Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Kladsko: Malá Praha

00 kladsko.jpg
Autor článku: Jakub Hloušek, Středa, 14. září 2016
Autor fotografií: Jakub Hloušek · Profimedia
Do polského Kladska se v devadesátých letech jezdilo hlavně do pověstných tržnic. Teď nadešel ideální čas hodit laciný konzum za hlavu a navštívit malebné město, jemuž se pro podobnost s naším hlavním městem říká „Malá Praha“.

Vynikající tip na příhraniční výlet poskytuje ohromná pevnost, která se majestátně vypíná přímo nad starobylým centrem města Kladska. Dnes přísluší mezi nejzajímavější památky vojenské architektury v Polsku. Ačkoli impozantní pevnostní areál již zdáli podvědomě přitahuje pozornost, značná část objektů se ukrývá pod povrchem.

O nynější tvář pevnosti se nejvíce zasloužili Prušáci, když po vítězné válce získali od Habsburků celou Kladskou kotlinu. Byť doba posledních úprav koresponduje se závěrečnými dekádami barokní epochy, tady pro jakoukoli výzdobu nebyl prostor ani důvod. I festovní brány se převážně obešly bez honosných portálů. Současně pevnost obdržela roli jednoho z klíčových článků fortifikačního řetězu vytyčeného napříč Kladskou kotlinou. Některé vnitřní prostory pevnosti prodělaly rekonstrukci a nyní do nich byly instalovány zajímavé expozice. Ovšem jiné zůstaly zachovány v syrovém stavu.

Ponor do minulosti

Prodírám se nekonečně dlouhými klenutými chodbami a z mnoha zákoutí silně pociťuji depresivně chmurný ráz. Zde se zcela atypicky skloubila extrémní strohost a zvrhle militaristická elegance hrubých zdí i zšeřelých koridorů. Část interiérů využívala za druhé světové války německá firma AEG a vyčlenila sem výrobu radiopřijímačů pro ponorky.

Teprve letecké záběry ukážou rozlehlost a působivost kladské pevnosti.

Poté Němce vystřídala polská armáda. Ta historický areál navíc industriálně „zvelebila“ liniemi potrubí vzduchotechniky i kovovými konstrukcemi vojenských zařízení. Prozíravě jsem se zařadil k polskému školnímu zájezdu. U zamřížovaného okénka je přichystána funkční replika pruského kanónu. „Zacpěte si uši,“ dává nám instrukce průvodce oděný do dobového kostýmu. „Klidně i na tři dny můžete ztratit sluch,“ obřadně přikládá zapálený doutnák. Následuje pekelná rána doprovázená fouknutím tlakové vlny.

Návrat v čase

Z pevnosti sestupuji do města v podhradí. Hlavní náměstí a blízké okolí již hodně ovládnul cestovní ruch. Hojně navštěvovanou zdejší atrakcí je také nepřehledná soustava podzemních chodeb a propojených sklepů. Oklikou se dostávám k areálu gotického kostela. Teď, když ranní slunce vystřídal podvečerní déšť, se liduprázdné prostranství před chrámem ponořilo do magického hávu ryzího středověku. Nazdařbůh bloumám přilehlými partiemi historického jádra.

Okamžitě jsem zasažen jejich nostalgickou retro atmosférou malostranských uliček osmdesátých let minulého století. Kluzká dlažba chodníků vroubených kovovými lucernami mizí v temných tunelech tajemných průchodů, z omšelých fasád šedivě zaprášených sazemi se rýsují kamenná domovní znamení, zčernalé portály i zdobená ostění oken. A dokola se nese štiplavá vůně dýmu laciného palivového uhlí promísená s pronikavými závany aromatu bytových kuchyní. Proto Kladsko trefně získalo výstižnou přezdívku „malá Praha“. Včetně „Karlova mostu“, kterým se vstupuje do starodávného centra.

Podobnost s kamenným velikánem nad Vltavou je doopravdy více než náhodná. Současně Kladsko je bytostně propojeno též se slavným panovníkem Karlem IV., jehož sedmisetleté jubileum si letos připomínáme. Tomu obřadně nasadil českou korunu první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. A jeho hrob najdeme právě uvnitř zdejšího chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Historické jádro města s barevnými domy, kostely a starobylým mostem právem získalo přezdívku Malá Praha.

