Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Kodavové, majitelé plantáží

60-3.jpg
Autor článku: Pavla Schauerová, Pátek, 14. ledna 2011
Autor fotografií: Profimedia.cz
Nejmenší okres Karnátaky leží v Západním Ghátu. Jeho jméno Kodagu (angl. Coorg) je odvozeno od původních obyvatel a v překladu znamená „hustý les na strmém kopci“. Rozprostírají se tu hlavně kávovníkové a pomerančovníkové plantáže, ale pěstuje se i čajovník, pepř, skořice, muškátový ořech, kardamom, hřebíček a jiná koření. V 19. století patřily všechny kávové plantáže Britům, ale po vyhlášení nezávislosti Indie vykoupili většinu z nich zpět Kodavové.

Míříme do vesnice Siddápur. Autobus se pomalu zaplňuje a vedle nás si sedá starší pán. Jede prý na svou kávovníkovou plantáž, kterou teď spravuje sám se svou manželkou, protože jeho dva synové žijí a pracují ve městě. Jeden z nich je dokonce pilotem u letecké společnosti KingFisher Airlines a studoval v Americe. Dotazy našeho spolucestujícího na nás jsou trochu zvláštní. Bohužel stereotypy a soudy o různých národech fungují všude. Tak jako u nás je rozšířená představa, že Indie je jen špinavá země a můžete tu leda chytit mor a choleru, Indové mají zase představu, že my se topíme v penězích a náš život je jednoduchý. Myslí si, že u nás v Evropě jsme všichni rozvedení, nestaráme se o své rodiče a sourozence a jediné, co nás zajímá, jsme my sami.

V neposlední řadě jsme pro ně také všichni alkoholici, protože na rozdíl od nich si můžeme svobodně kupovat a popíjet alkohol a nepotřebujeme k tomu žádná povolení. Jsme z jeho otázek trošku rozpačití a snažíme se mu jeho představy poupravit. Cesta rychle ubíhá. Těšíme se, že nás spolucestující pozve na svou plantáž a my tak budeme v rukou odborníka, ale ještě než autobus stačí zastavit, pán se rychle loučí a mizí. Zřejmě si s tou plantáží tak trochu vymýšlel. Jsme na území kávy a pepře a scenerie kolem je úchvatná. Bohužel, v restauraci vám tu bůhvíproč nabídnou tak leda granulované Nescafé nevalné kvality a neurčité chuti.

Jsme opravdu v Indii?

Přímo na nádherných kávových plantážích o rozloze 300 hektarů stojí komplex Orange County, nejdražší luxusní resort v oblasti pro skutečně bohatou klientelu. Tady se pěstují jedny z nejlepších druhů kávy na světě, Arabica a Robusta. Vstupujeme hlavní bránou a kolem nás se najednou vyrojí usměvavé a krásně upravené hostesky, které nás zvou do recepce. Vypadá to, že nám chtějí nabídnout ubytování. Jediné, o co stojíme, je ale šálek kávy z místních plantáží. Z celého komplexu dýchá tudorovská architektura, takže si člověk ani nepřipadá jako v Indii. Moc návštěvníků tu nepotkáváme, všehovšudy tři. Indický pár, který tu pravděpodobně tráví líbánky, což je mezi Indy velmi populární, a pak jednu mladičkou západní turistku relaxující u bazénku.

Ubytování v tomto resortu totiž začíná v přepočtu asi na 5000 korun za noc v luxusním stanu. Kamenný baráček s vlastním bazénem se pak pohybuje okolo 8000 korun za noc. Náš průvodce Rádž nás vozí po celém komplexu, upozorňuje na všechny vymoženosti ubytování ve stanu i v luxusní chatce, ukazuje nám restauraci, speciální meditační centrum s ajurvédskými procedurami a nezapomíná ani na místa, odkud je krásný výhled na druhý břeh. Tam se rozprostírá přírodní rezervace Dubaré a návštěvník se tam může vydat na projížďku na slonech.

