotografií: Martin Mykiska
V malajské části ostrova Kalimantan, ve státě Sarawak, najdete unikátní soustavu jeskyní Niah. Některé z nich patří k největším na světě a člověk je obývá či jinak využívá už několik desítek tisíc let.

Soustava jeskyní Niah je na Kalimantanu druhá největší. Rozkládá se uvnitř hory Gunung Subis, vysoké 400 metrů. Ústí jeskyně tvoří 40 metrů vysoký a 250 metrů široký převis, jehož výška dále do nitra skály narůstá a vytváří dóm o výšce 60 metrů. Do jeskyně by se tak pohodlně vešla i Petřínská rozhledna.

Převis přechází v ohromné podzemní prostory, jejichž celková délka dosahuje jednoho kilometru. Na dvou místech proudí do podzemních prostor světlo z děr ve stropě. Jeskyně vytvářejí pod zemí hotový labyrint, kterým vás spolehlivě provede dřevěný chodníček. Celým masivem projdete až k druhému ústí, odkud se ke vstupu můžete vrátit jinou podzemní trasou, čímž se vytváří uzavřený podzemní okruh.

Z druhého ústí ale můžete pokračovat k další specialitě národního parku, k Painted Cave neboli Malované jeskyni. Na stěnách se tu zachovaly nejrůznější malby z pravěku a podle archeologů je tato jeskyně nejstarší známou lidmi obývanou lokalitou celé jihovýchodní Asie. Předkové dnešních obyvatel Kalimantanu tu žili už před 40 000 lety.

Sběrači všeho druhu

Niah ale asi nejvíc proslavilo specifikum života zdejších domorodců – sbírání ptačích hnízd. V jeskyních hnízdí obrovská množství rorýsů. Ti si stavějí ve stěnách a různých zákoutích jeskyní svá hnízda. Hnízda lepí vlastními slinami a tato hmota, samozřejmě náležitě upravena, je vyhledávanou pochoutkou malajských Číňanů. V jeskyních žijí dva druhy rorýsů, které vyrábějí dva typy hnízd: bílá a černá. Bílá obsahují jen sliny ptáků, jsou vyhledávanější a dražší. Černá hnízda jsou tvořena slinami s příměšky peří ptáků. Jejich hmota se před kulinářským využitím musí čistit.

Jeskynní systém vytváří pod zemí složitý labyrint, kterým návštěvníky spolehlivě provede dřevěný chodník.

Domorodci se již po staletí živí sběrem těchto vysoce ceněných hnízd, za nimiž ale musejí šplhat vysoko ke stropu jeskyní. Není nadsázkou říct, že pro čínské mlsné jazýčky nasazují vlastní životy. V nejnižších pasážích jim stačí jakési lešení, ale tady jsou již hnízda vesměs vysbírána. Proto šplhají do nejvyšších částí jeskyně pomocí zavěšených tyčí a dalších, na pohled velice pofidérních konstrukcí. Ty jsou zhotoveny z velmi pevného druhu dřeva, zvaného železné. Ze stejného materiálu jsou tvořeny i spoje – tedy žádné hřebíky či jiné kovové materiály! Železo by zde totiž velmi rychle začalo rezivět. Sběr hnízd probíhá mimo hnízdní sezonu rorýsů, a ne každý má tedy štěstí vidět domorodce v akci.

Rorýsími hnízdy ovšem přírodní bohatství niažských jeskyní nekončí. Kromě milionů rorýsů obývají temná zákoutí jeskyní i statisíce netopýrů. Jejich trus, stejně jako trus jeskynních ptáků, vytváří na dně jeskyně nánosy hmoty zvané guáno, což je skvělé hnojivo. Kromě sběru hnízd se tak místní lidé specializují i na sběr a prodej tohoto ceněného materiálu. Ani guáno se netěží celoročně -místní regulují jeho těžbu podle síly vrstvy trusu. V jeskyni je ale potkáte po celý rok – drží tu dvoučlenné hlídky, aby jim jejich prazvláštní bohatství nevybíral někdo cizí.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články