Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Kouzlo starého světa

082-000.jpg
Michal Rudolský, Středa, 2. dubna 2008
Jsou země tak hezké a líbezné, že sotva překročíte hranice, hned si připadáte tak nějak v bezpečí a příjemně. A po pár prvních setkáních s místními obyvateli už se tam cítíte jako doma. Právě taková země je Belize.

Příjemné podnebí po celý rok, průzračné, teplé moře, nádherná příroda a vlhká tropická džungle ukrývající prastaré mayské pyramidy. Báječná představa pro romantickou dovolenou… Zároveň je to zemička, kde vedle sebe žije v naprosté spokojenosti plno různých národností s tak odlišnými kulturními kořeny, že je to až k nevíře.

Nejen bohatí kreolové a Hispánci, ale i potomci britských kolonizátorů, černí Garifunové, Číňané, Indové a mnoho dalších, kterým se zalíbila zdejší pohodová a mírumilovná atmosféra života.

Uslyšíte tu nejen úřední jazyk angličtinu, ale i španělštinu, různé staré mayské jazyky, zvláštní a fascinující anglický dialekt Garifunů – černých Karibů – a vedle toho samozřejmě starou němčinu a vlámštinu, kterou se hovoří v mnohých komunitách Mennonitů.

Pevný názor

Tuto zemi si totiž vybrali za svůj domov lidé, které zná celý svět – nejen pro jejich jednoznačně odmítavý postoj k vojenské službě, ale také pro jejich vlastní přesvědčivou víru v Boha a prostý, tradiční způsob života, bez vymožeností moderní společnosti. Mennonité, známí také jako Amišové, žijí v uzavřených komunitách a nepřipouštějí k sobě příliš mnoho novinek z „vnějšího světa“. Elektřinu používají jen v nezbytné míře a auta před jejich skromně zařízenými dřevěnými domky bez drahého vybavení, ledniček, počítačů a telefonu v žádném případě nespatříte.

Svůj název dostali po katolickém knězi Menno Simonsovi, který působil v šestnáctém století v Nizozemsku a svým zpochybňováním výkladu bible a praktik římskokatolické církve zapříčinil, že jeho přívržence zachránil před perzekucemi jen útěk – zpočátku do Německa, ale později až do Ameriky.

Z dávné historie zjistíme, že Mennonita, neboli novokřtěnec, je ten, kdo je pokřtěn, až když o to sám požádá, na základě svého přesvědčení. Nejen tímto „proviněním“si Amišové připravili dosti strastí. Svůj postoj a světonázor ovšem nikomu nevnucují, a pokud to jen jde, vyhýbají se přímé konfrontaci se současným moderním světem.

I proto je na cestě většinou potkáte jen pěšky nebo na jejich bryčkách tažených koňmi, ale nikdy necestují autobusem.

Udržují se tu stará řemesla, třeba odlévání hrnců.

Recept na prosperitu

Vysocí muži a chlapci v kalhotách s laclem a s nezbytným kloboukem na hlavě, téměř vždy po boku se svou ženou v decentních tmavých šatech a elegantním širokým slaměným kloboukem nebo čepcem, zaujmou na první pohled. Sem do Belize přišli v šedesátých letech minulého století a podle toho, jak se jim daří, jsou tady nadmíru spokojeni. Jak by také ne, jejich nesmírná pracovitost, řemeslná zručnost a vzájemná soudržnost jim tady zajistily nebývalou ekonomickou prosperitu. Navíc nepožadují od státu žádný nárok na důchod nebo sociální dávky, což jim přináší oproti jiným mnohé výhody. Většina vlád dokáže tohle náležitě ocenit, například zrušením povinnosti jakékoli daně. Dodržování ortodoxních zásad někdy ale působí hlavně mladším generacím problémy, a tak někteří liberálnější našli určitý „kompromis“, na rozdíl od těch, kteří striktně dodržují všechna pravidla. Ale co si s sebou po generace nesou všichni společně, je jejich nezávislost na vnější společnosti.

Po celém světě jich dnes žije v takových uzavřených komunitách na statisíce, a i když jejich život plyne z našeho hlediska dosti nepochopitelným a pomalým tempem, můžeme jim v mnohém závidět jejich životní filozofii.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články