Vylepšili jsme stránku Lidé a Země.
Podívejte se na nový design.

Kde má Hliník muzeum?

102-103muzeum.jpg
Autor článku: Markéta Růžičková, Středa, 16. září 2015
Autor fotografií: Profimedia.cz a Shutterstock.com
Islandské muzeum penisů, které vystavuje genitálie přes 200 druhů suchozemských i mořských savců, asi žádná z tuzemských expozic netrumfne. Přesto i u nás se můžete podívat do muzeí, jejichž sbírky jsou přinejmenším poněkud bizarní…

.

Obrataň:

Muzeum izolátorů a bleskojistek

Nejen techničtí nadšenci budou jistě fascinováni největší evropskou sbírkou izolátorů a bleskojistek Františka Daňka. Pokud by vám připadala expozice přes 7000 exponátů na první dojem nudná, nenechte se zmást. Majitel muzea tu má opravdu raritní kousky – rozvaděče od Františka Křižíka i exponáty dovezené z USA, Číny, Ruska, Brazílie, Kanady, Japonska.

Nebo z Itálie, kde vášnivého sběratele při odstrojování opuštěného sloupu elektrického vedení málem zatkla policie. Ono vůbec rozšiřování sbírky bylo pro jejího majitele občas nebezpečné, zvlášť když šplhal pro zajímavé kousky po střechách domů a továren.

Dnes jde raději přímo ke zdroji, tedy ke správcům rozvodných zařízení. A nejcennější kousky ze sbírky? Izolátor elektrického drátu z koncentračního tábora v Osvětimi, izolátor vyrobený už v roce 1874 v Rakousko-Uhersku nebo telefony, které se používaly ve 20. letech minulého století na rozvodnách. Podívat se do muzea a vyslechnout si zapálený výklad jeho tvůrce můžete kdykoli po celý rok, avšak pouze po telefonické domluvě.

Muzeum izolátorů a bleskojistek (Obrataň)

Praha:

Muzeum historických nočníků a toalet

V indickém Dillí se chlubí muzeem záchodů, ve městě San Antonio v Texasu se specializují jen na WC sedátka a poklopy, avšak pokud do tohoto záchodového sortimentu chcete přidat i nočníky, nemusíte se vydávat na příliš dalekou cestu. V Muzeu historických nočníků a toalet pod Vyšehradem najdete 2000 exponátů se zmiňovanou tematikou.

K vidění je nočník vyrobený pro Napoleona Bonaparta, Titanic, Lincolnovu ložnici v Bílém domě, čínského císaře Čchien-lunga, koloniální nočník z pravého stříbra, nočník hraběnky Mathildy Nostitzové, dále kolekce pisoárů, speciálních dámských nočníků, svatebních francouzských nočníků i nočníky pro panenky.

Místo, kam chodí i císař pán pěšky, měnilo během staletí svou podobu. V muzeu tak jsou k vidění kuriozity jako klozetové truhlice, židle, křesla, taburetky, kočárové záchody či na pohled efektní malované water closety. Ač zakladatelé muzea s nadsázkou tvrdí, že „… je to všechno vlastně o hov…“, expozice vás překvapí tím, jak byla historie lidského vylučování barevná a zajímavá.

Muzeum historických nočníků a toalet (Praha)

Tvarožná Lhota:

Muzeum oskeruší

Víte, který je nejstarší a nejplodnější evropský strom? Je to jeřáb oskeruše. Že nevíte ani to, jak vypadá, natož jak chutnají jeho plody? Zajeďte se podívat na Strážnicko, kde údajně rostou největší oskeruše na světě. A to konkrétně do Tvarožné Lhoty, kde o tomto výjimečném ovocném stromu a zpracování jeho plodů zjistíte nejednu zajímavost.

Projít si můžete naučnou oskerušovou stezku, kde jistě nepřehlédnete pětisetletou tzv. Adamcovu oskeruši s úctyhodným obvodem kmene 460 centimetrů. I když asi nejzajímavější součástí expozice je ochutnávka produktů z ovoce tohoto mohutného stromu. Bylinné čaje našich babiček si tu můžete koupit, stejně jako marmelády, mošty či stromek samotný. Avšak pro zdraví nejpřínosnější je údajně pálenka z oskeruší – napomáhá předcházet trávicím problémům, reguluje a čistí mízní a krevní systém, upravuje nízký tlak…

Muzeum je otevřeno od června do srpna, jinak je prohlídka možná pouze po předchozí domluvě. My doporučujeme Tvarožnou Lhotu navštívit v době některé z místních slavností – dubnovou slavnost oskeruší již sice nestihnete, avšak 19. září se můžete přijet podívat na místní slavné Oskerušobraní.

Muzeum oskeruší (Tvarožná Lhota)

Humpolec:

HLINÍKárium

Zdá se, že fanoušků Hliníka z kultovní komedie dua Smoljak–Svěrák Marečku, podejte mi pero, je stále dost. Pokud patříte mezi ně, doporučujeme podívat se do jeho muzea, které bylo vybudováno v budově kina a informačního centra, kde jinde než v Humpolci. Už v září 2002 odhalili Humpolečtí této filmové postavě pamětní desku – vždyť hláška „Hliník se odstěhoval do Humpolce“ přežila několik dlouhých desetiletí. Film natočil režisér Oldřich Lipský podle scénáře výše zmíněných pánů v roce 1976.