Objevme Kladskou kotlinu!

Podobnými nečekanými kontrasty oplývá mnoho sídel uvnitř Kladské kotliny i podél jejích vzdálenějších okrajů. A tam čeká spousta dalších překvapení, protože většina našich výletníků se prozatím věnovala hlavně průzkumu polské strany Kralického Sněžníku, Rychleb, Orliček a především pískovcových útesů Stolových hor. Začít je možné kousek od Náchoda, kde se za zdmi kaple v obci Čermné (Czermna) tísní výjimečná kostnice, která ohromí vskutku hororovou podívanou.

Naopak noblesního ducha vyzařují kladská lázeňská centra. I ta menší, jako třeba rázovitá Polanica-Zdrój s adrenalinovým trailem pro horská kola. Duchovní odkaz pak zastupují četná poutní místa. Například vyšperkované Vambeřice, kam se svojí babičkou ve světoznámém díle Boženy Němcové putovala malá Barunka. Nebo posvátné Bardo položené na dně sevřeného průlomu Nisy oblíbeného u vodáků. A severní předzvěst Kladské kotliny tvoří Jindřichov (Henryków) s monumentálním komplexem cisterciáckého kláštera.

Návštěvníci se dostanou na zhruba desetinu plochy kladské pevnosti

ZA KRÁLE KLACKA/KLADSKA…

Toto rčení patrně vymysleli naši kladští krajané někdy během pruské nadvlády. Původně znělo „za krále Kladska“. Nebo „za kladskýho krále“ (což se také dodnes říká, hlavně ve východních Čechách). A připomínalo staré dobré časy, kdy nad Hrabstvím kladským spravedlivě držela ochrannou ruku koruna českého panovníka. Tedy přeneseně se vztahuje k dávno ztracené době, kdy bylo mnohem lépe, respektive nejlíp.

ČESKÉ STOPY

Dějiny Kladské kotliny jsou pupečně spojeny se středověkým vývojem českého státu. Pevnost v Kladsku poskytuje přesvědčivé důkazy, jelikož první dřevěnou tvrz si na vrcholu dominantního pahorku vybudovali Slavníkovci. Po známém masakru v Libici pak pochopitelně připadla Přemyslovcům. Následně jednoduchou tvrz a přilehlé hradiště vystřídala rezidence hradního typu. Byť Kladská kotlina později připadla Prusku, čeština zde zněla ještě několik staletí. Zánik naší menšiny přišel s koncem druhé světové války, kdy odtud byli příslušníci české komunity vyhnáni novými polskými osídlenci z oblastí současné Ukrajiny a Běloruska. Tyto události regulérně odpovídaly etnické čistce na balkánský způsob.

Zámek Książ

KLADSKO A OKOLÍ POD DROBNOHLEDEM

  • Kladské pevnosti úspěšně konkuruje podobný objekt vystavěný nad vesnicí Srebrna Góra.
  • Tajuplným nádechem zase oplývají rozlehlé trosky kdysi honosného zámku na okraji obce Kamieniec Ząbkowicki, který patřil nizozemské princezně Marianě Oranžské. Ačkoli ten už leží vně Kladské kotliny, od Kladska ho dělí krátký úsek cesty.
  • Nablýskané zrcadlo mu pak nastavuje zámek Książ.
  • Primát nejznámějšího lázeňského střediska přísluší prosluněnému městečku Kudowa-Zdrój. Ale jeho starý český název Chudoba svědčí spíše o krušnější minulosti.
  • Kousek od hranice leží starobylá Bystřice. Nyní se jmenuje Bystrzyca Klodzka. A její městský znak se honosí dvouocasým českým lvem.
  • Relaxační výletní cíl spojený s ochutnávkou místní minerální vody rovněž nabízí příjemná Polanica-Zdrój. Symbolem lázní Polanica-Zdrój se stala socha ledního medvídka. To proto, že až sem kdysi zasahoval kontinentální ledovec.
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články