Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Kdy vznikl betlém u kapucínů?

116-003.jpg
Richard Grégr, Pondělí, 28. prosince 2009
Máte rádi bečící ovečky na břehu potoka, psa, pastýře, tři krále, prostě vše, co patří do pořádného betlému? Ten v klášteře kapucínů na Loretánském náměstí zabere velkou místnost a patří k nejstarším u nás.

Kostel Panny Marie královny Andělů patří nejstaršímu českému klášteru kapucínů. Ve zvláštní místnosti vedle chrámové lodi stojí betlém, který bývá k vidění zejména během Vánoc. Je zajímavý už svým umístěním, ne všude jsou mu vyhrazeny takové prostory.

Hobby řeholního bratra

Bezmála půl stovky postaviček ji ovšem celou vyplní. Mimo Svaté rodiny s Jezulátkem jsou tady důstojní tři králové v bohatém rouchu, panoši se slunečníky i zbrojnoši a také stádečko ovcí, z nichž ty mekající vpředu mají dokonce pravé rouno, a také pes a zamyšlený pastýř – prostě vše, co si barokní zbožnost spojovala s betlémem. Něžná Panna Marie s mužným svatým Josefem pod stříškou hlídají boží nemluvně.

Náš významný „betlémolog“ PhDr. Vladimír Vaclík uvádí, že betlém vytvořili kolem roku 1780 neapolští mniši, kteří se tehdy usadili v Praze. Obecnější teze dobu vzniku spojuje s rokem 1725, kdy jej vytvořil či začal tvořit kapucínský bratr obeznámený s výrobou kašírovaných betlémů v okolí italské Neapole. Obě teorie v podstatě nemusí mít k sobě tak daleko, uvážíme-li počet figur i skutečnost, že mnich to dělal jako hobby ve svém volném čase.

Tajemství starých oděvů

Bratr Felix nás vede dovnitř. Otevře dveře a jsme přímo v biblickém dění. Stojíme mezi vysokými nehybnými muži, hledíme jim do tváří, kolem šumí voda, v dáli se Panna Marie a svatý Josef kloní nad Jezulátkem. Občas zabečí ovce. Postavy jsou bezmála v životní velikosti, největší vpředu má 175 centimetrů, nejmenší je metrová. Autor uvažoval s perspektivou. Jak takové sochy vznikaly? Vyřezaly se hlava a ruce postavy ze dřeva.

Bratr Felix je s kostelem na pražském Loretánském náměstí spojen už desítky let. Začínal tu jako kuchař.

Zbytek těla tvoří dřevěný kříž, na který se postupně přidával materiál, počínaje senem, slámou, ale údajně třeba i těstem, které se propracovalo se sádrou. „Když měl autor jakžtakž hotovou postavu, sehnal si třeba někde u šlechty vyřazené šaty, do kterých postavy oblékl. Napustil je pak klihovou vodou, aby zatvrdly,“ popisuje otec Felix. „Je to skutečně solidní látka, alespoň dvě století stará. Když ji tady na jedné postavě odhrneme, sám to uvidíte,“ dodává řeholník, který pamatuje, když v klášteře sídlila do 80. let StB.

Ani otázka impregnace není zcela jasná. Podle bratra Felixe byl betlém před lety zapůjčen do Rakouska, kde ho podrobili chemickým zkouškám, ale přesné složení látky, kterou jsou šaty napuštěny, se objevit nepodařilo.

Za padesátník?!

Samotný betlém se kdysi stavěl na chodbě o každých Vánocích znovu. Figurám tak hrozilo, že se při přenášení snadno poškodí. Výhodou bylo, že se bratrům nikdy nepodařilo postavit betlém zcela stejně, a scéna tak byla každý rok trochu jiná. Od roku 1969 je trvale umístěn v bývalé zpovědní chodbě. Jedním vchodem vejdeme, druhým chodbu opustíme, jak to „vymyslel“ akademický sochař a restaurátor Karel Stádník. V této době byl také betlém restaurován.

„Teď už jen dáme pod figury nové jehličí a vysavačem očistíme postavy od prachu,“ shrnuje otec Felix přípravy na novou sezonu. Kresby města v pozadí pocházejí ze starého betléma, který byl nalezen v Hejnici. Dvě ovečky mají pravé rouno, které jim prý před dvěma desetiletími věnoval obdivovatel ze Slovenska. A také bečí, pokud jim hodíte peníz. Jeho výše není dána, spíše asi jeho váha. Bratr připomíná historku, kdy jedna paní vhodila padesátník, a ovečka ani nemekla. Jiná návštěvnice prý dodala, že za tuto sumu by nemekla také.

Dvě století starý kalendář

Betlém opravovala už kolem roku 1870 firma Terezie Eckové z Nerudovy ulice, která postavy nalakovala a některé pozlatila. O další opravě víme ze zprávy magistrátního úředníka Josefa Adama, který je dělal spolu se svou ženou. Do té doby jedna z ovcí bečela po pohlazení, po kterém řeholník v oratoři zatáhl za strunu spojenou s hlasovým mechanismem. Dnes to obstará technika. Paní Adamová opravila vánoční podušku Jezulátka a šatičky oblékané na svátek Zjevení Páně.

Tehdy se ještě dodržoval zvyk, že se Ježíšek na svátek Tří králů strojil. K největšímu objevu však došlo při opravě postavy Panny Marie. Josef Adam nalezl uvnitř jako část vycpávky útržky česky psaných barokních tisků, nejspíše kalendářů. Na jednom z nich byl i letopočet – 1725. Tímto způsobem se podařilo betlém datovat. „Z toho lze nejvýše usoudit, že betlém nevznikl před tímto datem,“ tvrdí ovšem dr. Vaclík. Vydáte-li se sem před Štědrým dnem na dětskou mši, uvidíte, jak děti pokládají Jezulátko do jeslí. Tahle postavička je tu zdaleka nejmladší. Současné Jezulátko totiž pochází z roku 1951. Není mu ještě ani šedesát…

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články