A do Humpolce od té doby chodí fiktivnímu Hliníkovi dopisy a pohlednice nejen z celé České republiky, ale i ze zámoří. Právě ty se staly základem sbírky v roce 2006 otevřeného HLINÍKária, které pokřtili oba otcové scénáře Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Jistě nebyli nijak překvapeni, musí být zvyklí na to, že jejich postavy žijí vlastním životem, vždyť Jára Cimrman má muzeí hned několik.

Co tedy v Hliníkově muzeu vedle dopisů od fanoušků uvidíte? Hlavní část je věnována filmu jako takovému – jsou tu promítány jeho ukázky, fotografie z natáčení, ale najdou se tu i rekvizity, jako například školní tabule či Hliníkova lavice, v níž nikdy nezasedl. A pobaví i místní obchod se suvenýry. Kde jinde byste koupili Marečkovo pero?

HLINÍKárium (Humpolec)

Slavonice:

Muzeum samorostů

Do jihočeských Slavonic se jezdí za renesančními skvosty, díky nimž město aspiruje na zařazení mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO. Ale možná mezi všemi těmi památkami dostanete chuť prohlédnout si i zajímavosti, které vytvořila příroda. To pak stačí zajet k hájovně na okraji města, kde najdete muzeum samorostů.

Karel Tůma, který celý život pracoval jako lesní technik, je sbíral dlouhých 40 let a už tím je jeho sbírka ojedinělá. Jistě vás při prohlížení více než 600 kusů samorostů překvapí neopakovatelná kreativita přírody – v některých samorostech snadno uvidíte postavy či zvířata, ač je sběratel nijak nepřikrášluje. V hájence, kde se natáčela třeba Cesta z města, vám její majitel udělá fundovanou prohlídku.

Tady je však samorostů vidět jen zlomek. Větší kusy jsou vystaveny na zahradě, další pak v garáži a ve stodole. V létě se tu turisté střídají hlavně o víkendech, ale nadšený sběratel se se svou sbírkou rád pochlubí zájemcům kdykoli, kdy má čas. Prostě až půjdete okolo, jednoduše zazvoňte.

Muzeum samorostů (Slavonice)

Tábor:

Muzeum čokolády a marcipánu

Sice už hokejová horečka skončila, přesto si určitě nenecháte ujít pohled na sochu jejího hlavního strůjce Jaromíra Jágra – zvlášť když je celá z čokolády. Najdete ji v doslova sladkém muzeu v Táboře. V prostorách tří historických domů se můžete projít dějinami čokolády od pěstování kakaových bobů až po výrobu bonbonů, tabulek a pralinek.

V historické části zaujme model převozu bobů do Evropy nebo obaly, v nichž se kdysi čokoláda prodávala, i speciální servisy na pití čokolády horké. Pro děti je tu dokonce celý pohádkový sklep, o čokoládové fontáně, která jistě neunikne jejich pozornosti, nemluvě.

Vedle skulptury Jaromíra Jágr šikovní cukrářští „sochaři“ dokázali z marcipánu vysochat též model táborského Žižkova náměstí, kulturního domu a hradu Kotnova. Na místních tvořivých lekcích si můžete vyzkoušet podobné modelování, avšak úspěch vám předem nezaručíme. Pokud se vám váš vlastnoruční suvenýr nepodaří tak, jak jste si představovali, sladkostí, které si můžete nakoupit domů, je tu na výběr dost a dost.

Muzeum čokolády a marcipánu (Tábor)

Vikýřovice u Šumperka:

Muzeum silnic

Možná byste tomu nevěřili, ale už pět let mají své muzeum i české silnice. A rozhodně stojí za vidění. Bylo otevřeno v prostorách bývalého Krenišovského dvora ve Vikýřovicích a najdete tu řadu unikátních exponátů týkajících se historie cest a práce cestářů a silničářů. Kde jinde byste mohli vidět první dopravní značení a dopravní značky ze 30. až 60. let minulého století?

Historii vyčtete z kronik, jsou tu mapy naznačující budování silniční sítě, grafiky i fotografie. Postupnou mechanizaci při stavbě důležitých komunikací pak dokládají modely a hračky znázorňující stroje, které silničáři používali, a některé z nich můžete obdivovat na dvoře též v „životní“ velikosti. Nakonec nechybí ani takové artefakty, jakými jsou slavnostní pásky a kladívka z otevření či rekonstrukce silnic a mostů.

Muzeum silnic (Vikýřovice u Šumperka)

Semily:

Muzeum pilníků

Typické české kutily nadchne expozice pilníkářství, kterou najdou v památkově chráněné chalupě v Semilech. Pilníkářskou dílnu tu provozoval až do roku 1956 Jaroslav Dolenský. Leckteré exponáty můžete vzít do ruky a vyzkoušet, zda byste si dobrý pilník dokázali vyrobit sami.

Muzeum pilníků (Semily)
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články