Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Když padají mosty

010-000.jpg
Milan Vodička, Úterý, 4. září 2007
Tento snímek ve mně kromě nepříjemného mrazení v zádech vyvolává dvě zcela nesouvisející myšlenky: ta první je o vysoké ceně, kterou Američané občas musejí zaplatit za levný benzin, ta druhá je o zvláštním druhu papouškování.

Nejdřív tedy ta vysoká cena zaplacená za levný benzin. V Minneapolis tou cenou bylo třináct lidských životů. A mohlo to být horší. A asi i nadále bude: v USA je 77 000 mostů a nadjezdů, které potřebují urgentní opravu. Už včera bylo pozdě. A zítra už to může být zbytečné, protože už třeba nebude co opravovat. Spadnou.

Dalo by se tomu snadno zabránit. Jenže nejsou peníze, protože Amerika musí mít svůj levný benzin. To je tak: stavba silniční sítě je financována z velké části z daní za benzin. Ale zatímco na budování silnic, mostů a dálnic se pronikavě zvedají – silnice jsou širší, bezpečnější a materiál dražší – daň za benzin se nezvýšila už mnoho let. Naposledy v roce 1993. Od té doby se pořád platí 18,4 centu za galon. Proč? Politici jsou zbabělci. Nepůjdou do toho. Lidé by je nevolili. Například guvernér státu Minnesota, kde most spadl, už dvakrát vetoval zákon, který by zvedl daň z benzinu. „Jak může být někdo tak pitomý,“ prohlásil o navrhovateli zákona: jsou to slova, která ho teď pronásledují jako alkoholika bílé myšky.

A tak to skoro vypadá, že ve Státech čas od času něco spadne. Tím se dostáváme k onomu zvláštnímu druhu papouškování. V Americe spadl do Mississippi most a v Česku se hned začalo pátrat: hrozí to i u nás? Je to komické i pochopitelné zároveň. Znamená to, že potřebujeme, aby nejdřív někde v Americe spadl most, abychom se začali zajímat o ty naše? A co uděláme, až z Ameriky přijde zpráva, že bizoni stojí na pokraji vyhynutí?

Navíc: krátce po neštěstí v Minneapolisu havaroval vlak v Kongu. Zabilo se na sto lidí. Přestože tahle nehoda je u nás mnohem pravděpodobnější, nikdo se nezeptal, jestli to hrozí i u nás. V Sierra Leone se utopili lidé, s nimiž se převrátila loď, a v Číně spadl jiný most. A opět se nikdo nezeptal, zda to hrozí i u nás. Proč?

Vysvětlení znáte. Když Amerika přestane solit nebo začne joggovat, s vervou se toho chytí půlka světa.

Když přestane solit Čína, nikdo ji nenapodobí. Když Číňané začnou nosit na hlavách rádiovky, zbytek se světa se ušklíbne – ale když si rádiovky posadí na hlavu Amerika, celý svět ji s gustem napodobí.

Je to tím, že Amerika má obrovský kulturní magnetismus. Cokoli se tam přihodí, stává se – nebo se aspoň může stát – trendem. Ať jsou to džíny, hamburgery nebo mcrádiovky. Lidé si to snadno přenesou i na padající mosty. Protože angličtina ovládá svět, americká a britská média to roznesou do světa: a protože i ona udávají trend těm ostatním, stane se ze zříceného mostu v Minnesotě nakonec domácí událost v Česku i jinde.

Můžete nad tím kroutit hlavou, ale to je tak jediné, co s tím můžete dělat. Prostě to tak je.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články