Ukradená semínka kávy

První plantáž v této oblasti byla založena v roce 1854 Angličanem Johnem Fowlerem. Historie kávy však spadá do roku 1670, kdy muslimský poutník Baba Budán ukradl v Mekce sedm semínek kávy a vysadil je v regionu Čikkamagalúru, blízko okresu Kodagu. Tak se káva podle legendy dostala do Indie. Dnes se v této oblasti ročně vyprodukuje 140 000 tun kávy, což je postavení největšího producenta kávy v Indii.

Region je známý také díky pěstování pepře, kardamomu, hřebíčku, koky, chinovníku a dalších. Pepř z oblasti Kodagu je považován za nejlepší na světě už od dávných dob, kdy jej v přístavech Kéraly začali nakupovat obchodníci z Řecka, Říma, Arábie a Číny. Roste přímo na kávovníkových plantážích. Keře kávy se pěstují ve stínu dubů a palisandrů indických a právě po nich se vinou pepřovníky a vytvářejí tak s nimi dokonalou symbiózu.

Na návštěvě u krále

Královský palác Kodavů leží ve vesnici Kakkabé, asi 40 kilometrů od Siddápuru. Přímý autobus tam nejede, musí se jet přes Virádžpét. Za půl hodiny nás autobus vysazuje na rozcestí a my hledáme cestu ke královskému paláci. Kromě plechové autobusové zastávky ale kolem nic není, tak se musíme spolehnout sami na sebe. Naštěstí asi po půl kilometru potkáváme domorodce, který nám radí zkratku na kopec. Přelézáme pole a louky a po nekonečném stoupání je náš cíl na dosah. Máme štěstí, ještě je otevřeno.

Davy turistů se sem zrovna nehrnou, jak dokazuje návštěvní kniha. Královský palác Nalknad stojí na úpatí nejvyšší hory Kodagu Tadijandamol, která měří 1908 m. Byl postaven v roce 1792 jako sídlo krále a královny, kteří sem přijížděli trávit letní měsíce. Bohužel dnes je palác prázdný a na jeho dávnou slávu poukazují jen zbytky krásných maleb v přijímací síni. Procházíme osobními komnatami krále i královny a navštěvujeme také sklepení, odkud vede tajná chodba. V případě nebezpečí tak mohli obyvatelé paláce touto cestou uniknout do vesnice.

Jak se ale z Kakkabé dostat zpátky? Správce palácového komplexu tvrdí, že za půl hodiny jede přímá linka do Madikérí. Už je tma, když na autobusovém nádraží přestupujeme na další spoj do naší vesničky. Největší překvapení nás ale čeká přímo v cíli. Když míjíme jeden ze tří obchodů s alkoholem, potkáváme našeho spolucestujícího z ranního autobusu, který se tak pohoršoval nad popíjejícími Evropany. Obchod s alkoholem totiž patří jeho synovi. A ze skupinky čtyř obsluhujících jsou to právě jeho očička, která svítí do tmy nejnápadněji.


Potomci vojáků Alexandra Velikého?

Nejstarší zmínky o existenci Kodavů můžeme najít již v 2. století před naším letopočtem. Za doby expanze Alexandra Velikého se prý někteří z jeho vojáků usadili v této oblasti, oženili se s místními ženami a jejich potomci tak dali vzniknout novému národu Kodavů. Tradiční kodavský kostým totiž připomíná řeckou tógu a také jejich slavnosti mají společný základ s řeckými zvyky. Ale i přes tyto legendy je jejich původ stále opředen tajemstvím.

Velmi významnou roli v jejich historii zaujímá řeka Kávérí, která zde pramení. Tato řeka je od pradávna uctívaná místními, protože v jejich jazyce znamená „požehnán matkou“. Kodavové se považují za děti této řeky a dodnes ji uctívají jako bohyni. Od nepaměti jsou známí pro svoji odvahu a válečnické schopnosti a jsou jediným národem, který je oprávněn nosit zbraň bez povolení. Ženy, krásné a vzdělané, jsou hlavou rodiny, a muži, vysocí a pohlední, se starají o kávové plantáže. Kodavové uctívají své starší a respekt vůči nim dokazují klaněním se k jejich nohám.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články